Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci

Stanovisko SOZE k zaměstnávání cizinců s vízem za účelem strpění pobytu uděleným podle § 78b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu z důvodu podané kasační stížnosti ve věci azylu

Stanovisko zpracovala Klára Dlabáčková v rámci aktivit Analytického expertního centra (projekt Proč mají zůstat stranou? – Komplexní posílení pracovního potenciálu žadatelů o azyl, podpořený z Programu Iniciativy Společenství EQUAL)

Dne 13.10.2005 nabyla účinnosti novela č. 350/2005 Sb., zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti). Tato novela přinesla změnu v podmínkách zaměstnávání cizinců, kterým bylo v ČR uděleno ve smyslu § 78b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu) vízum za účelem strpění pobytu z důvodu podané kasační stížnosti ve věci azylu (tzv. strpitelé). Bohužel se jedná o změnu, která nedůvodně zhoršuje již tak značně obtížné postavení těchto cizinců na trhu práce.

Co se týká postavení strpitelů na trhu práce, bylo před účinností zmíněné novely (do 13.10.2005) stejné jako u žadatelů o azyl, u nichž uplynulo 12 měsíců po podání žádosti o azyl. Úřady práce nevyžadovaly ve smyslu § 97 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti při vydávání povolení k zaměstnání těmto osobám splnění podmínek stanovených v § 92 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, tzn. že obsazované pracovní místo nemuselo být přednostně nabídnuto uchazečům/zájemcům o zaměstnání evidovaným u úřadu práce, resp. těmito v případě jejich zájmu též obsazeno. Řečeno slovy zákona o zaměstnanosti povolení k zaměstnání bylo možné vydat bez ohledu na situaci na trhu práce, tzn. nemuselo se jednat o ohlášené volné pracovní místo (§ 35 zákona o zaměstnanosti), které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit.

Z tohoto zjednodušeného režimu vydávání povolení k zaměstnání však byli strpitelé novelou zákona o zaměstnanosti č. 350/2005 Sb. vyňati, tzn. ustanovení § 97 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti se na ně již nadále nevztahuje. Při vydávání povolení k zaměstnání „stpitelům“ se proto nyní přihlíží k situaci na trhu práce a obsazované pracovní místo musí být přednostně nabídnuto uchazečům/zájemcům o zaměstnání evidovaným u úřadu práce. Vydávání povolení k zaměstnání strpitelům se tak značně zkomplikovalo a jejich postavení na trhu práce se oproti předešlému stavu výrazně zhoršilo. Ačkoli strpitelé jsou de facto v obdobném právním postavení jako žadatelé o azyl, co se týká zaměstnávání je jejich postavení odlišné a bohužel značně diskriminační.

Tato změna k horšímu však bohužel není výsledkem koncepčního a systematického přístupu k této problematice, nýbrž výsledkem nedůslednosti v zákonodárném procesu, při přijímání zmíněné novely. Jak vyplývá z důvodové zprávy k vládnímu návrhu předmětné novely č. 350/2005 Sb. (novelizační bod 63), změna § 97 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti je změnou pouze legislativně technickou, která souvisí s nepřípustností kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věci azylu, tedy se zrušením institutu strpění ve smyslu zákona o azylu (novelizační bod 27.). Novelou původně plánované zrušení možnosti podat kasační stížnost ve věci azylu však nebylo přijato, tedy nakonec se nerealizovalo. Kasační stížnosti ve věci azylu jsou tak i nadále přípustné a z tohoto důvod byl pochopitelně zachován i institut strpění. Z uvedeného vyplývá, že změna § 97 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti neodpovídá stavu zákona o azylu (§ 32 a § 78b zákona o azylu), na který toto ustanovení zákona o zaměstnanosti navazuje, resp. by mělo navazovat. Tato zdánlivě banální chyba tak nedůvodně zhoršuje již tak značně obtížné postavení strpitelů na trhu práce. Postavení žadatelů o azyl a potažmo strpitelů na trhu práce totiž ovlivňuje vedle zákonných podmínek i nedůvěra, podezíravost a xenofobní postoje ze strany zaměstnavatelů a české společnosti jako celku, v důsledku čehož tito cizinci buď nepracují nebo pracují nelegálně za velmi nepříznivých podmínek. Pasivní čekání na rozhodnutí ve věci azylu často vede ke ztrátě motivace, odbornosti a pracovních návyků, což je značně stresující a může vyústit v závažné psychické problémy. Výkonem nelegální práce se strpitelé vystavují jednak zákonným postihům, ale především jsou velmi zranitelní a stávají se oběťmi vydírání ze strany mafie.

Bylo by tedy velmi žádoucí, aby znění příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti bylo změněno zpět do původního znění. Pracovníci nevládních organizací sdružených do Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR (PPU, OPU, SOZE) usilují o to, aby k uvedené změně došlo v co nejbližší době a v tomto směru zaslali podnět Ministerstvu práce a sociálních věcí, příslušnému v oblasti zaměstnávání cizinců a Výboru pro odstranění rasové diskriminace při Radě vlády ČR pro lidská práva.

15. 12. 05
...nahoru ▲