Co chystá Švédsko v oblasti migrace a azylu na své předsednictví?
Co plánuje Švédsko v Evropě prosazovat
Jedním z hlavních bodů švédského předsednictví v oblasti migrace bude přijetí tzv. Stockholmského programu. Jedná se o dlouhodobý plán EU na léta 2010-2014 v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, tedy též v oblasti azylu a migrace. Stockholmský program navazuje na dosavadní Haagský program, který upravoval směřování EU v dané oblasti za posledních pět let. Bude vycházet mimo jiné z Paktu o migraci a azylu, který byl schválen během francouzského předsednictví. Jak se praví v oficiálním textu dokumentu, cílem tzv. Stockholmského programu je zajistit bezpečnější a otevřenější Evropu, kde budou lépe zajištěna práva občanů. Program se konkrétně zaměřuje na podporu kontroly nelegální imigrace, podporu mobility a legální migrace a programů cirkulární migrace. Švédské předsednictví má za cíl přijetí tohoto rámcového programu a během navazujícího španělského předsednictví by pak mělo dojít k přijetí navazujícího akčního plánu. Švédský ministr pro migraci Tobias Billström popisuje návrh Stockholmského programu jako ambiciózní v tom, že jeho cíle jsou cíli reálně dosažitelnými, vyvážený a to tak, že vedle represe nelegální migrace obsahuje též snahy o zlepšení práv migrantů a progresivní tím, že neřeší pouze současnou situaci v době hospodářské krize, ale počítá s tím, že se ekonomická situace Evropy brzy stabilizuje.
Švédsko se bude během svého předsednictví Radě EU soustředit především na podporu vzniku společného azylového systému. Nerovný přístup k mezinárodní ochraně (azylu) v jednotlivých státech EU je tématem již po delší dobu. Cizinec, který se rozhodne požádat v EU o azyl má tak v jedné zemi téměř jistotu, že azyl získá, v jiné však jsou jeho šance téměř nulové. A to i přes to, že harmonizace v této oblasti v rámci EU již proběhla a podmínky by tak měly být ve všech státech unie stejné. Proto se přistupuje k další harmonizaci azylové legislativy. Během švédského předsednictví se bude pokračovat v projednávání přijímací směrnice, které se za českého předsednictví nepodařilo dokončit. V oblasti azylu se švédské předsednictví zaměří vedle budování společného evropského azylového systému také na jeho vnější dimenzi v podobě přesídlování, tedy podpory přijímání uprchlíků z regionů mimo EU.
Švédsko se v posledních letech chopilo vedoucí role v případě tzv. resettlements – tedy přesídlování cizinců z uprchlických táborů mimo EU. Do Evropy bylo v loňském roce takto přesídleno na 5000 cizinců, z toho přes 2500 do Švédska. Takto přesídlenému cizinci je pak následně ve Švédsku udělen azyl. „Máme historicky danou odpovědnost lidem pomáhat“ vysvětluje přístup Švédska k tomuto procesu Dan Eliasson, ředitel švédské Migration Board. „Snažíme se přivézt cizince, kteří jsou nejzranitelnější, protože jim prostě chceme pomoci. Jiné státy si naopak vybírají spíše „silnější“ jedince, tedy osoby vysoce kvalifikované a pro dané země přínosné. Každý stát má prostě svou strategii,“ říká Eliasson. „Některé další země EU mají vůli se na přesídlování též podílet, chybí jim však k tomu kapacity. Naším cílem v tomto snažení je například naprosté zavření uprchlického tábora s Iráčany v Sýrii.“
Také z důvodu této vedoucí role Švédska v této oblasti, bude přesídlování osob ze zemí mimo EU jedním z klíčových bodů, který se Švédové budou snažit prosadit. Stockholmský program vyzdvihuje potřebu solidarity s nečlenskými státy, které se potýkají s množstvím uprchlíků a vnitřně přesídlených osob.
Přesídlování (resettlements) je třeba odlišit od tzv. „internal relocation“ – vnitřní přesídlování, které souvisí s požadavkem efektivní solidární spolupráce a sdílení odpovědnosti zemí v rámci EU. Především jižní státy v oblasti kolem Středozemního moře jsou nepoměrně více postiženy přílivem imigrantů z Afriky a společná politika EU by jim měla nějakým způsobem pomoci. Švédsko se tedy bude snažit o prosazení určité vnitroevropské finanční solidarity a o vytvoření mechanismu pro dobrovolné vnitřní přesídlování osob požívajících mezinárodní ochranu.
Jedním z hlavních témat je pro Švédy také pracovní migrace. Stockholmský program se vyslovuje pro podporu atraktivity Evropy pro pracovní imigraci a zmiňuje se též o problematice přístupu cizinců na trh práce a jeho možné harmonizaci. Zároveň je však třeba podotknout, že celý Stockholmský program je zaměřen na bezpečnost a ochranu občanů EU. V oblasti pracovní migrace se tak týká především migrace nelegální a toho, jak ji efektivně potírat. Podmínkou k aktivnímu rozvoji migrace pracovních sil z třetích zemí je tedy důsledné dodržování zákona migranty samotnými a potírání nelegální migrace. Další z priorit Stockholmského programu je i podpora dobrovolných návratů pro nelegálně pobývající cizince a výměna informací mezi členskými státy ohledně regularizací, ač Švédsko samotné plošné regularizace příliš nepodporuje.
Švédské předsednictví je rovněž velice ambiciózní v oblasti vnějších vztahů v rámci spravedlnosti a vnitřních věcí, a to zejména ohledně spolupráce se státy západního Balkánu, státy zahrnutými ve Východním partnerství a s Ruskem. Po červencovém setkání ministrů vnitra ve Švédsku byl oznámen záměr zrušení vízové povinnosti pro občany Makedonie, Černé hory a Srbska.
Dvaatřicetiletý ministr pro migraci Billström je, jak sám říká, pragmatik a realista. Evropská Komise nyní stejně vyčkává s důležitými návrhy předpisů, dokud nebude jasný osud Lisabonské smlouvy. „Záleží na tom, jak dopadne referendum v Irsku a tak dále...“, říká ministr. Váhání některých států, včetně České republiky, s podpisem Lisabonské smlouvy má tedy zásadní dopad na konkrétní možnosti práce švédského předsednictví.
Zdroje:
Rozhovor se švédským ministrem pro migraci Tobiasem Billströmem, ředitelem švédské Migration Board Danem Eliassonem a s pracovníky ministerstva pro integraci a rovné příležitosti mužů a žen (15.-17.června 2009)
Work programme for the Swedish Presidency of the EU, dostupné na:
Stockholm Programme, (Communication from the Commission to the European Parlament and the Council - An area of freedom, security and justice serving the citizen); dostupné na:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0262:FIN:EN:PDF
[1] Caritas Europa je celoevropská síť organizací, jejímž členem je též Charita Česká republika. Caritas Europa je pak též součástí celosvětové Caritas Internacionalis.
[2] Migrationsverket; v českém kontextu lze přirovnat ke Správě uprchlických zařízení.