Doporučení pro ubytovávající válečné uprchlíky

1) Dříve než ubytování nabídnete

Co a na jak dlouho nabízím?

Jasně si stanovte, jaké prostory a na jak dlouho nabízíte. Jako první berte v potaz své potřeby a potřeby své rodiny, pak teprve přidejte chuť pomáhat a soucit s uprchlíky. Na tomto předem stanoveném rozsahu a době poskytnutí ubytování trvejte, i když třeba uprchlická rodina projeví zájem o víc. Nabídněte radši kratší dobu ubytování s možností prodloužení, než abyste slibovali delší dobu pobytu, která pak bude nad vaše síly a možnosti.

Je v pořádku, když nabídnu „pouze“ ubytování?

Je naprosto v pořádku, když uprchlíkům nabídnete „pouze“ ubytování. I to je velká pomoc.

Další zapojení do asistence uprchlíkům opravdu není nutné a vaše vzájemné vztahy se nemusí lišit od vztahů s jinými českými nájemníky.

Co když chci nabídnout uprchlíkům pomoc?

Pokud chcete nabídnout pomoc a asistenci uvědomte si, že nic z toho není vaší povinností, uprchlíci jsou dospělí svéprávní lidé. Zahrnout uprchlíky péčí může být naše reakce na stres spojený s válkou, náš soucit může v důsledku pěstovat závislost, nás vyčerpávat a uprchlíkům spíš uškodit. Přehnanou péčí se můžete vystavit riziku, že by někdo mohl začít vaší pomoci zneužívat.

„Už se těším, až ‚mým‘ uprchlíkům budu vyvářet!“ „Ne, udělejte jim maximálně jedno jídlo na uvítanou, ukažte jim, kde je nejbližší obchod a nechte je, ať si poradí sami. Jsou to dospělí, svéprávní lidé a chtějí mít kontrolu nad svým životem. Tak si holt jednou přinesou kefír místo mléka…“

Předem si stanovte, s čím jste ochotni pomoci a v jakém rozsahu, aby to neohrožovalo vaše ostatní povinnosti, zaměstnání či vztahy s rodinou. Pomoc aktivně předem neslibujte, ale vyčkejte, až vás případně o pomoc požádají. Uprchlíci se zvládnou o mnoho oblastí života postarat sami a je naprosto v pořádku, když pro ně budete pouze „emergency contact“, někdo, na koho se mohou obrátit v situaci, kdy budou potřebovat pomoc někoho místního. Není nutné, abyste je doprovázeli nebo vozili na úřady, stačí vysvětlit nebo najít na mobilním telefonu cestu, jak byste to udělali s Čechem, co se přestěhoval do jiného města. K řešení složitějších situací propojte uprchlíky s neziskovou organizací nebo státním centrem pomoci cizincům ve vašem regionu.

2) Při prvním setkání před podepsáním smlouvy

Něco mi na nich nesedí, ale jsou to přece uprchlíci. Můžu je odmítnout?

Samozřejmě! Jste to vy, kdo se vzdává části soukromí v případě spolubydlení nebo poskytne svůj majetek v případě pronájmu. Pokud vám cokoliv nesedí, nejsou vám lidsky sympatičtí, máte jakoukoliv pochybnost, bez výčitek svědomí poskytnutí ubytování odmítněte.

Mohu si říci o komerční cenu pronájmu?

Jaký si stanovíte nájem, je zcela vaše svobodné rozhodnutí. Vždy ho stanovujte tak, abyste se za žádných okolností nedostali do finančních problémů vy nebo vaše rodina. Můžete nabídnout i nižší částku, ale tu pak vnímejte jako dar a neměli byste na základě toho například požadovat výpomoc v domácnosti či sníženým nájmem argumentovat, když se uprchlíci nebudou integrovat podle vašich představ (samozřejmě se můžete ozvat, když uprchlíci nezaplatí nájem, ale neměli byste požadovat, ať posílají děti do školy, chodí do práce, nebo se zlobit, když si pořídí něco drahého nebo pojedou na dovolenou).

Pořádek dělá přátele.

Při prvním setkání ještě před podpisem smlouvy seznamte uprchlíky se všemi náležitostmi pobytu u vás. Předem si vyjasněte všechna vzájemná očekávání a povinnosti.

• Jak budou hrazeny nájem a energie? Dokdy platí příspěvek pro solidární domácnosti? Budou uprchlíci schopni platit/přispívat i po skončení státního příspěvku?
• K jakému dni má být nejpozději placen nájem? Bude součástí kauce? Jak budou řešeny nedoplatky za energie? Jaké vybavení bude součástí bytu a jak bude řešeno případné poškození?
• Za jaké opravy budou odpovídat nájemníci a za jaké majitel? (Klasickou nájemní smlouvu si můžete poměrně kvalitně přeložit do ruštiny i ukrajinštiny pomocí internetového překladače DeepL).
• Stanovte jasná pravidla pro užívání společných prostor, jako je kuchyně, koupelna a obývací pokoj v případě spolubydlení, případně zahrady atd.
• Dohodněte se na pravidlech úklidu společných prostor, případně na podmínkách úklidu a užívání pronajatého bytu. Můžete mluvit do situací, které by vedly k poškození bytu nebo jeho zařízení – nevynášení odpadků, vznik plísní atd. a dalších typů poškození nad rámec běžného užívání.
• Stanovte, kolika osobám byt pronajímáte, jaký je maximální počet osob, kterým je byt určen. Stanovte pravidla pro návštěvy – například návštěva na týden je v pořádku, od dvou týdnů je třeba souhlas majitele.
• Majitel či jím zplnomocněná osoba má právo vstoupit do bytu po předchozím upozornění například k odečtu energií, zjištění technického stavu bytu. V případě závažného ohrožení majetku či života tak může učinit i bez souhlasu.
• Stanovte si pravidla například ohledně dodržování nočního klidu, využívání bytu k podnikání atd.

3) Máte nové nájemníky

• Vzájemně si nastavte hranice soukromí – respektujte soukromí nájemníků (i přehnané dotazování, zda je všechno v pořádku a nabízení pomoci může nakonec vadit), ale zároveň si nastavte i své soukromí zcela podle svých potřeb. Pokud vám nevyhovují návštěvy nebo setkání kvůli záležitostem spojeným s bytem večer, nezdráhejte se odmítnout a navrhnout jiný termín.
• Výpomocí v domácnosti či na zahradě byste neměli podmiňovat poskytnutí nájmu a ošetřit pracovní smlouvou. Úklid společných prostor by měl být zahrnut v nájemní smlouvě.
• Pokud sdílíte společnou kuchyň a koupelny, jasně tam vyhraďte prostory pro nájemníky. Je naprosto v pořádku požádat uprchlíky, aby měli své vlastní potraviny, drogerii, čistící a úklidové prostředky. Seznamte je s návodem na pračku, myčku či další spotřebiče.
• Upozorněte je na ceny energií. Na Ukrajině jsou ceny elektřiny i plynu výrazně nižší než v ČR a uprchlíci někdy nevědomky a bez zlého úmyslu mohou topit více, než je potřeba.
• Uprchlíci na vás nejsou závislí. Většinu toho jsou schopní si zařídit sami nebo za pomoci neziskové organizace. Není vaší povinností je vozit k lékaři nebo na úřady, nedej pánbůh do supermarketu, protože tam jsou vajíčka v akci.
• Dřív než nabídnete nějakou pomoc například s administrativou nebo doučováním dětí atd., zjistěte, zda podobné služby v okolí nenabízí nějaká nezisková organizace.
• Raději slibte méně, ale dodržte slovo. Protože státní instituce na Ukrajině fungují hůře než v ČR, lidé na sebe vzájemně více spoléhají. Proto uprchlíci z Ukrajiny někdy vnímají citlivě, když něco v dobré víře slíbíme a pak to nedodržíme.

Když se něco pokazí:

Pravděpodobně většina případných konfliktů nebude způsobena kulturními rozdíly, ale „obyčejným“ mezilidským soužitím. Proto se skutečně vyplatí na začátku promyslet rozsah vaší pomoci a stanovit pravidla, se kterými budou obě strany souhlasit. Pokud přece jen dojde k nějakému konfliktu:

• Je důležité nereagovat na vzniklý konflikt s hněvem nebo vztekem, ale zůstat klidný a objektivní.
• Snažte se vyslechnout názor a stanovisko druhé strany, abyste mohli lépe porozumět situaci.
• U cizinců zejména ve vyhrocených situacích se může snadno něco „ztratit v překladu“ – mohou něčemu neporozumět, něco špatně pochopit, nepochopit ironii.
• Pokud bude potřeba vyřešit něco akutního, může pomoci překladač DeepL – každý do něj pište ve svém jazyce a překlady si ukazujte. Už jen to, že budete psát věty do překladače, může zklidnit situaci. Překladače založené na překladu mluveného slova dělají ještě poměrně dost chyb.
• Zvažte pomoc od třetí strany. Pokud není možné, abyste vyřešili konflikt sami, může být užitečné využít pomoci od nezávislé třetí strany, jako od neziskové organizace, interkulturního či komunitního pracovníka, který mluví oběma jazyky.
• Pokud ale dochází k dlouhodobému porušování povinností, ohrožování vašich práv a pocitu bezpečí, dochází k násilí či nadměrnému užívání návykových látek a proběhla již intervence profesionálů, není vaší povinností vydržet všechno.

Článek vznikl v rámci projektu  „Informování a budování kapacit lokálních komunit při práci s držiteli dočasné ochrany“ podpořeného dotací MVČR.