Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
2. 4. 20
Zdroj: migraceonline.cz
Země: EU

Česko přistupuje k povinným adaptačně-integračním kurzům pro migranty: jaká bude jejich podoba a co je stále v jednání

Česko přistupuje k povinným adaptačně-integračním kurzům pro migranty: jaká bude jejich podoba a co je stále v jednání
Od 1. ledna 2021 bude pro nově příchozí migranty ze zemí mimo EU povinné absolvovat tzv. adaptačně-integrační kurz. Konečná podoba těchto kurzů je stále předmětem jednání, řada věcí je již jasných, řada se mění. Podoba kurzů bude upravena vyhláškou a i v procesu jejího schvalování mohou nastat změny. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu v pojetí integrační politiky, přinášíme nyní informace, o tom, co je v současnosti zřejmé a o čem se vede jednání. Dostupné informace se tedy týkají jara 2020 a mohou se ještě měnit. Článek pak vznikl na základě mailové korespondence mezi autorkou a zástupci ministerstva vnitra, tedy zaslaných otázek a odpovědí na ty otázky, u nichž je již odpověď možná.

Co je hlavním smyslem adaptačně-integračních kurzů pro migranty  a proč budou kurzy povinné?  

Hlavním smyslem adaptačně-integračních kurzů je ukotvení velmi úspěšného projektu, který realizuje za podpory více aktérů nestátní nezisková organizace Slovo 21 již od roku 2012. Vyhodnocená zpětná vazba od klientů je natolik pozitivní, že padlo rozhodnutí kurz podpořit jako systémové opatření spojené i s upevněním sítě Integračních center ve všech krajích ČR. Zároveň je zde dlouhodobě identifikovaná potřeba zvýšit informovanost cizinců ze třetích zemí a pomoci jim s orientací v novém prostředí. Zejména na základě diskuze s kolegy ze zahraničí bylo rozhodnuto kurzy připravit jako povinné. Dobrovolné kurzy, které mají velmi slušnou návštěvnost (v posledních letech okolo 1500 účastníků ročně) a dlouhodobě vyhodnocovanou kvalitu, je třeba posílit. Je nutné zapojit i tu část cílové skupiny, která může jen těžko vyhledávat služby, o kterých neví nebo si dokonce ani nedovede představit jejich existenci. Právě tuto situaci mají adaptačně-integračních kurzy zásadně změnit a nelze toho dosáhnout bez zavedení povinnosti je absolvovat. 

Koho se povinné kurzy budou týkat?  A koho naopak ne?

Cílová skupina, včetně výjimek, je jasně vymezena v rámci poslední novely zákona o pobytu cizinců (viz zákon č. 176/2019 Sb. – pozn. redakce[1]). Jde převážně o cizince ze třetích zemí přijíždějící na dlouhodobý pobyt nově udělený po 1. 1. 2021. Při prodloužení dlouhodobého pobytu na území ČR již existujícího tato povinnost nevzniká. Naopak týkat se nebude zejména občanů EU, osob s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území a osob, které v době nabytí právní moci rozhodnutí nedovrší věk 15 let nebo dovrší věk 61 let. Pro podrobnější informace však mohu doporučit pouze citace z výše zmíněného zákona.

Jak bude povinnost splnění kurzu kontrolována?

Povinnost splnění bude kontrolována na základě certifikátu vydaného po absolvování kurzu. Kurz nebude zakončen testem, splněním je myšlena prostá účast na celém kurzu. Nesplnění povinnosti nebude mít přímý vliv na vydání dalšího povolení k pobytu. Jedinou uplatnitelnou sankcí je možnost udělení pokuty až do výše 10 000 Kč. Tato výše je však maximální a předpokládáme, že může být reálně udělená sankce nižší. Ministerstvo může i z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti upustit.

Absolvování adaptačně-integračních kurzů nově příchozími je i v českém veřejném zájmu. Proč tedy náklady na jejich absolvování neponese stát, ale, jak vyplývá ze znění zákona, migranti?

Rozhodnutí o tom, že náklady na realizaci kurzu ponesou klienti, bylo učiněno v rámci schvalovacího procesu na vládní úrovni. Na nastavení celého systému plateb, kontroly a potvrzení o absolvování se stále pracuje. Absolvování kurzu má být především v zájmu klienta a dle vyhodnocení dosavadních školení tomu tak i je. Obdobné kurzy jsou klienty částečně nebo plně hrazeny i v dalších zemích EU a požadavek na platbu tedy není v tomto kontextu ničím neobvyklým.

V jakém rozsahu bude kurz probíhat?

Kurz bude 4 hodinový – aktuální nastavení délky bylo podloženo především analýzou migrační situace a snahou zajistit časově flexibilnější dostupné kurzy pro klienty. Kurz bude tlumočen, v současnosti se předpokládá, že plně do 9 jazyků. Zvažujeme i výjimky pro raritní jazyky.

V současnosti jsou (zatím dobrovolné) adaptačně-integrační kurzy tlumočené, a to i přesto že řada lektorů disponuje velmi dobrými znalostmi dalších jazyků, někdy se jedná i o rodilé mluvčí. Tlumočením informací se také ztrácí téměř polovina času. Budou kurzy tlumočeny i v budoucnosti?

Nepočítáme s variantou bez tlumočení přednášenou plně v jazyce cizinců – předně pro to není dostatek kvalifikovaných lektorů a navíc by muselo dojít i k tvorbě dvou systémů místo jednoho, což by vše prodražovalo. Český jazyk je v rámci integrace klíčovým komponentem a vše by mělo směřovat k podpoře jeho důležitosti, nikoliv k jeho upozadění. Nová úprava jednoznačně vychází z osvědčené metodiky dosavadních kurzů, ale zároveň přesouvá složitější témata více na publikaci (počítá se již z důvodu nutných aktualizací pouze s elektronickou verzí) a na podrobnější socio kurzy poskytované Integračními centry a nestátními neziskovými organizacemi.

Usiluje  tedy MV i o navýšení počtu různých tematičtěji zaměřených (dobrovolných) kurzů pro migranty, které jsou dnes v každém kraji realizovány ze strany Center na podporu integrace cizinců?

U těchto již existujících kurzů předpokládáme, že dojde k navýšení zájmu klientů a případně, na základě vyhodnocení situace, i k nárůstu jejich počtu. Cílem adaptačně-integračních kurzů tak již není předat skoro vše, ale poskytnout ucelený svižný kurz zaměřený zejména na to, kde mohou cizinci sami aktivně najít ověřené aktuální informace a jak mohou využít sítě integračních opatření.

Ve většině evropských zemí jsou povinné adaptační kurzy v rozsahu několika desítek hodin. Lze v této perspektivě pokládat nastavený rozsah za dostatečný?

V rámci přípravy jsme komunikovali i s kolegy ze zahraničí ohledně jejich orientačních kurzů pro cizince a jejich zkušeností. Dospěli jsme k názoru, že situace se velmi liší především skladbou klientů a integračními opatřeními nabízenými v členských zemích EU. Po interní analýze migračních toků jsme přesvědčení, že časová dotace je dostatečná, a to i přes to, že jde vždy o kompromis ovlivněný řadou faktorů. Pokud se v rámci evaluace v budoucnu prokáže, že tomu tak není, bude možná změna. Je však nutné počítat s tím, že rozšíření kurzu by mohlo vést k vyšší finanční náročnosti celého systému, což by se negativně projevilo zejména na straně klientů. Každopádně se počítá s průběžnou evaluací kurzů, kontrolou kvality a školení lektorů a tlumočníků. Není možné počítat s tím, že vznikne pevný tvar kurzů – již teď se kalkuluje s průběžnou úpravou náplně na základě zpětné vazby klientů a postupnou elektronizací informačních zdrojů. 

Přístup ČR je poměrně netradiční v tom, že adaptačně-integrační kurzy jsou odlišné pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou a pro ostatní migranty, na něž se povinnost absolvování adaptačně-integračních kurzů začne vztahovat. Je v plánu toto dělení udržovat i v budoucnu?

Situaci jsme zohlednili v případě osob s udělenou mezinárodní ochranou. V této oblasti se nadále nepočítá s nutností kurzy hradit ze strany klienta a vzhledem ke specifikům skupiny se počítá i se zachováním delší časové dotace.

Na co se kurz po obsahové stránce zaměří?

Ohledně náplně – v adaptačně-integračním kurzu se cizinci seznámí se svými právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. Dále bude klíčové sdělit zásadní ověřené zdroje informací a aktéry integrace. V rámci kurzu se nepočítá s hlubším poradenstvím nebo individuálními konzultacemi a nepatří to ani mezi cíle. Naopak, jedním z hlavních cílů je ukázat, kde je možné potřebu poradenství řešit bez časového stresu a možnosti vzniku chyby v důsledku nepochopení celkového kontextu. 

Pro jak velkou skupinu osob budou kurzy pořádány?

Zvažujeme omezení počtu klientů na minimální a maximální počet v běžných kurzech. V případě mimořádných událostí nebo zásadního nedostatku kapacity nehodláme uzavřít cestu ke kapacitně větším kurzům v místech, která k tomu budou dobře technicky vybavena. V těchto případech pak budeme požadovat pravděpodobně souhlas více aktérů.

Jaká bude cena kurzu?

Náklady stále ještě vyčíslujeme.

Co máte ještě před sebou?

Celý systém vychází především z blízké spolupráce s nestátní neziskovou organizací a Integračními centry (z nichž jsou 4 rovněž NNO), s nimiž i nadále řešíme nutné úpravy a technické zajištění a jejichž připomínky jsou pro nás velmi relevantní. Je našim společným cílem, aby cizinci nově přicházející do ČR měli dostatek informací ke svému bezproblémovému pobytu a aby se podařilo kurzy technicky zajistit. Po projednání všech připomínek počítáme s vydáním přesných informací o podobě těchto kurzů.

 

[1] V zákoně o pobytu cizinců č. 326/1999 Sb. se pak jedná o § 155a a § 155b.

 

Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Marie Jelínková

PhDr. Marie Jelínková Ph.D., pracuje jako výzkumná pracovnice v Centru pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd v Praze a přednáší na katedře Veřejné a sociální politiky na téže fakultě. Ve svém výzkumu se zaměřuje na témata migrace a integrace osob s migrační zkušeností, podrobně se věnovala situaci osob bez oprávnění k pobytu, přístupu migrantů ke zdravotní péči či oblasti pracovního vykořisťování. Disertační práci obhájila na téma mongolské migrace do ČR. Studovala na FSV UK a na University of Queensland. V minulosti pracovala rovněž jako editorka portálu migraceonline.cz.

2. 4. 20
Zdroj: migraceonline.cz
Země: EU
...nahoru ▲