Nový zákon o získávání českého státního občanství: hlavní změny

Co se nezmění:

Podstata institutu státního občanství se nemění. Státní občanství je i nadále svazkem mezi fyzickou osobou a českým státem. Státní občanství je z hlediska integrace cizinců nejvyšším pobytovým statusem, dávajícím jeho držiteli plná práva (zákon nezná žádné rozdíly mezi těmi, kdo státní občanství nabyli narozením a těmi, jimž bylo uděleno). Státní občanství je i nadále nezrušitelné (jedinou výjimkou je obnova řízení o udělení státního občanství nebo o prohlášení o státním občanství, pokud úřady do 3 let od získání státního občanství zjistí, že státní občanství uděleno být nemělo).

I nadále platí, že dítě, jehož jedním z rodičů je český občan (výjimka bude jen u nemanželských dětí otce - českého občana), získá napořád české občanství, a to přímo ze zákona, bez ohledu na to, zda si vyřídí české doklady (ba i bez ohledu na to, zda o svém občanství ČR ví) a zda vedle českého občanství získá (např. po druhém rodičovi nebo z důvodu místa narození) ještě i občanství jiného státu.

K získání státního občanství bude i nadále (až na drobné výjimky) třeba mít nejprve trvalý pobyt v ČR.

O udělení občanství (což je pouze jedna forma získání občanství) bude i nadále rozhodovat Ministerstvo vnitra ČR a nebude na něj právní nárok. I nadále se bude posuzovat celá řada aspektů cizincova života (ČR pravděpodobně i nadále zůstane jedním z nejpřísnějších států): zejména plnění právních povinností v celé řadě oblastí, transparentnost příjmů (na rozdíl od udělování trvalého pobytu zde nehraje roli, zda cizincovy příjmy dosahují určité výše, nýbrž pouze to, zda je věrohodné, že cizinec z jím udávaných příjmů je schopen vyžít), nezávislost na státní sociální podpoře nebo na systému pomoci v hmotné nouzi; i nadále bude Ministerstvo vnitra zřejmě posuzovat, zda se cizinec v minulosti nedopustil obcházení cizineckého zákona (např. fingované manželství aj.).

Nové podmínky udělení občanství

§§ 11 až 23 stanoví nové podmínky udělení státního občanství:

• 8 konkrétních podmínek (viz dále)
• prostor pro správní uvážení: „žadatel je integrován do společnosti v ČR, zejména pokud jde o integraci z hlediska, rodinného, pracovního nebo sociálního“ (dle důvodové zprávy: „… bude přihlíženo k integraci žadatele do české společnosti, zejména pokud jde o integraci pracovní (uplatnění žadatele na trhu práce), rodinnou (intenzita a počet rodinných a osobních vazeb žadatele na státní občany České republiky, resp. jiné osoby trvale žijící v České republice) a sociální (např. podíl na fungování společnosti, činnost v občanských sdruženích, a míra jeho zapojení do společenského života, přijetí kulturních tradic). Všechny tyto skutečnosti mohou mít vliv při prokázání, zda osoby žádající o udělení českého státního občanství prokážou plnou integraci do české společnosti; k prokázání integrace však bude postačovat naplnění i pouze jednoho předpokladu.)
• Neexistence bezpečnostních rizik („žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty“)

Ani při splnění všech uvedených podmínek není na udělení občanství právní nárok.

8 konkrétních podmínek (§ 14 a 15):

• 5 let trvalého pobytu (občané EU 3 roky) nebo trvalý pobyt a celkem 10 let oprávněného pobytu

Příklad: Občan Ukrajiny přišel do ČR v roce 2003, trvalý pobyt ale získal teprve v roce 2012. Ač sice k 1.1.2014 nemá 5 let trvalého pobytu, může o udělení občanství žádat, neboť má 10 let celkového pobytu.
Příklad: občanka Slovenska se v roce 2010 provdala za občana ČR a v roce 2012 získala jako rodinná příslušnice trvalý pobyt. O udělení občanství může žádat standardně po 3 letech trvalého pobytu, tj. v roce 2015 (jako manželka občana ČR, která s ním žije ve společné domácnosti může nicméně požádat dle § 15 odst. 1 písm. e) nového zákona o výjimku a žádat již v roce 2014).

• skutečné (faktické) zdržování se v délce alespoň ½ výše uvedené doby pobytu (nepřítomnost do 2 měsíců nebo ze závažných důvodů do 6 měsíců se nezapočítává)

Příklad: Občan Vietnamu pobýval v ČR od 90.let a v roce 2009 získal trvalý pobyt. Následně odcestoval zpět do Vietnamu (nejméně 1x ročně nicméně jezdil do ČR, takže mu trvalý pobyt nemůže být zrušen) a v roce 2013 se vrátil zpět do ČR. Z 5 let jeho trvalého pobytu (2009 až 2014) zde pobýval pouze 1 rok, tedy nepobýval zde dostatečně dlouhou dobu. Vezme-li se ovšem doba posledních 10 let (2004 až 2014), pobýval zde 6 let, tj. déle než 1/2 , takže podmínku faktického pobytu splňuje.

• neodsouzení pro úmyslný trestný čin ani pro nedbalostní trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (k odsouzení nesmí dojít v ČR ani ve státě cizincova občanství nebo ve státě, kde žadatel v posledních 10 letech pobýval déle než 6 měsíců
• znalost českého jazyka (tato podmínka neplatí pro cizince, mladší 15 let, starší 65 let a cizince, kteří alespoň navštěvovali školu s češtinou jako vyučovacím jazykem); znalost češtiny bude vyžadována zřejmě na úrovni B1 – zkoušky bude provádět Univerzita Karlova (počítá se s tím, že část cizinců bude muset absolvovat kurz češtiny)
• znalost ústavního systému a základní orientace v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích ČR (o splnění této podmínky jsou osvobozeni tíž cizinci jako ad 4); tato znalost bude vyžadována zřejmě na úrovni učiva základní školy - zkoušky bude provádět Univerzita Karlova

podmínky ohledně posledních 3 let:

• žadatel v posledních 3 letech neporušil závažným způsobem své povinnosti v oblasti vybraných zákonů (daně, odvody, pobyt cizinců aj.), vyživovací povinnost k dítěti a veřejnoprávní povinnosti (samostatná působnost) k obci, kde je žadatel hlášen
• žadatel prokáže zdroje svých příjmů, přeshraniční převod či převoz financí a hrazení daní
• Žadatel nebyl bez vážných důvodů převážně závislý na dávkách státní sociální podpory nebo na pomoci v hmotné nouzi; tuto závislost ovšem nelze přičítat k tíži žadateli, který je vyloučen z výkonu výdělečné činnosti z důvodu svého zdravotního stavu, připravuje se na budoucí povolání, nebo čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, nebo soustavně pečuje o jinou osobu, která je na takovou péči odkázána.

Zásadní změnou je, že cizinci se již před získáním občanství ČR nebudou muset zříkat svého dosavadního občanství (tj. budou moci mít dvojí popř. vícečetné státní občanství). České úřady se již nebudou nijak zajímat o to, zda cizinec bude mít vícero občanství (institut tzv. příslibu zcela odpadne).

Lze říci, že v některých ohledech jsou nové podmínky vůči cizincům vstřícnější (např. možnost žádat po 10 letech celkového pobytu, i když ještě nemá 5 let trvalého pobytu, nebo skutečnost, že majetkové poměry cizince se budou prověřovat pouze 3 roky nazpátek, nikoli déle). V některých ohledech naopak je nový zákon přísnější: těžší zkouška z češtiny, přísnější podmínka beztrestnosti, prověřování i plnění vyživovací povinnosti aj.).

Někteří cizinci budou mít na získání občanství právní nárok

Na udělení státního občanství ani nadále nebude právní nárok. Vedle institutu udělení státního občanství však nový zákon dává větší roli druhému způsobu nabytí státního občanství, tzv. prohlášení. Prohlášení je zvýhodněným způsobem nabytí státního občanství, které cizinci dává právní nárok (tj. pokud cizinec splňuje podmínky prohlášení, musí získat občanství, i kdyby byl zločinec) a v ČR se dosud uplatnil jen při řešení otázek spojených s rozpadem ČSFR (§ 18 a 18a, 18b a 18c zákona č. 40/1993 Sb.). Více informací k získání občanství prohlášením najdete zde.

Na státní občanství budou mít nárok následující skupiny cizinců (viz §§ 31 až 36):

• Osoba, která pozbyla české nebo československé státní občanství před 1.1.2014  (vyjma Podkarpatské Rusi, sudetských Němců a občanů Slovenska), tj. např. ti, kdo v minulosti emigrovali z Československa nebo ti, kdo po roce 1993 nabyli občanství jiného státu a tak ztratili občanství ČR (jejich potomci ovšem nárok mít nebudou, ti budou muset žádat o udělení)
• Občan ČSFR, který nebyl ani občanem ČR ani občanem SR (někteří emigranti z doby před rokem 1969)
• Osoba, které byl neoprávněně vydán doklad prokazující občanství ČR (např. občanský průkaz, cestovní pas), pokud byla v dobré víře
• Přistěhovalci druhé generace, tj. cizinci, kteří jsou ve věku 18 až 21 let (starší cizinci budou smět prohlášení učinit jen po dobu roku 2014), mají trvalý pobyt, nejpozději od věku 10 let se až k datu prohlášení nejméně dvě třetiny této doby oprávněně zdržují v ČR a mají čistý trestní rejstřík

Příklad:
Sourozenci, občané Ruska, přicestovali do ČR za svým otcem v roce 2006 a získali trvalý pobyt, staršímu bylo 11 let a mladšímu bylo 9 let. V roce 2010 odcestovali se svým otcem zpět do Ruska (občas se vraceli) a do ČR se vrátili teprve koncem roku 2013. Starší nemá nárok na prohlášení, neboť v ČR pobývá teprve od věku 11 let. Ani mladší nemůže učinit prohlášení, poněvadž z celkem 8 let (2006 až 2014) byl celkem 3 roky mimo území ČR, takže nesplňuje podmínku 2/3 faktického trvalého pobytu; pokud mladší sourozenec bude však nyní pobývat v ČR a počká do roku 2017, kdy mu bude 20 let, bude již mít nárok, neboť v roce 2017 bude celková doba jeho pobytu 11 let a z toho celých 8 let (tj. více než 2/3) bude trvat faktický pobyt v ČR).

• Dítě svěřené do náhradní péče, pokud v ČR pobývá legálně (i bez trvalého pobytu).

Umožnění dvojího občanství

Nový zákon umožní dvojí či vícečetné občanství v nejširším možném smyslu, neboť

• před udělením občanství ČR se již nebude vyžadovat pozbytí dosavadního občanství (tzv. příslib odpadne)
• občan ČR, který na vlastní žádost nabude cizí občanství, neztratí české občanství
• osoby, které v minulosti české či československé občanství ztratily (bez ohledu na důvod), budou toto občanství moci získat zpět a
• v řízeních o udělení občanství, která byla zahájena před 1.1.2014 a nebudou k tomuto dni skončena se sice bude postupovat dle dosavadního zákona (tj. snazší zkouška z češtiny, majetková prověřování déle do minulosti), ovšem nebude se vyžadovat pozbytí dosavadního občanství (pokud tedy žadateli byl např. vydán příslib státního občanství a do konce roku 2013 nebude vyvázán, v lednu 2014 by Ministerstvo vnitra mělo v řízení pokračovat a udělit mu státní občanství.

Nemanželské děti otců – českých občanů s cizinkami

Jako doposud, narodí-li se (v ČR či v cizině) dítě ženě české občance nebo ženě – cizince, jejímž manželem je český občan, získá dítě automaticky české občanství (toto občanství neztratí ani tehdy, pokud by se ukázalo, že manžel-český občan, není biologickým otcem dítěte, popř. pokud by došlo k popření otcovství českým občanem.

U nemanželských dětí, tj. je-li matka dítěte svobodná nebo je-li matka provdána za cizince, avšak biologickým otcem dítěte je český občan, bude situace dle nového zákona složitější:

• určením otcovství občana ČR nabude české občanství dítě, pokud o otcovství dítěte rozhodl soud (občanství dítě nabude dnem právní moci rozhodnutí soudu)
• dnem souhlasného prohlášení rodičů (před soudem či před matričním úřadem) o otcovství občana ČR nabude občanství dítě, jehož matka má v ČR trvalý pobyt, jehož matka je občankou EU/EHP, nebo jehož matka nemá občanství žádného státu.
•  dnem souhlasného prohlášení rodičů (před soudem či před matričním úřadem) o otcovství občana ČR nabude občanství dítě, jehož matka nespadá do žádné ze skupin ad ii.), pokud rodiče předložili matričnímu úřadu genetický test DNA

V ostatních případech musí dítě, k němuž bylo otcovství občana ČR určeno souhlasným prohlášením rodičů, žádat Ministerstvo vnitra o udělení. § 28 nového zákona zná zjednodušenou proceduru, v níž se bude zkoumat pouze to, zda určení otcovství občana EU nebylo účelové.

Další aktuální informace o najdete v sekci Nový zákon o občanství.

Pokud máte zájem informovat se o nových podmínkách získání českého státního občanství nebo o občanství požádat, můžete se obrátit na Poradnu pro občanství/Občanská a lidská práva, která poskytuje bezplatné právní poradenství. Kontaktovat můžete Martinu Štěpánkovou: martina.stepankova@poradna-prava.cz, 270 003 280. Více informací naleznete zde: http://cizinci.poradna-prava.cz/.