Čí děti zůstanou v Sýrii aneb komu dovolí Německo slučování rodin
Mnoho uprchlíků, kteří přišli do Německa okolo rekordního roku 2016, stále čeká na povolení přivést svoji rodinu do bezpečí. Udělováním pouze doplňkové formy ochrany se německý stát snaží obejít právo na slučování rodin, na které mají podle Ženevské konvence uprchlíci nárok.
Migrace za účelem spojování rodin hraje v německé migrační historii posledních desetiletí důležitou roli. Při pohledu na nárůsty a poklesy počtu migrantů, kteří se za rodinou do Spolkové republiky přistěhovali, je možné vysledovat opožděné dozvuky velkých migračních vln. Tuto okolnost lze pozorovat jak po ukončení náboru gastarbajtrů v roce 1973, kdy po několik let rodinní příslušníci v Německu již žijících migrantů tvořili největší skupina přistěhovalců, tak na konci 90. let po zvýšení počtu žádostí o azyl z postkomunistických zemí či ze strany Kurdů z Turecka.
Slučování rodin a krach vládních vyjednávání
Podobný efekt se dá tedy očekávat i nyní po vrcholu počtu přistěhovalců přicházejících do Německa v roce 2016. Na konci loňského roku v Německu žilo okolo 400.000 uznaných uprchlíků a kromě toho zhruba 200.000 lidí s doplňkovou ochranou. V politické diskuzi tak vyvstala velmi ožehavá otázka, zda smí rodinní příslušníci obou skupin víza dostat či nikoliv. Odlišné představy o jejím zodpovězení byly jedním z hlavních důvodů pro konečný krach vyjednávání tzv. Jamajské koalice (Křesťanští demokraté, Liberální strana a Strana zelených) a i nyní, kdy se opět jedná o velké koalici CDU a sociálních demokratů, zůstává sjednocování rodin konfliktním bodem v jednání obou stran.
Svým cílem nenechat přerůst imigraci do Německa přes 200.000 lidí za rok chtějí Křesťanští demokraté ukázat svoji tvrdost a argumentují tím, že spojování rodin v případě gastarbajterů prý vedlo spíše k vytváření paralelních společností než k rychlejší integraci. SPD vidí možnost přivést rodinu jako součást humanitární uprchlické politiky.
Uprchlíci s doplňkovou ochranou jsou snadný terč
Konkrétně jedna diskutovaná otázka je specifická, ale zároveň směrodatná: Má se odklad práva na sjednocování rodin pro uprchlíky s doplňkovou formou ochranou, který skončí 16. března 2018, nechat vypršet anebo prodloužit?
Tento odklad zavedla vláda v roce 2016 jako součást balíčku zákonů, které měly zásadně omezit přistěhovalectví a které také svůj účel splnily. Zatímco se v letech 2010–2015 doplňková forma ochrany týkala pouze několika tisíců žadatelů o azyl, po schválení toho zákona vzrostl jejich počet v roce 2016 hned na 153 700 případů a dosáhl 22,1 % všech rozhodnutí ohledně azylu v Německu.
Doplňková forma ochrany podle evropské směrnice 2011/95/EU zaručuje ochranu pro uprchlíky, kteří nesplňují kritéria podle Ženevské úmluvy o uprchlících, ale kterým by při návratu do zemí původu hrozila „vážná újma“ jako trest smrti či mučení. Jejich práva jsou oproti lidem, kteří mají status uprchlíka, jasně omezená. Status se například udílí vždy pouze na jeden rok s možností jeho dalšího prodlužování. A na rozdíl od případů uznaných uprchlíků mezinárodní legislativa dovoluje německé vládě právo na spojování rodin omezovat či zrušit. Pokud tedy chce německá migrantská politika dále pokračovat v svém kurzu mimoevropskou migraci každým novým zákonem ztížit trochu více, skupina uprchlíků s doplňkovou formou ochrany je snadným terčem.
Nemožnost sloučit rodiny požene ženy s dětmi na moře
Výjimka neplatí ani pro nezletilé uprchlíky bez doprovodu, kteří přišli o možnost přivést si rodiče a sourozence do 17 let. Za rok 2016 dostalo doplňkovou ochranu okolo 2500 dětí. I v případě, že by se nová vláda rozhodla opět umožnit sjednocení rodin, pro většinu z nich to bude příliš pozdě, neboť již mezitím dovršily 18. rok života.
Vedle dětí se dopady tohoto politického směřování výrazně dotýkají také žen. Velká část žadatelů o azyl, kterým se podařilo do Německa dostat, jsou muži. V roce 2015 jejich podíl představoval 69 %, minulý rok ještě 61 %. Mnoho z nich vidělo nejvyšší šanci na přežití svojí rodiny v tom, že se sami pokusí do Evropy dostat a potom přivedou manželku a děti regulérní a bezpečnou cestou. Většina lidí, kteří dostávají víza na základě spojování rodin, jsou tedy ženy. Uprchlická organizace „Pro Asyl“ přinesla informaci, že v reakci na změnu legislativní situace se zvýšil počet žen s dětmi, které riskovaly životu nebezpečnou plavbu přes moře.
V případě, že k politické shodě nedojde, ale hraje čas pro rodiny, které ještě čekají na znovushledání. Už teď úřady ministerstva zahraničí, které je stále ještě v rukou sociálních demokratů, opět vydávají termíny konzultací pro ty, kteří by chtěli přivést svoji rodinu, na dobu po 16. březnu.