Připomínky MKC Praha k Aktualizované Koncepci integrace cizinců na území ČR
Předkládaný návrh „Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců na území České republiky a návrh dalšího postupu v roce 2011“ obsahuje řadu aspektů, se kterými se ztotožňujeme a podporujeme jejich realizaci i v praxi (např. posílení odborného personálu na školách a zvyšování kvalifikace pedagogů, vnímání integrace jako oboustranného procesu ze strany cizinců i většinové společnosti, důraz na ochranu dětí, mládeže a žen aj.).
Přesto nám řada uvedených návrhů přijde poměrně vágně formulována bez dostatečného zdůvodnění a podkladů. Postrádáme také zmínku o některých aspektech integrace, které považujeme za zásadní.
Opomíjené aspekty integrace cizinců
Za nedostatečné považujeme opomíjení integrace cizinců do zdravotního systému ČR. Tomuto palčivému problému, který se týká cizinců ze třetích zemí, kteří nemají nárok na veřejné zdravotní pojištění, je věnována pozornost jen v Příloze I., v části 2 - Analýza problémů v oblasti integrace cizinců – v bodě 4, kde se konstatuje, že „u cizinců ze třetích zemí je dostupnost zdravotní péče v některých případech omezená.“ V samotné aktualizované Koncepci integrace cizinců bohužel tomuto aspektu není věnována pozornost žádná a to i přesto, že toto téma bylo v minulých Koncepcích podrobně rozebíráno a kroky měly směřovat k zahrnutí těchto cizinců do registru veřejného zdravotního pojištění. Lze čekat, že s přijatou novelou cizineckého zákona, kdy je cizinec povinen mít zdravotní pojištění komplexní péče zaplacené na celou dobu pobytu, jinak je mu odebráno povolení k pobytu, se přístup řady cizinců ke zdravotní péči ještě ztíží. Podle našeho názoru by tomuto bodu integrace měla být věnována v předkládané Koncepci značná pozornost a měly by být navrženy konkrétní opatření, jak tento problém změnit (zejména snaha o systémové změny), protože právě omezený přístup ke zdravotní péči představuje jednu z klíčových překážek úspěšné integrace cizinců do české společnosti.
Za nedostatečné považujeme i opomíjení možnosti snadnějšího uznávání diplomů a kvalifikací cizinců v českém systému. Tomuto aspektu integrace (integrace na trh práce, ekonomická integrace) není v Koncepci věnována žádná pozornost. Výzkumy realizované v ČR přitom dlouhodobě ukazují [Drbohlav, Lupták, Janská, Šelepová 1999; Drbohlav, Janská, Šelepová 2001; Drbohlav a Ezzeddine 2007; Leontiyeva and Vojtkova 2007; Leontiyeva 2010], že většina cizinců pracujících na nízkokvalifikovaných pozicích má často středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Jejich potenciál zůstává nadále nevyužit.
Vágní formulace a nedostatečná zdůvodnění
V Příloze I. - Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců - v bodě 2 chybí zdůvodnění, proč cizinci získají každý rok malý počet občanství ČR. Analýza tohoto údaje stojí podle našeho názoru za pozornost, protože snadnější možnost získání občanství ČR by přispěla k větší jistotě pobytu cizinců v ČR a i k jejich větší motivaci integrovat se do české společnosti.
V Příloze I., v úvodu části 2 - Analýza problémů v oblasti integrace cizinců - je uvedeno, že „od poslední aktualizace Koncepce integrace cizinců v roce 2006 se podařilo dosáhnout pokroku v řadě oblastí souvisejících s integrací cizinců.“ Přivítali bychom konkrétnější formulaci pokroku (např. uvedení konkrétních příkladů). Takto působí formulace velmi neurčitě.
V Příloze I., v úvodu části 2 - Analýza problémů v oblasti integrace cizinců – v bodě 5 je zmíněn pohled zaměstnavatele na většinu cizince jako na zdroj flexibilní a levné pracovní síly, což vede pro cizince k nejistotě udržení pracovní pozice v ČR. Chybí zde ale zmínka o pohledu českého státu a českém právním systému, který k této nejistotě podle našeho názoru také vysoce přispívá. Konkrétně máme na mysli opatření, kdy v okamžiku ztráty pracovní pozice ztratí cizinec v řadě případů i povolení k pobytu na území ČR a musí ze země odejít. Toto nastavení vede ke snadné manipulovatelnosti až vydíratelnosti cizince ze strany zaměstnavatele. Přechodná lhůta na nalezení jiného zaměstnání a snadnější vydávání pracovních povolení by zabránilo výše zmíněným dopadům a vedlo by k lepší integraci cizinců na českém trhu práce.
Velmi vágně je v dokumentu formulována role regionálních Center na podporu integrace cizinců. Z dokumentu není jasné, zda se jedná o státní instituce či nezávislé subjekty, které se podílejí na integračních opatřeních. Není také jasné, zda se Centra jednou stanou hlavním koordinátorem integračních politik v krajích (např. vytváření lokální Koncepce integrace, řízení poradních skupin), či budou nadále pouze poskytovateli jednotlivých služeb pro cizince (jazykové kurzy, sociální poradenství aj.). Neurčité vymezení jejich role (středisko integračních aktivit) považujeme nejen za nesystémové, ale i komplikující pozici a role ostatním subjektům (např. městské správy, nevládní organizace aj). Také není jasné, z čeho budou Centra dlouhodobě financována (financování z EIF bude možná ukončeno v roce 2013).
Vítáme zavedení integračních opatření formou předodjezdových balíčků v zemích původu. Bohužel v dokumentu není uvedeno, jakým způsobem v zemi původu budou informace předávány, a právě vhodný způsob považujeme v této oblasti za možný klíč k úspěchu. Vzhledem k neustálému zdůrazňování efektivnosti využití prostředků na integraci v předkládané Koncepci apelujeme na důkladnou analýzu situace před zahájením kampaně. Z našich zkušeností vyplývá, že např. informační kampaně formou letáků jsou často jen plýtváním penězi. Také by bylo vhodné v mnohem větší míře zapojit do kampaní nejrůznější (státní, soukromé, nevládní) instituce v zemích původu (např. přes granty, motivovat místní média atp..) a podpořit zastupitelské úřady ČR v zahraničí, aby se ujaly aktivnější role v pořádání informačních kampaní.
V dokumentu se uvádí zavedení adaptačně-integračních kurzů socio-kulturní orientace, které by časem mělo být pro některé cizince povinné. Z návrhu ale není zřejmé, jakým způsobem budou tyto kurzy zaváděny (zda bude jednotná forma a bude je realizovat jeden subjekt) a není dostatečně zdůvodněno, proč by pro některé cizince měly být povinné (např. chybí výzkumy o potřebnosti povinných kurzech tohoto typu pro lepší integraci cizinců aj.). Bez důkladnější analýzy se mohou snadno stát jen další překážkou k úspěšné integraci cizince do společnosti!
Vítáme, že v dokumentu je zmíněno, že cílovou skupinou jsou nejen cizinci pobývající v zemi déle než jeden rok, ale i cizinci s kratší dobou pobytu a výjimečně i cizinci ze zemí EU (toto se ukázalo jako nezbytné v případě ekonomické krize, kdy sem přijížděli občané z Bulharska a Rumunska bez možnosti zapojení do integračních opatření, protože nespadali do cílové skupiny). Dokument ale stále zdůrazňuje hlavní zaměření na cizince s pobytem delším než jeden rok a cizince s trvalým pobytem (viz cílová skupina, příloha č. 3). Dlouhodobě se ale ukazuje, že pozornost je nutné věnovat především nově příchozím cizincům, kteří často nemají dostatečné informace a potýkají se s řadou potíží, kterým by šlo částečně zabránit, pokud by představovali jednu z hlavních cílových skupin integrační politiky. Ze zkušenosti jiných zemí se ukazuje, že pokud chceme zcela využít potenciál cizinců, je nutné s nimi pracovat již od jejich příjezdu.
Koncepce zmiňuje zavedení řady nových opatření (předávání informací v zemi původu, zavedení adaptačně-integračních kurzů socio-kulturní orientace aj.). V řadě případů ale chybí dostatečné zdůvodnění, proč tato opatření zavádět (viz povinné kurzy socio-kulturní orientace). Domníváme se, že ČR by měla věnovat více času a pozornosti analýze situace a zkušenostem z jiných evropských států před zavedením zmíněných opatření, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání finančními zdroji na aktivity, které z dlouhodobého hlediska integraci cizinců nepřispívají. Přivítali bychom proto důraz i na podporu výzkumu v oblasti integrace.
Přivítali bychom také, kdyby nebyla zdůrazňována jen role nevládních organizací v terénní práci a aktivním vyhledávání cizinců v terénu. Domníváme se, že ani v této práci by neměly NNO suplovat sociální služby státu. Problematickým aspektem se také jeví snížení financí na integraci cizinců na rok 2011 více než o polovinu. Není zřejmé, odkud budou čerpány finance na splnění cílů uvedených v Koncepci.
Zpracovala: Barbora Tošnerová, Multikulturní centrum Praha