Jedná se zejména o následující tři navržené změny zákonů:

1) Dramatické zhoršení zacházení s cizinci, kteří jsou manžely českých občanů

a) Navrhovaná změna cizineckého zákona má cizincům, kteří jsou manžely českých občanů, odejmout právo na získání trvalého pobytu (§ 87h). Nově by manželé českých občanů měli možnost získat pouze pobyt přechodný (tedy nižší pobytový status, který v současnosti mají manželé občanů jiných států EU – např. ruská manželka Slováka pracujícího v ČR) a až po dvou letech by měli možnost získat pobyt trvalý.

O kolik manželství se vlastně jedná? V průměru uzavírali v letech 1996 až 2005 čeští občané s cizinci cca 4600 manželství každý rok což představuje téměř 9% všech uzavřených sňatků v ČR. Nejčastěji šlo o občany Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a USA. Za toto desetileté období uzavřeli čeští občané celkem 45 959 smíšených manželství (Český statistický úřad, 2006).

Tato novela by měla pro smíšená (binacionální) manželství mj. následující negativní právní důsledky:

- smíšená manželství v prvním roce svého většinou ztratí nárok na dávky státní sociální podpory jako je přídavek na dítě, sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení. Pokud se tedy do smíšeného manželského páru v prvním roce pobytu cizince v ČR narodí dítě, nebudou mít rodiče nárok získat porodné ani rodičovský příspěvek na dítě;
- mnoho manželů českých občanů nebudou zdravotně pojištěni (např. cizinky-ženy v domácnosti budou odkázány jen na komerční zdravotní pojištění, které s nimi ale pojišťovna nemusí uzavřít, což je obvyklé zvláště tehdy, je-li pojištěnec opravdu nemocný). Je tedy možné, že nejedna cizinka si bude muset svůj porod, tedy narození českého občana, platit sama (viz § 2 zákona č. 48/1997Sb. o veřejném zdravotním pojištění);

Co by tedy čekalo například Američanku, která by v prvním roce od svého manželství s českým občanem porodila v Praze dítě? - zaplatit za porod zhruba 15 000 Kč (pro cizince z EU 10 000 Kč) - před porodem složit zálohu 100 000 Kč (pro cizince z EU 50 000 Kč), ze které se pak uhradí předporodní i poporodní péče, porod a případné nadstandardní služby

- manželé nebudou mít nárok na stavební spoření (§ 4 zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření;
- nebudou moci nakupovat nemovitosti (§ 17 devizového zákona);
- manželé českých občanů by mohli mít problém být zaměstnáni bez pracovního povolení – vydání tohoto povolení trvá přinejmenším 2 měsíce a stojí nejméně 2 500 Kč, při změně zaměstnání budou muset vyřizovat nové pracovní povolení (viz § 3 a § 85 násl. zákona č. 435/2004Sb. o zaměstnanosti, zákon je velmi nejasný);
- o 2 roky se prodlouží i jejich čekací doba na možné získání státního občanství.

Tato novela je ze strany cizinecké policie a Ministerstva vnitra odůvodněna tím, že je třeba bojovat proti tzv. fingovaným manželstvím. S tímto argumentem ovšem nelze souhlasit, a to z těchto důvodů:

- zneužívá-li někdo určitý institut, nesmí to být důvodem, aby za to byli potrestáni všichni;
- cizinecká policie má již nyní právo i povinnost fingovaná manželství odhalovat a rušit povolení k pobytu, která byla na základě takových manželství udělena. Toto prošetřování „fingovanosti“ sňatku zajisté stojí určitou energii a čas: je třeba manžele odděleně vyslechnout, prověřit jejich tvrzení, popř. se i dotázat sousedů, známých a nakonec zdůvodnit zamítavé rozhodnutí. Lze se domnívat, že policisté si touto změnou zákona, která zásadně ovlivní životy nejen cizinců, ale i jejich českých partnerů, chtějí především usnadnit svou práci;
- tato změna zákona sama o sobě k odhalení fingovaných sňatků nikterak nepřispěje, pouze je na dva roky zkomplikuje. Pokud si policie nedá s odhalováním fingovaných manželství práci, tak i fingovaní manželé získají po dvou letech trvalý pobyt bez problémů.

Skutečným cílem a důsledkem novely je tedy zřejmě usnadnění práce pracovníkům cizinecké policie a posílení jejich moci nad cizinci a nad jejich českými manžely. Podřazení povolování pobytu manželům pod formulaci  humanitární důvody může posílit netransparentnost práce cizinecké policie a nebezpečí úplatkářství.

Návrh novely je v rozporu s následujícími zásadami a principy:
- nediskriminace a rovného zacházení: manželé občanů jiných členských států EU (např. alžírská manželka Francouze pracujícího v ČR anebo ukrajinský manžel Slovenky studující v ČR) budou mít vyšší práva než manželé a manželky českých občanů, ačkoli pro to není ospravedlnitelný důvod – jedná se tedy de facto o neodůvodněné zvýhodnění cizinců z EU oproti českým občanům;
- podpora rodin českých občanů: stát na jedné straně vydává mnoho prostředků na podporu rodin, ovšem zde vláda navrhuje razantní snížení práv smíšených rodin (až 4600 rodin ročně), a to právě v prvních letech trvání manželství, kdy mladé rodiny potřebují největší podporu
- stabilita právního řádu a právní jistota: zákon o pobytu cizinců je úředníky cizinecké policie a Ministerstva vnitra zcela účelově měněn a dále a dále znepřehledňován;
- neodůvodněné vybočení z osvědčené tradice českého cizineckého práva: manželé českých občanů dostávali trvalý pobyt již od vzniku institutu trvalého pobytu v roce 1992. Podobně jako v německém a rakouském právu, byla jedním z mála pevných bodů českého cizineckého práva silná úcta k rodinným vazbám českých občanů
- transparentnost fungování veřejné správy: novela by posílila nekontrolovatelnost práce cizinecké policie;
- integrace cizinců: manželé českých občanů jsou ti cizinci, do nichž by se nejvíce měla investovat pomoc při jejich integraci do české společnosti, neboť je u nich největší pravděpodobnost, že se v ČR usadí natrvalo. 

b) Z navrhované změny § 87k plyne, že smíšená manželství českých občanů a cizinců budou muset policii nejen předkládat svůj oddací list, nýbrž ještě aktivně dokazovat, že jejich manželství není fingované! Místo toho, aby policie v podezřelých případech věc prošetřovala z vlastní iniciativy, tak stát nakládá na manžele povinnost, aby přinesli důkazy o povaze svého soužití.

Každé manželství, tedy i manželství českých občanů a cizinců, by mělo být posuzováno jako opravdové manželství, pokud neexistuje důvodné podezření, že jde o manželství fingované. Novela zákona hodlá toto obrátit a nahlížet na každé smíšené manželství jako na podvod do chvíle, než manželé sami prokáží, že jejich soužití je opravdové.

Jak je to se smíšenými  páry jinde v Evropě? V porovnání se zeměmi EU je dosavadní česká úprava k cizincům vstupujícím do svazku s českými občany poměrně vstřícná. Byla by proto škoda tento trend nezachovat. Zvláště když neexistují důkazy o tom, že by dosavadní vstřícný zákon přinášel nějaké nepříznivé dopady pro českou společnost. Například v Německu ovšem mohou cizinci žádat o německé občanství již po třech letech manželství s německým občanem, zatímco v ČR by to bylo po nové úpravě možné až za sedm let!

 
2) Změna zákona o azylu: Významný krok směrem k přeměně azylového systému v síť internačních táborů

a) Navrhovaná změna § 73 azylového zákona posiluje právo Ministerstva vnitra zadržovat žadatele o azyl v táborech u mezinárodních letišť anebo v jiných táborech, kam budou tito cizinci převezeni. Nově se stanoví maximální lhůta tohoto věznění až na půl roku. Důvodem pro umístění do těchto zařízení je přitom pouze skutečnost, že dotyčný žadatel požádal o azyl na letišti a ne ve vnitrozemí.

b) § 46a azylového zákona hodlá umožnit Ministerstvu vnitra, aby omezilo svobodu i ostatním žadatelům o azyl, tedy těm, kteří nejsou zadržováni na letištích. Jedním z důvodů pro omezení svobody má být skutečnost, že žadatel o azyl vstoupil do ČR nelegálně anebo se zde nelegálně zdržoval. Nutno poznamenat, že naprostá většina uprchlíků, kteří dnes přicházejí do Evropy hledat bezpečí, byli nuceni porušit pobytové předpisy cílových zemí; tak učinili často proto, že legálně by se do ČR dostat nemohli, a to bez ohledu na to, jaké jim v jejich zemi původu hrozí nebezpečí.

c) Novela v § 67 cizineckého zákona citelně omezuje právo odmítnutých žadatelů o azyl, kteří pobývají v ČR již déle než 4 roky a jsou často již velmi dobře integrování do společnosti, žádat o trvalý pobyt. Toto právo přitom měli odmítnutí žadatelé o azyl jen od roku 2003.

d) Navrhované znění § 124b cizineckého zákona ukládá policii povinnost po skončení azylového řízení odmítnutého žadatele omezit na svobodě a to zřejmě i tehdy, pokud se žadatel o skončení svého azylového řízení nedozvěděl.

Necelých 20 let poté, co Češi sami houfně plnili uprchlické tábory v západní Evropě, se bezpečnostní složky ČR snaží uprchlíky démonizovat a udělat z nich bezpečnostní problém. Přitom je nutno si uvědomit, že uvěznění žadatelů o azyl v azylových táborech zajistí těm, kdo toto prosazují, tedy Ministerstvu vnitra ČR, více peněz ze státního rozpočtu a tím i více pracovních míst. Ačkoli se počty žadatelů o azyl přicházejících ročně do ČR stále snižují (v průměru ročně o 26% již od roku 2004), neustále se zvyšuje počet pracovníků odboru azylové a migrační politiky MV a ještě jsou občané přesvědčováni, že je třeba současnou situaci zpřísnit.

3) Zneplatňování průkazů cizinců

Navrhovaná změna § 86, 87z a 87aa (sic!) cizineckého zákona hodlá zavést institut „zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince“. Z řady důvodů, mj. i z podnětu člověka, který cizince ubytovává, bude cizinecká policie oprávněna zrušit přihlášení cizince na určité adrese a přihlásit ho/ji u sebe na adrese pracoviště cizinecké policie. Toto je zcela v pořádku. Nebezpečné je přitom ovšem ustanovení, že tímto rozhodnutím policie automaticky pozbude platnost cizincův průkaz o pobytu. Než si cizince nalezne nové ubytování, bude tak bez průkazu. Jedná se přitom o cizince s trvalým pobytem a o cizince ze zemí EU.

K této změně je třeba poznamenat následující:

- jedná se o klasickou byrokratickou komplikaci života cizinců. Evropská unie  zakazuje, aby ČR těmto cizincům rušila pobyt pouze kvůli tomu, že ztratili adresu, na níž jsou hlášeni. Policie by je ale připravila o průkazy, kterými svůj pobyt prokazují;
 - čeští občané, kteří přijdou o svou adresu trvalého pobytu, jsou přihlášeni na adresách svých obecních a městských úřadů a tato adresa je jim i zapsána do občanských průkazů. Není žádný důvod, aby se stejný postup neuplatnil i u cizinců, kteří zde žijí trvale anebo jsou občany EU;
- zneplatnění průkazů občanům EU je diskriminační a porušuje to také evropskou směrnici o volném pohybu občanů Unie (č. 2004/38/ES, čl. 10, 19, 20).

Během doby neplatnosti průkazu o pobytu mohou mít cizinci problém prokazovat skutečnost, že mají povolen pobyt v ČR (např. pro přístup k úřadům, při hledání zaměstnání, přebírání pošty či pobírání sociálních dávek) a mohou mít i problém se vstupem na území ČR.

V Praze dne 24.4.2007

S prohlášením se ztotožňují následující nevládní neziskové organizace a jednotlivci (podpisy k 11. září 2007):

Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva

Multikulturní centrum Praha

Charita Česká republika

NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ 

Poradna pro integraci

Forum Ukrajinců

Ukrajinská iniciativa v ČR