Jedna z prvních otázek, které se objevily v diskusi, se týkala argumentace, o kterou se pilotní program opírá. Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UK zmínil výzkum z minulého roku o možných scénářích vývoje české populace: i kdyby pokračovala imigrace do ČR, nelze počítat s tím, že by zvrátila negativní růst populace. „Omlazovací efekt imigrantů je spíše nevýznamný“, poznamenal jeho kolega Dušan Drbohlav. Podle Věry Ivanovičové z Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem projektu „zaplnit taková místa na pracovním trhu, na které nestačí kapacity z místních zdrojů“ a ne řešit demografickou situaci. Takový způsob řešení není podle ní možné očekávat už kvůli nízce nastaveným kvótám a počtu cizinců přihlášených do programu.

Mělo by se na pilotní program nahlížet spíše z perspektivy potřeb trhu práce nebo trvalé imigrace? Jednou z hlavních motivací k účasti na programu je relativně krátká lhůta 2,5 let, po které je možné zažádat o trvalý pobyt. Tuto dobu považuje Milada Horáková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která viděla pilotní program z hlediska potřeb trhu práce, za krátkou. Položila zástupcům MPSV otázku, jestli se nemůže stát, že cizinci budou po 2,5 letech nezaměstnáni. Uvedla, že se dnes v Kanadě o místním bodovém systému vytvořeném v 70. letech diskutuje (ten inspiroval český pilotní program). V tehdejší době se oproti dnešku vycházelo z předpokladu zaměstnatelnosti. Na to odpověděl Michal Meduna z MPSV, že mezi českým a kanadským modelem je rozdíl. Zatímco v ČR mohou vstoupit do projektu jen lidé, kteří si najdou zaměstnání, v Kanadě jsou bodově ohodnoceni, přijedou a až poté si hledají práci. Možnost reformy pilotního programu byla nastíněna Andreou Baršovou z Úřadu vlády. Ta navrhla ve svém příspěvku jednak zvýšení selektivnosti, ale také „zrušení požadavku na existenci pracovního povolení jako podmínky účasti v programu“. Podle ní pilotní program „není mechanismem uspokojení bezprostředních potřeb trhu práce, ale je východiskem pro trvalé imigrační schéma“.

Kromě pilotního programu byla pozornost věnována jak situaci pracujících migrantů obecně tak situaci určitých specifických skupin migrantů. Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva například mluvila o porušování pracovních podmínek uvedených v zákoníku práce. Také zmínila problém závislost cizinců na určitém pracovně-právním vztahu a změny výdělečných aktivit. Miloš Tichý z MPSV uvedl, že bude díky novele zákona o zaměstnanosti jednodušší prodlužovat si povolení k zaměstnání. V diskusi byli též zmíněni nelegální migranti, kteří žijí a pracují v ČR. Padla otázka legalizace jejich statusu v ČR. Podle Meduny se v bližší budoucnosti žádná legalizace nechystá.