Konference Praha sdílená a rozdělená: Interkulturní paměť ve veřejném prostoru

 

 

 

Úvodní přednášku pronesl sociolog Csaba Szaló z Masarykově univerzity v Brně. Zaměřil se na problematiku současné „posedlosti“ minulostí v městském prostoru, kterou zúžil zaměřením na ruiny a jejich úlohu v současné společnosti. Zdůraznil, že náš vztah k městským ruinám není jen vztahem k minulosti, ale i vztahem k přítomnosti a budoucnosti. Položil si otázku, zda nám ruiny umožňují nahlédnout problematickou a protikladnou povahu 20. století, v němž vedle „pozitivní modernity“ (slibující lepší budoucnost) nalézáme i „negativní modernitu“ (jež vedla ke katastrofám dvou světových válek). Vzájemné působení dynamiky naděje a dynamiky katastrofy lze podle Csaby Szaló využít nejen ke kritické reflexi modernity jako takové, ale i k propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Blok věnovaný komentovaných procházek jako jedné z metod k objevování interkulturního města a historické paměti otevřela Anna Lénárd z Budapešti, která stručně představila Budapest Walk Shop. Zmínila, že procházky po městě se svými kolegy chápe jako specifickou uměleckou formu, která sahá od deskriptivní narace až k emocionálním a smyslovým aspektům vnímání města a utváření afektivní vazby k budovám. Anna Lénárd zdůraznila, že komentovaná procházka má v jejím pojetí být především příležitostí k diskusi a sdílenému prožitku; není tolik podstatné, zda se člověk něco dozví nebo naučí. Panelové diskuse, která pod vedením A. Lénárd následovala, se zúčastnila Eva Bendová z Národní galerie v Praze, Richard Biegel z Klubu Za starou Prahu, Anna Czyżewska z varšavského sdružení Pracownia Etnograficzna a publicista Petr Brod. Diskusi provázela řada témat – mluvilo se o proměnách čtvrtí a často nesourodých vrstvách minulosti, které během procházky mohou být odkrývány; o struktuře procházek a jejich vedení, kdy vedle sebe vyvstávají konzervativnější a progresivnější způsoby provádění po městě; o tom, jak „průvodcovská“ zkušenost ovlivnila jednotlivé odbornice a odborníky v jejich další činnosti.

Významným výstupem projektu Praha sdílená a rozdělená jsou paměťové mapy Prahy a Varšavy. Následující blok konference byl proto věnován právě paměťovým mapám a různým postupům při jejich tvorbě i webové prezentaci. Vystoupil Jérôme Segal (The Vienna Project), jenž pohovořil i o uměleckých aktivitách v ulicích Vídně. Mapa, která je dostupná na webu, je rovněž pojata spíše jako umělecké dílo než edukativní interaktivní mapa. Projekt, který představila Olha Zarechnyuk (Lviv Interactive Project), byl naopak veden především zájmem o architekturu a dějiny umění, který se tak stává pojítkem různých témat (archivy, osobnosti, interview, organizace, mapy, fotografie...). Anna Pokorná z MKC Praha vysvětlila důvody, proč se její organizace začala orientovat na historickou problematiku, a představila nedávno spuštěnou interaktivní mapu Prahy a Varšavy. Tato mapa bude postupně doplňována o nová témata. Je pojata jako otevřená platforma, do které se mohou zapojit další jednotlivci, organizace a školy a přispět tak k mapování minulosti i současnosti multikulturní Prahy. Miloš Vojtěchovský (Sounds of Prague) představil alternativní pohled na vytváření virtuálních map městského prostoru, a to otevřenou zvukovou mapu Prahy, která v tuto chvíli zahrnuje na 960 příspěvků od 40 přispěvatelů a je vedena zejména snahou o vyzvednutí zvuku místa jako předmětu pozornosti. Jedním z témat navazující panelové diskusi bylo i to, do jaké míry je třeba v boji se současnými formami diskriminace, xenofobie a rasismu třeba hovořit o historických projevech těchto fenoménů. Jérôme Segal vyzdvihl roli soudobého umění a zejména jeho pouličních forem, „protože lidé, kterých se to nejvíc týká, asi moc nechodí na komentované procházky a na weby takovýchto projektů“. Diskusního panelu se zúčastnil i Michal Valach (Nadácia Milana Šimečku), který nastínil podobný bratislavský projekt, jenž se zatím nachází v zárodcích a plánech, a měl by zachytit aktuální multikulturalitu slovenského hlavního města.

Poslední sekce konference byla věnována výzkumným a vzdělávacím aktivitám, které provázely vznik paměťové mapy Prahy v rámci projektu Praha sdílená a rozdělená. Vystoupila zde romistka Romana Hudousková a přiblížila, jakým způsobem vznikaly položky v mapě věnované historii pražských Romů. Protože důležitou součást tvořilo pořizování rozhovorů s pamětníky, konference se zúčastnila také pamětnice, paní Olga Fečová, která krátce zavzpomínala na formování a fungování romské komunity v Praze po druhé světové válce. Následující příspěvek Terezy Rejškové se zaměřil na didaktické metodiky o Václavském náměstí, které v rámci projektu vznikly za spolupráce s historikem a pedagogem Milanem Hesem. Nastínila hlavní metodické perspektivy (čas, prostor, lidé a významy míst) a představila pracovní listy pro učitele a žáky. Poslední dva příspěvky v programu konference byly zaměřeny na výzkumně-vzdělávací aktivity spojené se zpracováním míst souvisejících perzekucí a vyvražďováním Židů a osob označených za Židy. Jakub Mlynář (Centrum vizuální historie Malach) krátce představil Archiv vizuální historie USC Shoah Foundation, který obsahuje více než 53 000 nahrávek rozhovorů s pamětníky a je plně přístupný badatelům, učitelům a dalším zájemcům na Univerzitě Karlově v Praze. Právě tento archiv patřil mezi zdroje, které využili studenti z Lauderových škol při přípravě položek o německých uprchlících, zařazených do paměťové mapy Prahy sdílené a rozdělené. Poslední příspěvek konference patřil zdařilé prezentaci samotných studentů pod vedením paní učitelky Kláry Kuběnové.