Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
24. 11. 22
Zdroj: migraceonline.cz

Naše vize školy

Naše vize školy

Metropolitní odborná a umělecká střední škola nabízí obory kadeřník, vlásenkář a maskér, vlasová kosmetika, masér, kosmetické služby, umělecké řemeslné práce a podnikání. Jako jediná ze škol, které se zapojily do projektu Příběhy těch, co museli jít, nabízí výuční obory a její studenti se již od nástupu do školy úzce specializují.

Hledání tématu

Třída, se kterou lektoři po dobu jednoho roku spolupracovali, absolvovala všechny úvodní workshopy týkající se historie, migrace a otázky romské menšiny, dále pak workshopy metodické. Když ale přišlo na řadu vybírání tématu projektu, které má studenty zajímat do té míry, aby byli motivováni až nadšeni na něm pracovat, vyhrálo téma, které studenti později pojmenovali „Naše vize školy“. Ačkoli je to téma nesouvisející s projektem jako takovým, nutit studenty do jiného by podrývalo participační metodu, na které je lektorský přístup založen a pravděpodobně by vedlo k nezájmu a neaktivitě studentů v projektu. Jedním z cílů projektu je zkušenost s projektovou prací, vedení a práce v týmu, což je často i to hlavní, co si studenti z projektu odnáší, nehledě na jeho téma.

Studenti při výběru tématu vycházeli ze své nespokojenosti se školou, na které studují. Aby nezůstali pouze u stěžování si, rozhodli se nejdříve shromáždit různé názory na to, co jim ve škole vadí a chybí a následně to tzv. metodou kódování roztřídit do různých kategorií, ke kterým doplní komentář. Jejich výstupem je plachta, kde jsou přehledně znázorněny všechny kategorie a konkrétní problémy. Tento výstup a jeho komentář následně bude sloužit jako podklad, který chtějí ukázat vedení školy a jednat s ním o možnostech nápravy. Studenti jsou si vědomi toho, že výsledky jednání s vedením se mohou projevit až za delší dobu a možná je pocítí až nastupující spolužáci. „Některých změn snad půjde dosáhnout dříve, protože nejsou tak velké ani drahé, například přístup ke studentům,“ tvrdí student oboru podnikání Tomáš.

Něco nám chybí, něco chceme jen změnit

Studenti výsledky výzkumu rozdělili na dvě hlavní kategorie: chybí nám a chceme změnit. Z kategorie chybí nám se jedná o jídelnu, záchody, šatny a skříňky, tělocvičnu a další nedostatky v budově.

Studentům v budově školy schází jídelna a na obědy musí chodit do jídelny základní školy, která se nachází ve stejné ulici. Škola se chybějící jídelnu snažila nahradit bufetem a automaty s občerstvením, což dle reakcí studentů nestačí. Dalším tématem, které mezi studenty velmi rezonuje, jsou záchody, které jsou „nefunkční a nechutné“, většinou tam chybí toaletní papír a neteče teplá voda. Podle studentů by si školní wc zasloužily rekonstrukci a pravidelnou údržbu. Dále ve škole chybí tělocvična a šatny nebo skříňky, do kterých by si studenti mohli ukládat osobní věci, které nepotřebují při výuce. Během výuky pak postrádají dobré připojení na Wi-Fi síť, možnost používat zásuvky ve třídách a interaktivní tabule. Podle studentů by se třídy měly zrekonstruovat, aby byly větší, modernější, bylo v nich příjemné světlo a fungovalo v nich topení a internet. 

Moc hrocení věcí“

Kategorie „chceme změnit“ se týká zejména praxí, výuky, financování školy a přístupu vedení ke studentům. Ohledně výuky by studenti ocenili zejména více výletů, zahraničních výměn a exkurzí, které by rozšířily povědomí o oboru, který studují. Studenti mají dojem, že metody výuky jsou zastaralé a učí se něco, co v reálném životě nebudou potřebovat, zároveň mají na předměty velkou hodinovou dotaci. Studenti by ocenili větší „školu hrou“, více projektů a skupinové práce a méně psaní. Chtěli by také zavést adaptační kurzy. Posledním specifickým požadavkem je, aby se vrátil oblíbený pan učitel na český jazyk Jakub Just.

Ohledně praxí si studenti stěžují zejména na nedostatečnou výbavu i přípravu na reálnou živnost. Změnit chtějí také styl, jakým je k nim na praxích přistupováno. Mají pouze malé přestávky, praxe začínají zbytečně brzy a není brán ohled na pomalejší studenty. Na praxích jim chybí oddělené šatny a větší prostor. Vybavení jsou studenti nuceni kupovat si sami, například do kosmetického kufříku investovali 4 500 korun, i když se podle studentů dá pořídit mnohem levněji. Studenti si pak dále musí kupovat další vybavení, které nakonec nepoužívají, nebo dostanou na praxích a k tomu „platí vysoké školné vlastně za nic“, jak napsal jeden ze studentů.

Chceme změnit atmosféru školy

Posledním bodem, který by studenti chtěli na škole změnit, je přístup vedení a celkové nastavení výuky. Výuka začíná moc brzy a končí pozdě, přestávky jsou krátké a během delších pauz je zakázáno chodit ven. Podle studentů se také moc řeší kouření. Během výuky je zakázáno používat ke studiu mobilní telefony a problematickým tématem je také absence, která je nastavena velmi přísně. Studenti si stěžují na nezájem ze strany školy a bezohlednost vůči jejich potřebám. Chování některých učitelů k žákům studenti popisují jako arogantní a nechápavé. Učitelé například neberou ohled na jejich potřeby či psychické problémy.

V neposlední řadě ve třídách chybí školní samosprávy, skrze které by bylo možné s vedením komunikovat a řešit třeba výše uvedená témata.

Studentům se ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha podařilo shromáždit dostatek podnětů od spolužáků a utřídit je tak, aby sloužily jako podklad pro komunikaci s vedením. Budeme doufat, že projekt nezůstane jenom nenaplněnou vizí. Každý student si zaslouží kvalitní podmínky a dobré klima školy, aby do ní chodil rád.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Příběhy těch, co museli jít“ (reg. číslo projektu CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_068/0001446), který byl podpořen Operačním programem Praha - pól růstu České republiky, který se spolufinancován strukturálními a investičními fondy Evropské Unie. 

24. 11. 22
Zdroj: migraceonline.cz
...nahoru ▲