Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR v roce 2009: Zpráva z projektu organizace La Strada

Podle zjištěných informací platili v posledních několika letech vietnamští migranti a migrantky za zprostředkování práce v ČR oficiálním zprostředkovatelským agenturám i neoficiálním firmám či jednotlivcům částky dosahující až 15 000 USD. Pokud by se lidé, kteří tyto částky zaplatili, chtěli v současné chvíli (prosinec 2009) vrátit zpět do Vietnamu, není reálné, že by svůj dluh splatili. Jak vyplynulo z rozhovorů, ve většině případů by naopak vystavili celou rodinu ztrátě obydlí, kterým zpravidla ručí.

Je známo, že vietnamská vláda dlouhodobě podporuje pracovní migraci a do jisté míry určuje její pravidla. Z šetření vyplynulo, že na základě těchto pravidel mají někteří z pracovníků a pracovnic zaměstnaných v ČR ve smlouvě s vietnamskou agenturou uvedenu kauci (obvykle částku 1 000 - 2 000 USD), která je vratná až po odpracování tří let v ČR. Pobyt a práci po dobu tří let jim však agentura s ohledem na platnou českou legislativu zaručit nemůže. Výpovědi respondentů a respondentek se také shodují na tom, že pracovníci a pracovnice většinou podepisují pracovní smlouvu v češtině a pod nátlakem.

V důsledku snižování výroby a úsporných opatření podniků v době hospodářské krize došlo v roce 2009 k propouštění velkého počtu právě agenturních zaměstnanců. To způsobilo, že se v ČR bez práce a bez prostředků náhle ocitly tisíce Vietnamců a Vietnamek. Jak dokládají výpovědi respondentů a respondentek, v této situaci přistoupili někteří Vietnamci a Vietnamky na práci za pouhé ubytování a stravu.

Poplatky vybírané v ČR za zprostředkování práce se dle zjištěných informací v době krize ještě zvýšily (až kolem 10 000 Kč). To samé platí i pro nejistotu spojenou s tím, jak dlouho budou pracovníci a pracovnice na daném místě moci setrvat. Někteří Vietnamci a Vietnamky uváděli, že práci získali pouze díky období sezónních prací a přes zimu byli závislí na finanční podpoře rodiny z Vietnamu.

Zpráva také poukazuje na narůstající význam tzv. „dich vu“. Jedná se o osoby zpravidla z vietnamské komunity, které nabízejí za poplatek služby spojené se zajišťováním práce, bydlení, udržením legálního statusu a dále také právní poradenství, doprovody do českých institucí atd. Poplatky za služby dich vu jsou vysoké - například potvrzení o ubytování se podle výpovědí respondentů a respondentek pohybuje okolo 10 000 Kč, prodloužení pobytu s doplacením pojistného a daně sahá až do výše 60 – 70 000 Kč. Pro činnost těchto zprostředkovatelů neexistují v současné době žádné kontrolní mechanismy a je tedy otázkou, na základě čeho by se mohli jejich klienti domáhat dodržení slibů.

Dle získaných informací řešili vietnamští migranti a migrantky v roce 2009 nedostatek volných pracovních míst často změnou účelu pobytu ze zaměstnání na podnikání, ačkoliv ve skutečnosti nepodnikají. S touto změnou jsou opět spojeny vysoké finanční náklady na získání živnostenského oprávnění a dále povinnost odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění, což znamená pro tyto (již zadlužené lidi) další fatální zátěž.

Cílem mnoha vietnamských pracovníků a pracovnic v ČR je získání stálého a placeného pracovního místa, které by umožnilo splácení dluhu a úroků bance. Jak vyplývá z rozhovorů, po splacení dluhu za cestu do ČR se mnoho z nich chce vrátit zpět do Vietnamu.

Zpráva také poukazuje na fakt, že zejména Vietnamci a Vietnamky, kteří přicestovali do ČR v posledních dvou letech, nemají prakticky žádné povědomí o službách nevládních organizací a o přístupu k informacím, které by jim umožnily řešit obtížné životní situace a bránit se proti vykořisťování ze strany zprostředkovatelů a agentur.

Ze zprávy vyplývá, že situace Vietnamců a Vietnamek pracujících v ČR se v porovnání s rokem 2008 zhoršila. Objevily se nové formy obcházení zákoníku práce, zprostředkovávání krátkodobých pracovních míst za vysoké poplatky, nevyplácení mezd za práci osobám s živnostenským oprávněním a zajišťování vízového servisu za ceny odpovídající několikaměsíční mzdě. Řada osob se navíc v důsledku negativního vývoje na trhu práce ocitla na pokraji existenční nouze. Pokud tato situace nebude v nejbližší době koncepčně řešena, může se sociální situace značné části vietnamských pracovních migrantů a migrantek do budoucna ještě zhoršit.