Autoři D. Sandu, C. Radu, M. Constantinescu a O. Ciobanu ve své práci představují základní vzorce rumunské mezinárodní migrace po roce 1989, přičemž se především soustředí na krátkodobou migraci do zahraničí. Ve srovnání s trvalou zahraniční migrací i vnitřní migrací se jedná o zdaleka nejdůležitější formu rumunská migrace. Její původ a vzorce jsou zkoumány v souvislosti s dalšími součástmi rumunského migračního systému (trvalá emigrace a druhy vnitřní migrace jako například venkov-město, město-venkov nebo dojíždění z venkova do města). Fáze krátkodobé zahraniční migrace po roce 1989 do vysoké míry souvisí s fázemi trvalé emigrace a vnitřní migrace. Práce nabízí přehled hlavních faktorů ovlivňujících krátkodobou emigraci. Soustředí se na omezení a příležitosti v rámci určitého společenství, regionu nebo rodiny k odjezdu do zahraničí. Jsou identifikovány obecné příčiny emigrace. Krátkodobá emigrace z venkova byla citelnější ve větších vesnicích, kde se týkala především lidí s vyšším vzděláním a pouze menšího procenta starších lidí s tím, že byla patrná vysoká kulturní (zvláště náboženská) rozmanitost mezi emigranty. Vesnice s vysokou mírou emigrace obyvatel do zahraničí se nachází především poblíž malých měst v chudých, avšak neizolovaných regionech. Tři případové studie popisující emigraci do Jugoslávie, Maďarska a Španělska nabízí podrobnosti o vzorcích krátkodobé emigrace. U pohybu Rumunů směrem do Jugoslávie (kde hledají krátkodobou práci a nahrazují tak Jugoslávce pracující v západní Evropě) se jedná o „řetězovou migraci“ (chain migration). Na všechny tři případy krátkodobé emigrace (Jugoslávie, Maďarsko a Španělsko) měla jasný vliv bilaterální ujednání o migračním chování mezi Rumunskem a cílovou zemí. Přeshraniční práce je otázkou jiných vzorců než emigrace za prací do vzdálených zemí jako je Španělsko. Dopady migrace jsou také funkcí změn evropského statutu některých sousedních zemí, jako tomu je například u Maďarska. Jeho vstup do EU ovlivnil vzorce přepravy zboží mezi Rumunskem a Maďarskem. Všechny případové studie ukazují na zvýšenou roli státu jako zásadního aktéra v rámci regulace proudů krátkodobé mezinárodní migrace.