Ignacy Dudkiewicz: Polská vláda už dva roky znemožňuje společenským organizacím žádat o peníze na integraci cizinců z Evropské unie. Vy jste zkoumali, jak to ovlivňuje jejich situaci. Jaké jsou dopady tohoto opatření?

Witold Klaus, Asociace právních zásahů: Závěry nejsou překvapující, ukazují rozsah škody způsobené politikou ministerstva vnitra a státní správy. Nejvíce to postihlo samotné migranty, kteří jsou odříznutí od pomoci a ponecháni sami sobě. Kromě toho, politika vlády způsobila dlouhodobé poškození těchto iniciativ, jejichž potenciál byl zničen. Někteří, včetně těch, kteří v této oblasti působili již řadu let, museli pozastavit, omezit nebo ukončit svou činnost, propustit lidi a odmítnout pomoc cizincům.

Jsou tyto škody napravitelné?

- Některé z nich již nejsou. Část lidí si našla novou práci, usadili se někde jinde. A hovoříme tady o vynikajících profesionálech s velkými zkušenostmi. Příprava nových lidí na jejich místo stojí čas a peníze. Mnohaletá práce tak byla promarněná.

Něco, co se staví mnoho let, se podařilo za krátkou dobu zničit …

- Tento proces probíhá po dobu dvou let. Dříve, kdy neziskovky mohly získat podporu ze strany EU, vznikaly nové iniciativy, nevládní organizace posilovaly svoji činnost a získané finance podporovaly jejich profesionalitu a tím pádem i kvalitu poskytovaných služeb.

A potřeby rostou...

- Ano, už kvůli zvyšujícímu se počtu cizinců v Polsku (v posledních dvou letech se  zdvojnásobil!). A bude růst nadále. Mluvíme hlavně o Ukrajincích, ale přichází také stále více lidí z asijských zemí. Na našem trhu chybí pracovníci a zásoby lidí z Ukrajiny se pomalu vyčerpávají. I když zaměstnavatelé dávají najevo své potřeby ohledně zaměstnávání migrantů, integračních aktivit na ně zaměřených je čím dál méně – ale tyto procesy by měly jít ruku v ruce.

Witold Klaus, Zdroj: Ngo.pl

Proč podle vás zvolila vláda takovou cestu?

- Protože vede zcela odlišnou politiku vůči cizincům než předchozí vláda. Současná vláda například pozastavila platnost strategie polské migrační politiky, dokumentu přijatého v roce 2012. Říká se, že rezorty pracují na vytvoření nové koncepce, ale není jasné, kam bude směřovat, jaké budou její východiska, cíle a co bude jejím obsahem. Informace, které se k nám dostávají, jsou jednoznačné – bezpečnost je absolutní prioritou a každý cizinec je považován za potenciální hrozbu. Jedná se o zcela zavádějící přístup k migraci!

Zatím to jsou ale pouze střípky vzniklé na základě úniku informací…nepotvrzené dohady.

- Ano, protože jsme v současné době v pozastaveném stavu, jakémsi vakuu – předchozí dokument přestal fungovat a nový zatím není. Navíc ve vyjádřeních různých ministrů není možné najít konzistentní vizi. Na jedné straně prosazují tvrdě "ne" uprchlíkům a s podezřením nahlíží na všechny cizince, ale na straně druhé jiné ministerstvo zdůrazňuje, že potřebujeme migranty na trhu práce. Zdá se, že vláda moc dobře neví, co chce pro tuto zemi. Ale zároveň toho ví tolik, aby si mohla po dobu dvou let dovolit nemít téměř žádnou integrační politiku. Ačkoli brzy se chystá v tomto ohledu změna…

Konečně!

- Jenže peníze budou poskytnuty hejtmanům (wojewoda). Není jasné, jaké integrační akce mají být provedeny, protože jsou velmi široce vymezeny. Doposud velká součást integračních aktivit byla zaváděna neziskovými organizacemi. Současně pro ně neexistuje žádná náhrada. Neexistuje skupina specializovaných úředníků, která by převzala know-how od nevládek. Nejvíce paradoxní v tomto stavu jakéhosi pozastavení a absence vize je, že nedostatek peněz není problém. Ty prostředky jsou k dispozici v rámci EU – navíc jsou vyhrazené pro integrační účely, takže nemohou být použity na nic jiného.

To znamená, že tím, jak vláda transferuje kompetence ke krajským úřadům, chce převzít politickou kontrolu nad finančními prostředky určenými pro integrační aktivity?

- Myslím, že ano. Hejtmani byli požádáni, aby své přihlášky pro projekty v oblasti integrace cizinců podali v uzavřené soutěži. Mohli spolupracovat s nevládními subjekty a jinými sociálními partnery, ale nemuseli je zvát. Některé z úřadů ke spolupráci zvolili velmi různé organizace – část z nich má zkušenosti s prací s cizinci, jiné vůbec. Nebylo osloveno mnoho velkých, velmi profesionálních nevládek. Podle mého názoru jde o převzetí finančních prostředků z nepřátelských organizací a jejich přesunutí především k těm, které podporují vládu.

Jak toto omezení financí ovlivňuje situaci některých cizinců v Polsku?

- Určitě způsobuje významné nepříjemnosti velké skupině lidí. Pokud na škole, kde se učí děti s odlišným mateřským jazykem než polština, nejsou asistenti, jejich vzdělání je mnohem pomalejší a dítě se cítí být horším. Pokud cizinec nemá přístup k bezplatnému právnímu poradenství, možná, že se zapojí do pracovního trhu, nebude to ale pro něj snadné.

Pokud by se jednalo pouze o marginální potíže, problém by nebyl tak závažný. Ale tyto malé věci se mohou proměnit ve velká dramata. Například pokud někdo právním předpisům nerozumí, nedodrží lhůty pro vyřízení žádosti nebo podání dokumentů, může být v důsledku deportován. Nebo bude pracovat nelegálně, protože si nebude vědom svých práv a povinností. A stane se tak kvůli tomu, že mu někdo dřív nepomohl. A  pomoc nedostal, protože vláda rozhodla, že to nestojí za to. V procesu integrace mohou i drobné věci ovlivnit lidský osud.

Integrace je přede vším oboustranným procesem…

- Samozřejmě. Integrace má dvě dimenze – cizinec se musí integrovat do společnosti, ale společnost by také měla být ochotná jej podporovat a přijímat. Sociální organizace však musely pozastavit rovněž aktivity zaměřené na Polky a Poláky (práce s veřejným míněním). V důsledku tohoto, a k tomu přispívají i opakující se negativní vyjádření vládních činitelů, narůstá počet přestupků motivovaných předsudky. Každou chvíli se dozvídáme o osobách odlišné barvy pleti, které se staly obětí napadení na polských ulicích. Dříve k tomu sice také docházelo, ale typy útoků byly méně závažné, společenský souhlas pro takové činy bylo menší a oběti se měly kam se obrátit a hledat podporu. Všechno se změnilo.

Zdroj: Politico.eu

To je znepokojující, protože neziskové organizace musely také snížit monitorování stavu dodržování práv cizinců v Polsku.

- Není divu, že aktivity v oblasti výzkumu, monitorování a advokacie byly přerušeny. Když máte nedostatek peněz a vaši zákazníci čekají pomoc, veškeré vaše zdroje jdou přímo pro podporu těm, kteří to nutně potřebují. Pro další aktivity – důležité i nezbytné – nemáte už čas ani sílu.

Jak se s touto situací vyrovnáváte?

- Různými způsoby. Jak jsem již řekl, některé organizace omezily rozsah svých služeb, propustily zaměstnance nebo snížily jejich pracovní povinnosti a tím pádem i jejich platy. Některé částečně pozastavily činnost, jiné úplně přestaly fungovat. Ostatní začaly více používat podporu dobrovolníků, nenahrazuje to ale profesionální pracovníky. Ostatní neziskovky stále dělají svou práci, ačkoli jejich prostředky končí. A bude i více nevládních organizací, které za takových podmínek nebudou moci pracovat a skončí. Nejde jen o nedostatek peněz, ale také o velmi negativní postoje vůči cizincům a lidem, kteří jim pomáhají. V atmosféře nenávisti proti tomu, co děláte, je obtížné vykonávat svoji práci. To podporuje vyhoření a reflexi: "Musím být tak unavený? Nebude lepší, když budu dělat věci, které takové oběti nevyžadují? " Ale snažíme se si s tím poradit.

A cítíte také podporu z jiné části společnosti?

- My, Asociace právní intervence, ano. Lidé nám darují 1 %* ze svých daní, to pak putuje do našeho rozpočtu*. Nevím ale o tom, jestli je to rozšířený jev. Organizace se nacházejí na různých úrovních rozvoje, a proto nemají všechny stejné možnosti mobilizovat tuto podporu.

Ale máš pravdu. Naděje je v lidech.

*Při vyplňováni daňového přiznání z příjmů fyzických osob má v Polsku daňový poplatník možnost odečíst a darovat 1 procento daně zvolenému občansky prospěšnému subjektu, který je zapsán do zvláštního registru a má speciální status (Organizacja pożytku publicznego).

Z polského originálu přeložila Justyna Janowska