Smyslem fondu je podporovat rovnější sdílení břemene spojeného s přijetím uprchlíků v rámci EU – jinými slovy jednotlivé státy přispívají do společného fondu, aby potom ty, které přijímají nejvíce uprchlíků, mohly také z fondu odčerpat nejvyšší částky. Projekty, které státy z prostředků fondu financují, by měly podporovat nejenom náklady na přijetí uprchlíků, ale také jejich integraci a případné dobrovolné návraty. Prostředky z ERF (European Refugee Fund) mohou také být použity v nouzové situaci při masovém přílivu migrantů. Státy mohou využít fondu ve třech oblastech: ke zlepšování podmínek přijímání uprchlíků, dále na integraci osob, jejichž setrvání v členském státě má „dlouhotrvající a stabilní“ povahu (takže peněz z fondu lze použít na péči o osoby, u  nichž se zkoumá nárok na dočasnou ochranu, ale už nikoliv na dlouhodobější projekty), a na repatriace.

Komise prosadila, aby část prostředků z fondu šla na společné projekty nebo financování projektů, které by měly sloužit celé Unii jako celku – proto může být až 5% dostupných prostředků použito na studie a výzkumy, výměnu zkušeností, technickou podporu. Komise v tom případě vyhodnocuje návrhy podané dvěma č více členskými státy a financování z Fondu může pokrýt až 100% nákladů.

Členské státy  jsou odpovědné za implementaci projektů financovaných z evropského fondu pro uprchlíky. Každý členský stát musí jmenovat agenturu nebo úřad, který bude komunikovat za danou zemí s orgány Komise. Tato agentura nebo úřad musí být součástí státní správy, ale je možné, aby delegovala část svých kompetencí jinému úřadu, případně i nevládní organizaci. Výběr jednotlivých projektů je věcí členských států, přičemž musí být dodržena tradiční pravidla pro veřejnou soutěž, projekty by měly být neziskové povahy atd. Originální název: Council Decision of 28 September 2000 establishing a European Refugee Fund.