Na tyto a podobné otázky budeme hledat odpovědi spolu s našimi hosty:

• Blanka Nyklová – socioložka, Sociologický ústav AV ČR

  Ačkoliv se v českých zemích v rámci národního obrození otázka emancipace národa spojovala s emancipací žen a do určité míry ji podporovala, v současné době má vzestup nacionalismu ve vztahu k feministickým otázkám opačný náboj. V řadě zemí (Maďarsko, Polsko) dochází k pokusům omezovat či přímo rušit možnost žen svobodně rozhodovat o vlastním těle. Ženy a jejich svoboda jsou označovány za součást problému, který má nacionalismus údajně řešit. Emancipace v nacionalistické perspektivě došla prostě příliš daleko (ať už to má znamenat cokoliv). Zároveň jsou feministická témata v některých případech zneužívána pro propagaci extremistických postojů v rámci rétoriky o "ochraně našich žen". Jak vypadá situace v ČR? Mají útoky na genderová studia, feministické postoje a neziskové organizace své kořeny v nacionalismu nebo jde spíše o využití již přítomných argumetnačních strategií pro jiné účely? Těmito a dalšími otázkami se budeme v debatě zabývat.

• Csaba Szaló - sociolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

  Nacionalismus nás nikdy neopustil. Pompézní a banální státní nacionalismus je dlouho každodenní součástí politického života. Radikální nacionalismus se však dnes znovu stává živnou půdou rebelství. Nacionalistická rétorika jednoty přepisuje všechny kulturní a politické odlišnosti šifrou přítele a nepřítele. Proto vidí radikální nacionalisté život jako nelítostní boj v němž podněcování nenávisti je běžným a užitečným nástrojem stmelování kolektivu. Současný radikální nacionalismus získává symbolickou moc mimojiné díky tomu, že nastiňuje odlišnosti “my a oni” v podobě “domácí vs. cizinci” jako součást projektu sociální spravedlnosti.