AKTUALIZOVANÁ SROVNÁVACÍ ZPRÁVA: UPRCHLÍCI V ČESKU A V4
Počet uprchlíků v zemích Visegrádu zůstává nízký. V Česku jich aktuálně žije 2382. Výrazně ale kleslo množství podaných žádostí o azyl, a to hlavně v Polsku a Maďarsku. V Česku v pomyslné Top 5 žadatelů o azyl Syřany a Iráčany nahradili Gruzínci, Arméni a Uzbeci. Tyto a další skutečnosti vyplývají z druhé srovnávací zprávy o žadatelích o azyl a držitelích mezinárodní ochrany (MO) v zemích V4, kterou dnes vydal Člověk v tísni ve spolupráci s nevládními organizacemi na Slovensku (Marginal), v Maďarsku (Menedék) a v Polsku (IPA). Analýza srovnávala také postoje veřejnosti k uprchlíkům a migrantům a dostupná opatření pro jejich integraci.
Zatímco celkový vývoj počtu držitelů MO v zemích V4 má stagnující trend, množství žádostí o azyl v Polsku a Maďarsku zásadně kleslo - oproti roku 2016 o cca 70 % a 95 %. Z hlediska občanství žadatelů pak k největší změně došlo v Česku a na Slovensku, kdy v roce 2018 v Česku mezi pěti nejvíce zastoupenými zeměmi oproti roku 2016 již nefiguruje žádná blízkovýchodní země.
Průzkumy postojů veřejnosti Eurobarometr nadále potvrzují přetrvávající negativní nálady vůči cizincům, obzvláště těm s původem mimo země EU. Drobný posun k pozitivnějším postojům lze nicméně zaznamenat v Maďarsku a na Slovensku, a naopak další prohloubení negativních nálad v České republice a Polsku. V rámci EU platí, že čím menší kontakt s cizinci a informovanost o otázkách migrace a integrace, tím odmítavěji se obyvatelé dané země staví k migrantům a uprchlíkům. V zemích V4 se víc než polovina populace cítí být o těchto otázkách vůbec či nedostatečně informována, v Česku je to dokonce 75 %. Neinformovanost se projevuje i neschopností odhadnout podíl cizinců z oblastí mimo EU na obyvatelstvu svých zemí: občané Polska a Slovenska jej nadhodnocují přibližně desetinásobně, Češi čtyřnásobně.
„Skutečnost, že občané států V4 tak zásadně nadhodnocují počet cizinců s původem ze zemí mimo EU, kteří žijí v jejich zemích, ukazuje, do jaké míry se naše představy odlišují od skutečnosti a jakou roli v tvorbě veřejného mínění hrají média a politická reprezentace“, komentuje zprávu Ondřej Novotný, koordinátor projektu V4/NIEM z organizace Člověk v tísni.
Analýza srovnávala také nástroje pro integraci držitelů MO, které jsou dostupné nejen ve V4, ale ve 14 vybraných státech EU, kdy čerpá z dat širší výzkumné zprávy NIEM. Z té například vyplývá, že ač Visegrádské státy v řadě oblastí disponují potřebnými legislativními opatřeními, jejich reálná efektivita pokulhává - často vlivem jejich nedostatečného zavedení do praxe, nízkou informovaností úřadů a veřejnosti či neochotou většinových populací cizince akceptovat, čímž jim zásadně ztěžují se plně začlenit. V Česku je výrazným problémem právě poslední řečené.
V závěru zpráva předkládá pokračování příběhu „kvót“, který v posledních letech výrazně určoval ve státech V4 charakter debaty o uprchlících a migraci. Zaměřuje se přitom kriticky na „nová“ témata, která otázku kvót v její dominanci v jednotlivých státech postupně nahradila: například problematiku ochrany vnějších hranic nebo poskytování asistence v zemích původu.
Celou zprávu a další materiály ke stažení naleznete zde.