Cholewinski upozorňuje na skutečnost, že diskriminace (ponížení, nerespektování lidské rovnosti) na základě národnosti praktikovaná na hranicích, velvyslanectvích a konzulátech členských států Evropské unie, může snadno vyústit v diskriminaci na základě rasy, náboženství a příslušnosti k etnické skupině.

Ryszard Cholewinski se ve své práci soustřeďuje na hodnocení aplikované evropské legislativy, která by takou diskriminaci připouštěla. Přístup k cizincům (občanům třetích zemí a specifickým skupinám občanů třetích zemí) vychází z Nové hlavy IV. Smlouvy o založení ES nazvané "Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob" (Title IV. EC Treaty on Visas, Asylum, Immigration and other policies related to free movement of persons). Některým cizincům je tak povolen přístup do zemí EU bez víz, jiným na základě platného víza (vydaného již při vstupu nebo až po třech měsících pobytu, popř. leteckého transportního víza).

Každá kategorie osob musí vyhovět odlišným požadavkům. Obecně platí, že osoby pocházející z afrických a muslimských zemí, jsou podrobeni nejpřísnější kontrole. Jediné tři muslimské země, jejichž občané mohou na tři měsíce navštívit členské státy EU bez víz, jsou Brunej, Malajsie, Singapur.

Ryszard Cholewinski dále poznamenává, že se občané třetích zemí s vízovou povinností vůči státům EU často stávají obětním beránkem diskreční pravomoci (pravomoci posoudit žádost ze svého statutu) velvyslanectví a konzulárních úřadů v zahraničí. Jejich žádosti jsou tak mnohdy neoprávněně zamítnuty. Důvodem je nedostatečné vynucení a kontrola ze strany státu.

Ryszard Cholewinski doporučuje implementovat anti-diskriminační principy do evropské imigrační politiky po vzoru Evropské charty základních práv, o jejíž právní síle zatím není rozhodnuto. Ryszard Cholewinski se rovněž vyslovil pro vnik tzv. vízového ombudsmana, který by monitoroval praktiky na hranicích členských států EU, na velvyslanectvích a konzulárních úřadech v zahraničí. Podle Ryszarda Cholewinského by to byl způsob jak omezit diskriminační praktiky na základě příslušnosti k určité rase, etnické skupině či náboženskému vyznání.