ČR-Ukrajina: vízová nevolnost ustupuje?
Tzv. černý seznam Evropského společenství, který určuje země, jejichž příslušníci musejí být vybavení vízem při přechodu vnějších hranic, našel svůj výraz v koncepci vízové politiky ČR schválené vládou 25. srpna 1999. Došlo tak k významným změnám, které potvrdily nové politicko-ekonomické směřování po roce 1989. Byla vypovězena všeobecná bezvízová dohoda s Kubou s účinností od 19. ledna 2000. Usnesením vlády č.140 ze dne 2. února téhož roku bylo rozhodnuto o vypovězení týchž dohod s Ruskou federací a Běloruskou republikou od 29. května a s Ukrajinou od 28. června. Dále byly vypovězeny limitované bezvízové dohody, které se vztahují na diplomatické a služební pasy s Kambodžou, Korejskou lidově demokratickou republikou a Čínou. V květnu 2000 vláda rozhodla o vypovězení příslušné dohody ve vztahu k dalším nástupnickým státům bývalého SSSR - Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavské republice, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Vláda uvažovala též o znesnadnění příjezdu občanům Rumunska a Bulharska.
V roce 1999 tak v České republice zvítězily bezpečnostní a kontrolní argumenty nad zahraničně-politickými a obchodními. Nebylo tomu tak v Polsku a Maďarsku, které mají příslušníky etnické diaspory na Ukrajině. Bezvízový režim byl i přes tlak Evropské unie a jejích členských států zachován až do roku 2003, tedy téměř do doby vstupu do EU. I po zrušení bezvízového režimu se však Polsko a Maďarsko rozhodly zrušit poplatky za víza Ukrajincům s tím, že Ukrajina na oplátku vůči jejich občanům nezavedla vízovou povinnost. Bezplatná víza Ukrajincům v roce 2004 zavedla i Litva. Slovenská vláda podobně jako česká zrušila pro občany Ukrajiny poplatky za průjezdní a krátkodobá pobytová víza koncem dubna na dobu od 1. května do 31. srpna letošního roku.
Náměstek ministra zahraničí Petr Kolář řekl již 8. dubna po svém setkání s ukrajinským protějškem Ihorem Dolhovem, že Česká republika by měla uvolnit vízovou povinnost pro občany Ukrajiny. ČR chce podle Koláře posilovat vzájemné obchodní, bezpečnostní a institucionální vztahy. Hodlá tím i napomoci udržet ducha "oranžové revoluce", jež v lednu vynesla k moci prozápadně orientované politické vedení v čele s prezidentem Viktorem Juščenkem. Kolář Dolhovovi slíbil, že ČR bude v tomto duchu jako člen Evropské unie ovlivňovat politiku Bruselu vůči Kyjevu. Kvůli usnadnění pobytu ukrajinských pracovníků v ČR by podle českého náměstka měly mezi sebou intenzivněji komunikovat obě ministerstva práce. Kolář upozornil, že mnoho Ukrajinců pracuje v republice načerno, ale ocenil přínos ukrajinské pracovní síly. "Těžko si umím představit, že by se bez nich obešel náš stavební průmysl," řekl ČTK.
Odstranění finančního poplatku je možné vnímat minimálně dvěma způsoby. Můžeme ho vidět jako první krok na cestě k znovunastolení bezvízového režimu v budoucnosti. Anebo je možné v tuto chvíli vnímat vízový režim jako "fakt" a zaměřit se na konkrétní bariéry pohybu osob, které jsou v něm obsažené. Finanční poplatek je tak jen jedním z nich. Třebaže Oleksa Livinský, redaktor časopisu pro Ukrajince v ČR "Porohy", současné gesto vítá, nepřikládá mu velkou důležitost: "Zaplatit poplatek není problém. Horší je, že se víza vydávají jen na přesně doloženou dobu, například účast na konferenci. Povolený pobyt nesmí být ani o den delší. Do roku 2000 si šlo v Kyjevě za 25 hřiven koupit turistický voucher na třicetidenní návštěvu. V Polsku a Maďarsku je situace lepší i v tom, že když máte vízum jiného státu EU nebo Švýcarska, není třeba tranzitního víza. V České republice musejí mít ukrajinští občané i letištní víza, proto nikdo přes Prahu nelétá. Poláci pouštějí do Varšavy i na americké vízum". Na fungování a problémy související s vízovým režimem a byrokratickým procesem vyřizováním víz se sporadicky upozorňuje v českých médiích. Do současné doby však český vízový režim nebyl systematičtěji sledován. V současnosti je však připravován mezinárodní projekt koordinovaný polskou nadací Batory, který by měl sledovat fungování vízové politiky Evropské unie vůči Ukrajině v praxi. Českým partnerem je zde Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Podle Ondřeje Soukupa, který bude za AMO výzkum provádět na Ukrajině a v Česku, si celý projekt klade za cíl "zjednodušit a zefektivnit vízový režim a s ohledem na schengenská víza harmonizovat důvody při jejich udělení a neudělení v jednotlivých státech Evropské unie".
Evropská unie podle nedávného prohlášení Evropské komise zatím nepočítá s odstraněním poplatků za krátkodobá a tranzitní víza vůči Ukrajině. "Vítáme ukrajinské opatření, ale nezměnili jsme naši politiku," uvedla mluvčí EK Emma Udwinová. EU, jak připomněla, plánuje v rámci své politiky sousedství vůči Ukrajině usnadnit vízový režim pro Ukrajince. Tento příslib ale zůstává spjat s pokrokem na poli vracení a přebírání nelegálních migrantů, kteří se do zemí EU dostali přes Ukrajinu. Evropská unie na Ukrajinu naléhá, aby s ní podepsala readmisní dohodu. Metafora o Evropské unie jako o pevnosti Evropa, tedy o uzavřeném a exkluzivním klubu představitelům EU nevyhovuje. Jedním z principů Evropské politiky sousedství je slovy odpovědného úředníka Evropské komise Andrease Herdiny "nechat dveře otevřené a vyhnout se novým dělícím čarám". Jestli se jedná pouze o rétoriku nebo o vážně míněná slova se ukáže i na budoucí vízové politice vůči sousedům Evropské unie jako je Ukrajina.