Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
16. 1. 04

Jeroen Doomernik, Rinus Penninx, Hans van Amersfoort: Netherlands - Migration Policy for the Future

Výzkumná zpráva Migration Policy for the Future pojednává o nizozemské migrační politice 80. a 90. let minulého století a hodnotí dopady její implementace na rozhodování o těchto otázkách v rámci Evropské unie. Text byl napsán pro Institute for Migration and Ethnic Studies a je k dispozici na stránkách tohoto amsterdamského institutu.
Autoři (Doomernik, Penninx, van Amersfoort) poznamenávají, že migrace není v dějinách Nizozemí ničím novým. Mění se jen faktory vyvolávající migraci a reakce obyvatel hostitelských zemí. Autoři si rovněž všímají jiné skutečnosti: globalizace na jedné straně podporuje volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob, ovšem na druhé straně vede k fragmentaci tradičních společenských hodnot. Ustupování role primárních skupin do pozadí vede k vytvoření společnosti založené na individualismu a sekularismu. Tato situace může u někoho navodit pocit až sociální izolace. Východiskem z této situace se pro příslušnou společnost stává posílení role tradičních institucí a národního smýšlení. Nedaří-li se zrekonstruovat národní instituce dostatečně rychle, migrační toky se dávají do pohybu. Na rozdíl od dočasné vzájemné výměny vzdělaných pracovníků a studentů v rozvinutých zemích, se v případě zemí rozvojových jedná především o trvalou migraci sociálně slabších a méně vzdělaných osob. Nizozemská migrační politika se téměř výhradně zabývá kontrolou pohybu zmiňovaných "nevítaných osob". Na základě rozboru „push“ a „pull“ faktorů vyvolávajících migraci studie nastiňuje současnou situaci na poli nizozemské azylové a migrační politiky a shrnuje nejdůležitější body jejího legislativního rámce.

Nizozemská vláda v reakci na zvýšený počet uchazečů o azyl zpřísnila v roce 1987 svou azylovou a migrační politiku, což ovšem na počátku nepřineslo kýžené ovoce v podobě menšího počtu uchazečů o azyl. Azylová a migrační politika vedla spíše k rozšíření nabídky pobytových statusů (A-status, B-status, C-status, VVTV - dočasné povolení pobytu). Držitel prvních dvou typů pobytu, tedy uchazeč o statut uprchlíka nebo uznaný azylant, má právo se vzdělávat, pracovat a rovněž podílet se na nizozemském sociálním systému, který mu má usnadnit integraci do společnosti. Držitel povolení pobytu (C-statusu) či dočasné ochrany (VVTV), se na solidárním sociálním systému podílet nemůže. Osoba pod dočasnou ochranou nizozemské vlády má navíc odepřen přístup i na trh práce. Ten může získat až po 3 letech nabytím povolení k pobytu (C-statusu). Autoři studie si všímají, že ve strategiích azylové a migrační politiky se odráží snaha odradit jak uchazeče o azyl od podání žádosti, tak ostatní migranty od vstupu do země.

Strategie je tedy jasná, nicméně reálná politika tyto snahy neodráží. Neexistuje totiž fungující systém vynucování práva v oblasti azylové politiky. Jinými slovy, zamítnutí žádosti o statut uprchlíka pouze formálně předurčuje jeho následné vyhoštění. Nikdo nedohlíží, zda tak uprchlík skutečně učiní (údaje pocházejí z roku 1997, v současné době nizozemská vláda vyhošťuje čím dál víc).

Studie rovněž vyjmenovává státy, pro něž Nizozemí bylo nebo aktuálně je cílovou zemí. V první polovině 80.let se jednalo zejména o uprchlíky a ekonomické migranty z Asie a Afriky a v 90.letech šlo spíše o uprchlíky z bývalé Jugoslávie či zemí Sovětského bloku a dále Blízkého východu (Irán, Irák).

Pozornost si zaslouží i kapitola věnující se ilegální migraci. Problém dle autorů tkví už v samotné terminologii. Po vzoru převážné většiny států Evropské unie směřuje azylová a migrační politika v Nizozemí ke zdůrazňování prvků národního zájmu a do jisté míry - přenáší odpovědnost za ochranu uprchlíků na tzv. třetí bezpečné země.
V závěru autoři poznamenávají, že praktická realizace azylové a migrační politiky by se měla odvíjet na mezinárodní úrovni, ovšem jsou si vědomi národních priorit jednotlivých členských států EU, které faktickou implementaci společné evropské strategie mohou narušit.
(anotovala Andrea Gerstnerová)

16. 1. 04
...nahoru ▲