Praha je nejkrásnější město na světě, říká autor Deníku cizince Timur Kireev

V době, kdy spolu mluvíme, jste přes den s dětmi na příměstském táboře. Kde?

Jedná se o pražský příměstský tábor na I. P. Pavlova pro mladší děti od čtyř do deseti let. Dopravujeme se proto do míst, která jsou v blízkosti metra C nebo v dojezdové vzdálenosti bez přestupu. Vybrali jsme si Kunratický les, Folimanku, Stromovku, Riegrovy sady a Vyšehrad. Tedy místa, která se nachází relativně blízko I. P. Pavlova.

Všude dokážete najít něco, co děti zaujme?

Krása je všude, tkví v oku pozorovatele. To je moje heslo. A zmíněná místa patří k nejkrásnějším v Praze.

Jste vášnivý cestovatel, na Instagramu jste dokonce založil Deník cizince, vkládáte tam fotky, natáčíte videa a zaznamenáváte, co pro vás které místo znamená. Inspirují se lidé k výletům?

Píšou, že ano. Vzkazují, že musí jet třeba do Karlových Varů, navštívit Loket… A prý postupně vidí, že i zde kolem nás je dost krásy.

Když popisujete jednotlivá místa, hodně si všímáte detailů. Je v nich podle vás skrytá krása?

Jsem o tom přesvědčen.

Zaujalo mě kupříkladu vaše psaní o Chebu: „Někde na západě západních Čech, vzdušnou čarou 150 kilometrů od Prahy, 350 od Brna a 400 od Ostravy, leží malebné město Cheb, které vás nadchne svojí jedinečností. Cheb nevypadá jako žádné jiné tuzemské město – v jeho architektuře převládá silný německy ráz, který se jinde v Česku objevuje jen výjimečně (přinejmenším v takto zajímavé podobě). Zdejší náměstí nesporně patří k těm nejkrásnějším v Česku. Ačkoliv nedaleké Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně mají pověst atraktivních měst, Cheb zůstává pro spoustu lidí neobjeveným pokladem. Pojďte to změnit!“ Myslíte, že se to mění?

Jak kde. Zrovna Cheb zatím není mezi turisty úplně populární, přitom má rozhodně co nabídnout. Nachází se ale na západním okraji republiky, takže když jste třeba z Moravy, je vzdušnou čarou vzdálen 400 či 500 kilometrů, podle toho, kde se zrovna nacházíte. Třeba z Břeclavi to máte mnohem blíž do Budapešti či Vídně. Město Cheb je navíc součástí Karlovarského kraje, který je jedním z nejchudších krajů České republiky a některé instituce tam nejsou až tak rozvinuté. Přesto všechno má Cheb co nabídnout, krásné je třeba jeho historické jádro.

Byl jste v nedalekém Aši?

Zatím ne, ale určitě chci toto město navštívit.

Jaká jiná místa toužíte navštívit?

Ještě jsem neviděl třeba Sněžku, a tuto horu vidět musím, tu totiž musí vidět každý, kdo tu žije.

Zdola i shora?

Určitě. Musí to být zážitek. Rozhodně musím jet i do Olomouce, kde jsem také ještě nebyl. Dalšími místy jsou Ostrava, Karviná a Havířov, tedy průmyslový trojúhelník. Tato místa možná nemají tolik památek, ale právě i tím jsou zajímavá. Chystám se studovat regionální rozvoj a zajímám se o města i z hlediska observačního. Chci se tudíž věnovat tomu, proč je tam tak radikální úbytek obyvatel.

Vraťme se k Praze. Je to podle vás nejhezčí město republiky?

Praha je nejhezčím městem nejen České republiky, ale podle mě i celého světa. Fakt. Neviděl jsem krásnější město, a to jsem byl ve Vídni, Petrohradu, Berlíně nebo ve Stockholmu. Praha je absolutně světová.

Jaké místo v Praze, vyjma těch, o kterých jsme mluvili, jste si oblíbil?

Je jich hodně. Mám rád Malou Stranu, kde je třeba nádherná ulice Jánská, líbí se mi Nový Svět, to jsou neskutečné skvosty. Obecně mám rád širší centrum jako Karlín, Vinohrady, Holešovice nebo staré Vršovice.

Co okrajové části Prahy?

Ty kolikrát také mají co nabídnout, například Koloděje se zámkem, který teď bohužel není veřejnosti přístupný. Dále můžu jmenovat Nedvězí – to je doslova vesnice, do které, když přijedete, vůbec nemáte pocit, že jste v Praze ani v jejím okolí. Líbí se mi i okolí Šárky, Prokopské údolí, Přední Kopanina, Zadní Kopanina. Těch míst je hodně.

Co Brno?

Brno, kde jsem tři roky studoval, je soběstačné město, které má své městské jádro, silné instituce, třeba Národní divadlo Brno nebo Masarykovu univerzitu. Jsou to obdivuhodné instituce evropského významu a Brno určitě stojí za návštěvu. Když jsem na Instagram dával o Brnu anketu, více než pětina lidí uvedla, že tam ještě nebyla, což je škoda.

Kdybyste měl našim čtenářkám a čtenářům dát tři tipy na výlety, které by to byly?

Na prvním místě určitě Tábor, který je po Praze mým druhým nejoblíbenějším městem. Je tam krásně, jen je škoda, že se postupně vylidňuje. Potom bych všem doporučil šumavská nouzová nocoviště, kde člověk může legálně a bezplatně přespat, ať již ve stranu nebo pod širým nebem. Třetím tipem jsou Mikulov, Pálava a okolí, tedy vinařské obce na jihu Moravy, které doslova kvetou, nevylidňují se a v lůně krásné přírody tam pěstují víno. Novomlýnské nádrže jsou sice sporným řešením, vypadá to tam ale dost impozantně.

Je vidět, že o Česku toho víte víc než mnozí rodilí Češi.

Česko je mým hlavním zájmem, tak toho vím víc než běžný občan, který se o Česko zajímat nemusí. Ale nikoli víc než ti, kteří se zajímají.

Píšete: „Teprve, když jsem přijel do Česka, začal jsem se postupně dozvídat, že mnoho nejctěnějších českých historických osobností nemá za sebou triumfální historii. Jejich příběhy jsou naopak plné bolesti a zklamání. Tito lidé nevedli za sebou vítězná vojska, byli naopak osamocení nebo bezmocní. Mohlo se zdát, že se na ně ve víru dějin zapomene. Jenže se to nestalo. Stále si pamatujeme Husa, Horákovou nebo Palacha. Právě jejich symboly byly pro nás majákem i v těch nejhorších časech. Právě oni jsou pro nás důkazem, že být v menšině neznamená nemít pravdu. Právě oni v nás uchovávají víru v lidství a v lidskost.“ Co si z toho berete?

Právě to, že česká historie nás učí hlavně lidskosti. Možná nás neučí být až tak patetičtí, ale učí nás pokoře, tomu, že je potřeba jít za svými mravními hodnotami, i kdyby nám za to hrozilo kdoví co. To má obrovský význam.

 

Timur Kireev (24), pochází z ruské autonomní republiky Baškortostán, v Rusku se ale – z mnoha důvodů – necítil dobře, Česko si naopak zamiloval a rád by zde získal občanství. V roce 2019 si založil profil na Instagramu, který je zaměřen na hlavně na cestování po Česku.

Foto: Instagram – Timur (@denikcizince)