Vnitroafrická migrace je mnohem masivnější než migrace do Evropy
V největším uprchlickém táboře mezi Mauritánií a Mali vlastně nikdo příliš netouží po cestě do Libye nebo do Evropy. Proč... Neví? Nemají dostatek financí? Ještě tam nedorazili pašeráci? Nechtějí? Nejen to v záznamu debaty Afrika, nerovnost a migrace.
Poslední debata roku 2016 z cyklu Lidová škola migrace se nezabývala ničím menším než tématem značně složitým, zároveň velmi diskutovaným, se spoustou známých ale i neznámých aspektů. Hostem této diskuze byli Tomáš Lindner a Tomáš Tožička.
V sále kavárny Svět-Hub svůj patnáctiminutový obecnější proslov začíná Tomáš Tožička, odborník na regionální rozvoj. Pod slovem „rozvoj“ si představuje mezinárodní, národní a lokální rozvoj, který je udržitelný, zajišťuje lidskou důstojnost, bere ohled na přírodu a především klade důraz na rovnost, spravedlnost a spolupráci. Tomáš Tožička zná rozvojovou pomoc z terénu a v České republice působí v organizaci s názvem „Česko proti chudobě“.
Média, politici ani výzkumné ústavy mnohdy nepodávají realistický obraz situace, která se v České republice i jinde na světě odehrává. Podstatným příkladem je to, jak česká média zdůrazňují, že Česká republika si ve světovém žebříčku chudoby vede velmi dobře, podle indexu Eurostatu zde žije velmi málo lidí ohrožených chudobou.
Proč čísla vypadají takto, když každodenní realita nabízí mnoho obrazů bídy? Podle Tomáše Tožičky je to proto, že „jsme tak chudí, že nemůžeme být chudší". Česká republika je v současné době osmá nejhorší země Evropské unie s mediánovým příjmem. Mediánový příjem či mzda je střední hodnota mezd. Když seřadíme úroveň mezd všech zaměstnanců od největší po nejmenší, plat či mzda zaměstnance, které se nacházejí přesně uprostřed, jsou právě ukazatelem mediánové mzdy.
Pro skutečné posouzení situace takový zjednodušující přehled zkrátka nestačí. Politici, aktivisté i novináři by se neměli uzavírat do mediálních bublin nafouknutých takovými průzkumy. Mávání rukou nad chudobou pak navíc vytváří napětí, kterého se rád chopí kdejaký populista. Chudoba je zkrátka problém, který bychom měli začít řešit.
Tomáš Lindner se ve svém proslovu zaměřil na kontext subsaharské Afriky a migrace v této oblasti. V západní Africe se velmi často migruje z malých měst do měst větších. Tito lidé míří převážně za prací. Ale také válečné konflikty, ekonomické nejistoty, hlad, změna klimatu a s ní spojené sucho – to vše jsou další důvody k migraci.
Vnitroafrická migrace je přitom mnohem masivnější než migrace do Evropy. V největším uprchlickým táboře mezi Mauritánií a Mali vlastně nikdo příliš netouží po cestě do Libye nebo do Evropy.
Touto diskuzí skončil druhý rok Lidové školy migrace. V příštím roce nebudou chybět další důležitá a podnětná témata. Svého pokračování se dočká i Migfilm, který by měl být ještě větší akcí než v roce letošním.
Text s úpravami převzat z Deníku Referendum.