Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Migrační témata na 41.schůzi Poslanecké sněmovny PČR

Migrační témata na 41.schůzi Poslanecké sněmovny PČR

Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva ve zkratce analyzuje následující body projednávané na 41. schůzi Poslanecké sněmovny: novelu zákona o azylu, jednání o zprávě o migraci za rok 2003 a mezinárodní smlouvy dotýkající se migračních otázek.

Migrační témata na 41.schůzi Poslanecké sněmovny PČR

Pavel Čižinský, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva


ZÁKONY

Nejdůležitějším migračním tématem probíraným nyní v Parlamentu je novela zákona o azylu (sněm. tisk 866),1 kterou se mění zákon č. 325/1999 Sb. o azylu. Novela mimo jiné přináší následující významné změny v azylovém právu ČR:

  • Povinnost všech žadatelů (a to ještě předtím, než je žádost skutečně „nabrána“, tedy ihned po prohlášení cizince o azylu) strpět sejmutí otisků prstů a nechat se vyfotografovat (§ 4c). Dále lze u každého žadatele provést i osobní prohlídku, pokud je podezření, že skrývá cestovní doklad či alkohol aj.;

  • Za zjevně neodůvodněnou žádost o azyl bude považována každá žádost, „je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.“ (§16 odst. 2) Dosud muselo Ministerstvo tento úmysl prokazovat, nyní postačí, že tento cíl je patrný. Ministerstvo takovou žádost odmítne jako zjevně nedůvodnou do 30 dnů, ovšem žaloba proti tomuto odmítnutí má mít odkladný účinek (§ 32 odst. 4);

  • Pro převzetí rozhodnutí ve věci azylu se cizinec nebude moci nechat zastoupit nikým, ani advokátem. V důvodové zprávě se k tomu uvádí, že je třeba, aby žadatel o azyl při přebírání rozhodnutí odevzdal rovněž průkaz žadatele o udělení azylu a další doklady, takže je nezbytná jeho osobní přítomnost;

  • Pohovor se žadatelem o azyl se již nebude muset provádět s euroobčany a v případech, na něž se vztahuje Dublinská úmluva (§ 23);

  • Pružnější mechanismus doručování písemností žadatelům o azyl;

  • Soudní přezkum (§ 32 nn):

    a) již ne všechny žaloby proti rozhodnutí MV ve věci azylu budou mít odkladný účinek automaticky (§ 32 zákona) Žadatel o azyl, jehož žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná (§ 16) nebude mít po rozhodnutí Ministerstva již statut žadatele o azyl ani právo v ČR pobývat,

    b) kasační stížnost proti rozhodnutí soudu se má vyloučit; soudní přezkum v azylových věcech tedy bude jednoinstanční,2

    c) o všech žalobách proti rozhodnutí Ministerstva budou rozhodovat na krajských soudech specializovaní samosoudci, dosud rozhodovali jen o odmítnutí žádosti coby zjevně neodůvodněné,

    d) Soud bude mít pravomoc zastavit přezkumné řízení, pokud žadatel např. zmizí nebo vstoupí na území jiného státu aj.;

  • změny v úpravě režimu v pobytových střediscích, výplata kapesného, možnost žadatele opustit pobytové středisko na max. 10 dnů, na dobu delší jen s povolením MV aj. Dochází spíše ke zpřísnění za účelem pružnějšího řešení situací, kdy cizinec v pobytovém středisku nebydlí.

  • rozšíření možností tzv. dobrovolné repatriace a možností, aby stát nesl tyto náklady.

  • platnost průkazu žadatele max. 60 dnů (§ 72 a § 57)

  • pracovníci nevládních organizací, které se zabývají právním poradenstvím žadatelů o azyl, budou smět zastupovat žadatele o azyl v řízení o správních žalobách před soudem.


MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

1) Úmluva o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, tzv. Dublinská úmluva (sněm. tisk 761).3 Jedná se o původní Dublinskou úmluvu, podepsanou roku 1990, která vstoupila v platnost 1997, avšak od března 2003 je nahrazena nařízením EU č. 343/2003 EC tzv. Dublin II. Poněvadž se však Dánsko neúčastní budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva a neplatí pro něj ani výše uvedené nařízení, platí ve vztahu mezi Dánskem a ostatními člen EU i nadále původní Dublinská úmluva, ke které tudíž musí i ČR přistoupit než se mezi EU a Dánskem domluví smlouva nová.

2) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o předávání a zpětném přebírání osob podepsaná dne 9. dubna 1998 v Sofii ve znění jejího doplnění z roku 2004, tedy readmisní dohoda s Bulharskem (sněm. tisk 795). Jedná se o běžnou readmisní dohodu, která upravuje mezi státy podmínky, za nichž jsou tyto státy povinny přebírat na své území své vlastní občany nebo občany třetích států, kteří jsou na území druhého státu nelegálně a dále především úhradu nákladů. V roce 2004 byla k dohodě přidána ustanovení týkající se policejního průvozu občanů třetích států.

3) Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem (readmisní dohoda), podepsaná v Praze dne 12. listopadu 2004 (sněm. tisk 795). Jedná se o běžnou readmisní dohodu, která upravuje mezi státy podmínky, za nichž jsou tyto státy povinny přebírat na své území své vlastní občany nebo občany třetích států, kteří jsou na území druhého státu nelegálně a dále úhradu nákladů na průvoz a převzetí, které hradí zásadně tzv. žádající smluvní strana, tedy stát, který se chce nelegálně pobývajícího cizince zbavit. Předávání osob probíhá hlavně na hraničních přechodech. Nově může být žádost o readmisi občana třetího státu podána do 6 měsíců od zjištění protiprávního vstupu nebo pobytu tohoto cizince, nejpozději ale do 1 roku od tohoto protiprávního vstupu nebo pobytu.

4) Souhlas s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a její závěrečný protokol ze dne 21. března 1950 (sněm. tisk 798). Tato Úmluva, k níž Československo přistoupilo v roce 1958 zakazovala smluvním státům jakoukoli legalizaci prostituce např. nařízením jakékoli registrace či ohlašovací povinnosti osob zabývajících se prostitucí nebo podrobení těchto osob speciálnímu dozoru (článek 6 Úmluvy). Úmluva rovněž zavazuje státy k trestání jednání, které s prostitucí bezprostředně souvisí. ČR nyní hodlá přijmout zákon o regulaci prostituce, a proto je nutné nejprve tuto smlouvu vypovědět.

5) Vypovězení smlouvy o úpravě dvojího státního občanství mezi ČSSR a Mongolskem (sněm. tisk 868). Tato mezinárodní smlouva zabraňovala vzniku dvojího státního občanství mezi Československem a Mongolskem. Socialistické Československo mělo podobné smlouvy uzavřené s řadou států tzv. východního bloku.4 Cílem těchto smluv bylo vesměs výlučně zabránit vzniku dvojího státního občanství, aby každý občan socialistického bloku byl jasně podřaditelný pod suverenitu jen jednoho ze států. Ve smlouvách byla dokonce ustanovení o tom, že smluvní strany si vymění informace o tom, které osoby si zvolily to které občanství, aby si ta státy vzájemně usnadnily evidenci těchto osob jako cizinců. Tyto smlouvy se staly po změně politických poměrů na přelomu 80. a 90. let 20.stol. nejprve ideově zastaralými a později i nepřijatelnými pro rozpor s Evropskou úmluvou o státním občanství, která v čl. 6 ukládá svým státům zajistit, že děti, jejichž jeden rodič je státním občanem smluvního státu, nabudou přímo ze zákona občanství tohoto státu. V čl. 14 Evropské úmluvy je dále uloženo státům nebránit vzniku dvojího státního občanství u dětí narozením nebo u dospělých uzavřením manželství. Proto jsou tyto smlouvy nyní vypovídány, když dle jejich ustanovení se naskytne příležitost k jejich výpovědi. V případě smlouvy s Mongolskem uplyne další pětileté období, k jehož konci je možné tuto smlouvu vypovědět v květnu 2005.5

JINÉ

Zpráva o situaci v oblasti migrace za rok 2003 (sněm. tisk 732). Jedná se o pravidelnou zprávu, kterou Ministerstvo vnitra každoročně ve spolupráci s řadou dalších rezortů sepisuje, předkládá vládě a vláda pak Poslanecké sněmovně, která ji pouze bere na vědomí. Ve sněmovně ji projednal výbor pro obranu a bezpečnost již v říjnu 2004, ale na plénum se dostala až v únoru 2005. Více než stopadesátistránkový dokument se stal předmětem dvou krátkých kritických vystoupení ze strany poslanců KSČM, kteří mu vytýkali různé vady týkající se formy, struktury či obsahu zprávy (poslanci Frank a Maršíček),6 především však určité bezpečnostní rizika, které zpráva údajně nedobře zhodnocuje. Ministr Bublan ve svém závěrečném příspěvku reagoval na oba proslovy a zmínil přitom i v současnosti ve Španělsku probíhající regularizační proces nelegálních migrantů, který se dle jeho vyjádření týkal 120 000 osob. Tímto sdělením chtěl zřejmě poslancům ukázat, jak je migrace složitým fenoménem a jaká se i v praxi vyskytují možná řešení. Sněmovna poté zprávu vzala na vědomí.


Vysvětlivky:

1 Vládní návrh ještě neprošel prvním čtením, zpravodajem byl určen poslanec Tomáš Kladívko, známý svým návrhem na zavedení tzv. řízení o přípustnosti řízení o udělení azylu, podaném v Poslanecké sněmovně v květnu 2003
2 Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že až 1/3 všech případů před Vrchním soudem a dnes před Nejvyšším správním soudem jsou azylové věci. Závažným problémem zrušení možnosti kasační stížnosti je nebezpečí, že rozhodovací praxe jednotlivých krajských soudů se bude lišit a nebude nad nimi společný orgán, který by rozhodování sjednotil. Samo MV v důvodové zprávě uvádí, že úspěšnost azylových kasačních stížností je 6%; je sice pravda, že v jiných právních oblastech je úspěšnost kasačních stížností vyšší (17% či dokonce 33%), ale otázkou je, zda je tento rozdíl tak rozhodující.
3 Úmluva byla ze strany Parlamentu odsouhlasena dne 22.2.2005. Ratifikaci pak provede prezident.
4 Jednalo se o tyto smlouvy: se SSSR ze 5.10.1957, č. 47/1958 Sb. a další smlouvu z 6.6.1980 Sb.; s Maďarskem ze 4.11.1960, č. 37/1961 Sb.; s Polskem ze 17.5.1965, č. 71/1966 Sb.; s Německou demokratickou republikou z 10.10.1973, č. 37/1974 Sb.; s Bulharskem z 31.5.1974, č. 61/1975 Sb. a s Mongolskem z 9.7.1984, č. 96/1985 Sb. Ministerstvo vnitra vydávalo k těmto smlouvám ještě předpisy o jejich provádění.
5 Stejně již byla zrušena příslušná smlouva s Maďarskem v roce 2000 (č. 54/2000 Sb.m.s.), s Polskem (č. 123/2001 Sb. m.s.) - výpověď z polské strany, s NDR pozbyla smlouva platnosti sjednocením Německa.
6 Diskusi je si možné přečíst na stránkách Poslanecké sněmovny.

Pavel Čižinský
Mgr. Pavel Čižinský, právník a politolog, v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se též na migrační právo, úzce spolupracuje s nevládní organizací Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva a s některými dalšími organizacemi. Je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect