Srbský Banát – místo, kde žijí čeští krajané a působí český učitel

Zaměstnavatelem učitelů vysílaných za krajany, tedy i do srbského Banátu, je Dům zahraniční spolupráce. „Od letošního roku se čeština vyučuje od školky až po střední školu. Výuka pro děti i pro dospělé pak probíhá klasicky po vyučování i o víkendu. Učitel funguje jako překladatel, komunikátor s Českou republikou, organizátor hudebních festivalů, trenér, ministrant, dopravce, psycholog a podobně. Spolupráce s Českou republikou je výborná," uvedl pro portál migraceonline.cz. Snaží se domluvit českého faráře. „Minulý rok tu byl týden katolický děkan z Hlinska, pro místní lidi to hodně znamená," zdůraznil. Ministerstvo zahraničí dodalo, že biskupským delegátem pověřeným péčí o české katolíky v cizině je Monsignor Václav Malý a duchovním pro oblast Banátu (Rumunsko a Srbsko) je Pater Václav Mašek. Jak uvádí Závěrečná zpráva o působení učitele u krajanů v školním roce 2017/2018, v Srbsku žijí necelé dva tisíce českých krajanů, kteří přišli na území jižního Banátu z českých vesnic z Rumunska druhotnou emigrací.

„Nejvíce jich žije ve městě Bela Crkva a blízkém okolí. Najdeme tu i jednu z nejmenších vesnic v Srbsku a tou je ryze česká vesnice Češko Selo. Hlavní organizací Čechů v Srbsku je Česká národní rada se sídlem v Bele Crkvi, která tak zaštiťuje výuku českého jazyka,“ uvedl učitel. Všude funguje výuka pod patronací Českých besed. Když se zastavíme třeba v Kruščici, tak tam výuka probíhá v zimních měsících v Českém domě a na jaře a v létě v Etno domě, kde postupně vznikla staročeská třída. „Počet dětí dosti kolísal. Na prvním stupni jsem začínal se dvěma žáky a certifikáty na konci školního roku rozdal šestnácti. Jako velká motivace ke zvýšení účasti žáků na výuce posloužil fotbal. Začal jsem s dětmi trénovat a hrát fotbal. Podmínkou pro účast na fotbale byla u školních dětí docházka na hodinách češtiny,“ uvedl Havel. „Do školy tu chodí jen dvě sestry a jejich nejmladší bratr. K této rodině jsem přiřadil i svého syna a vznikla tím alespoň malá skupina," uvedl učitel.

Svatováclavská jízda i Den Dunaje

Součástí výuky ve Vršaci byly ve školním roce 2017/2018 také výtvarné dílny, které vedla Havlova manželka. Mezi loňské a letošní významnější akce v srbském Banátu patří: Zlatna Jesen Gudurica, Svatováclavská jízda v Gáji, Festival folkolora v Bela Crkvě, Kateřinský bál v Bela Crkvě, Mikulášská nadílka v Bela Ckrvě, Kruščici a ve Vršci, Pečení perníků v Českém domě v Kruščici, Výroba vánočních ozdob a zdobení vánočního stromu v Kruščici, Tříkrálová koleda v Kruščici, Český masopust Bele Crkvě a v Kruščici, Maškarní bál pro děti v Bela Crkvě a v Kruščici, Vynášení Morany v Kruščici, JAJA Fest v Bela Crkvě, Pálení čarodějnic v Kruščici, Konference Brána jazyku a literatuře otevřena, Den České národní rady v Kruščici, Noc muzea v Českém Selu a v Kruščici, Konference Historie vztahů mezi Československem a Jugoslávií, Fotbalový turnaj českých besed, Prezentace seriálu Šumné stopy v Bela Crkvě, Den Dunaje ve Staré Palance, Paprikašijáda v Českém Selu.

Ministerstvo zahraniční pro náš portál uvedlo, že první učitel vyslaný českou vládou přišel do Srbska v roce 2000. V období mezi zářím 2006 a 2009 dojížděli do Srbska dva vyslaní čeští učitelé z Rumunska. Od 1. září 2009 je v srbském Banátu výuka českého jazyka opět, jak je uvedeno výše, zajištěna prostřednictvím jednoho učitele. „Kromě výuky českého jazyka spolupracuje pan učitel s místním rozhlasovým vysíláním a významně se podílí na organizaci kulturního dění a rozvíjení tradic – vede divadelní a folklorní spolek, organizuje promítání českých filmů, spolupráci s hnutím Brontosaurus, udržování a rozvíjení tradic (Mikulášská, Vánoce, vynášení Morany, pálení čarodějnic, Svatováclavská jízda) nebofotbalový kroužek. Spolupracuje také s místní katolickou obcí. Předchozí paní učitelka založila například pěvecký sbor Hruška Lejdis, iniciovala vydávání časopisu Pod Hruškou, který vydává ČB Kruščica každé tři měsíce. Od října 2008 působí na Filologické fakultě Bělehradské univerzity vyslaný lektor českého jazyka," uvedl Robert Řehák z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.  

A jaký je v srbském Banátu život? „Makroekonomické vyhlídky Srbska jsou slibné. Růst ekonomiky za rok 2018 se předpokládá ve výši 3,5 %. Inflace je i nadále nízká a odhaduje se ve výši 2 % do konce roku 2018. Ekonomická situace banátských Čechů je ale spíše průměrná. Životní podmínky v oblasti se však neliší od situace srbských spoluobčanů, pracovních příležitostí není dostatek. Obecně má srbský Banát vhodné podmínky pro pěstování ovoce, zeleniny, obilí a pro chov dobytka. Pro Čechy je typické včelařství," uvedla pro migraceonline.cz Hana Klučarová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

„V srbském Banátu Česká rozvojová agentura realizovala různé projekty, například rekonstrukci systému zásobování pitnou vodou v municipalitě Bela Crkva, v obci Kruščica vystavěla kanalizaci nebo podpořila stáže absolventů středních škol z jižního Banátu v Ústeckém kraji,“ uvedla pro MigraceOnline.cz Barbora Ludvíková z České rozvojové agentury.

Příchod Čechů do Srbska

Jeden z českých krajanů Tomislav Nikolić v minulosti našel v archivech křestní listy, které dokazují český původ předků lidí žijících v srbském Banátu. Jsou na nich jména jako Jelínek nebo Bouda a místa narození jako Čáslavský kraj, Olomoucký kraj nebo třeba Kolín. Originály dokumentů pocházejí většinou z 19. století. Banát byl po roce 1717 osvobozen od tureckého císařství. A později od armády Svaté říše římské. Největší počet rodin se do srbského Banátu nastěhoval po roce 1830.

Historii českého osídlování východní Evropy, včetně Srbska, dopodrobna mapuje publikace „Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě" (autor: Petr Kokaisl a kolektiv). Do horských oblastí srbského Banátu přišli Češi v 19. století – špatná životní úroveň v horských oblastech vyústila v postupné stěhování do nižších poloh, do vesnic okolo Bela Crkva (nejvíce do Kruščice – rolnické práce, převoz uhlí koňskými povozy). V roce 1873 založili Češi, kteří přišli z vesnice Schoental (dnešní Rumunsko), na zelené louce vesnici Fabián (posléze přejmenovanou na Češko Selo). Povolení k přesunu z rumunského do srbského Banátu dostali až po deseti letech živoření. Majetnější Češi s vyšším vzděláním měli zájem o město Bela Crkva, mnoho jich nalákala také výstavba železniční trati Oravica-Baziáš. Do obce Veliko Srediště přišli Češi v roce 1838, do Bělehradu začali přicházet kolem roku 1850. V roce 1920 přišli do srbské obce Gáj Češi z rumunského Gerníku.

Po první světové válce byl Banát rozdělen – dvě třetiny byly rumunské, jedna srbská. Po druhé světové válce, kolem roku 1949, se do tehdejšího Československa vrátilo mnoho krajanů z rumunského Banátu. Z bývalé Jugoslávie se ale nevrátil nikdo. To si podle slov Nikoliće nepřál Stalin. Za bývalého režimu byly podle Nikoliće v srbských obcích, kde žijí čeští krajané, zničeny kostely a další památky. Skoro z každého místa Čech a Moravy do Banátu někdo někdy přišel. Vyjma srbského a rumunského Banátu, o kterém se informuje nejvíc, existuje ještě také maďarský Banát.