Absolventi svobodných škol umí diskutovat

Lektory byli především lidé, kteří svobodné školy či programy provozují. Slovo ale dostala i absolventka základní svobodné školy, které je nyní sedmnáct, a umí výtečně formulovat a diskutovat. Sobotní dopoledne náleželo semináři s Davidem Yilmou, jediným českým učitelem na Summerhillu, což je britská internátní škola, založená v roce 1926 pedagogem a psychologem Alexandrem S. Neillem. „O pravidlech tam rozhodují demokratickým hlasováním všichni bez rozdílu – děti, zaměstnanci i učitelé. Je to škola, kde probíhá výuka, ale záleží na dětech samotných, jestli chtějí do hodin chodit,“ popsala během semináře ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová.

Zodpovědnost za vlastní vzdělání

Sobotní odpoledne bylo ve znamení Sudbury, což jsou školy, kde funguje přímá demokracie. Představila je průvodkyně na Liberecké Sudbury škole Aneta Daňkovská. Připomněla, že první Sudbury škola byla založena v roce 1968 v americkém Framinghamu. Tyto školy se vyznačují tím, že tam studující mají plnou zodpovědnost za své vlastní vzdělání a na škole funguje přímá demokracie, přičemž studující, průvodkyně a průvodci jsou si zcela rovni.

Aneta Daňkovská krátce zavzpomínala na doby, kdy jako dítě seděla ve školních lavicích. Styl výuky, kdy učitel něco odříkal a děti se to musely naučit, jí nedával smysl, a po odpoledních doháněla vše, co ji bavilo – tančila, hrála na klavír, sportovala. Všechny tyto činnosti dodnes ovládá a může je předávat dětem, zatímco ze školních znalostí si absolventi, podle různých průzkumů, pamatují 3 až 7 procent toho, co se je tam učili. Cílem Sudbury školy podle slov Anety Daňkovské naopak je, aby se dítě zařadilo do společnosti, v níž by využilo svých schopností a talentů, aby se umělo ozvat a vyznalo se v přemíře informací v sobě i ve světě.

Volná hra i zodpovědnost

Liberecká Sudbury škola, která obklopena přírodou sídlí v obci Rádlo, není součástí oficiálního školského systému a dochází tam děti, kterým byla schválena domácí výuka. V roce 2015 ji založil Pavel Branda, který je zástupcem kraje v Evropské unii a otcem pěti dětí. Je totiž poměrně časté, že svobodné školy zakládají rodiče, kteří jsou s těmi klasickými nespokojeni. Základní filosofií jsou svoboda, důvěra, volná hra, zodpovědnost a přímá demokracie.

Ke specifikům patří věková různorodost a to, že si děti samy volí, co budou který den dělat, samy navrhují různé aktivity a kurzy, přičemž je třeba, aby zjistily, jaký je o ně zájem a zda se vyplatí je zrealizovat. Dítě se chce třeba učit španělsky, a tak zjistí, zda by chtěl ještě někdo, na kolik by vyšel lektor a zda by to bylo schůdné. Škola je vede k vlastní zodpovědnosti za své jednání a volbu, klíčem k učení je volná hra, neboť lidé, kteří koncept Sudbury realizují, staví na tom, že děti jsou zvídavé. Děti a jejich průvodci si, tak jako na jiných typech svobodných škol, tykají.

Děti rády tančí, zpívají a smějí se

Jelikož škola nedostává dotace od státu, platí se tam školné, propočítané podle toho, jak často dítě školu navštěvuje. Do školy tedy může chodit od jednoho do pěti dnů v týdnu, přičemž každodenní docházka vyjde na šest a půl tisíce korun za měsíc. I v této škole jsou povinnosti – když se kupříkladu dítě závazně přihlásí na seminář, musí jít. Jinak si každé ráno, na základě vypsaných aktivit na nástěnce, může rozmyslet, čeho se chce zúčastnit. Může se také rozhodnout nejít nikam nikam a den strávit s dětmi či dospělými hovorem, sportem atd. I tím se učí! Když poruší nějaké pravidlo školy, školní soud rozhoduje o případném potrestání, kterým je buď dočasné či trvalé vyloučení ze školy, ke kterému ale dochází velmi zřídka. Ve škole také fungují rady, kde jsou děti i dospělí.

Děti v domácí výuce musí každé pololetí na přezkoušení do své „domovské školy“, zatím to ale všechny z Liberecké Sudbury školy zvládly. „Děti často už v osmi letech vědí, co by chtěly v budoucnu dělat. Po přibližně půl roce u nás vědí, co chtějí dělat tady a teď,“ uvedla Aneta Daňkovská. Dodala, že děti se na Sudbury škole většinou neperou, znají své hranice a učí se o hranicích ostatních lidí. Agresivitu vybíjí konstruktivně. „Rády tančí, zpívají a smějí se,“ vyjmenovala jejich průvodkyně.

Finský model vysokoškolského vzdělávání

S finským inovativním modelem vzdělávání Tiimakatemia (česky Týmová akademie) seznámili v sobotu večer přítomné Václav Švec a Jana Křečková z České zemědělské univerzity. Václav Švec hovořil o tom, že na tento model narazil při služební cestě ve Finsku. Do Česka se ho pokusil přenést v rámci oboru Inovativní podnikání, které spočívá v tom, že studentky a studenti nedochází na přednášky a semináře, ale v týmu se starají o vlastní reálné podnikání a učí se skrze „dialog“ a reflexi. Jezdí i na různé společné cesty, kde je čekají překvapení i „zkoušky“, zda se v prostředí dokáží pohybovat.

Donum Felix nebojuje se systémem

V neděli se uskutečnilo zajímavé povídání se školní psycholožkou, expertkou na vzdělávání a spoluzakladatelkou kladenské svobodné školy Donum Felix Lucií Dobešovou a její sedmnáctiletou dcerou Valerií, která školu absolvovala a nyní dokončila první ročník klasického gymnázia. Škola Donum Felix funguje v rámci stávajícího školského systému, dostává tedy dotace od státu a může si dovolit, byť ztuha, držet školné na třech tisících měsíčně.

Lucie Dobešová zdůraznila, že škola se nesnaží se systémem bojovat, ale ukázat, že to v jeho rámci jde. „Ne vše je špatně, je plno dobrých učitelek a učitelů,“ uvedla. Základní škola Donum Felix slaví pět let, kdy si podle její spoluzakladatelky „prošla dětskými nemocemi“. Od ledna k ní přibude škola střední, aby absolventi měli kam jít. Valerie si chtěla vyzkoušet, jak funguje klasické vzdělávání, proto je nyní na gymnáziu a vidí rozdíly. Za základky si odnesla to, že umí bravurně formulovat své myšlenky, což – na rozdíl od spolužáků, kteří prošli klasickými základními školami – uplatňuje i při diskusích s pedagogy.

Kritické myšlení a schopnost poznat manipulaci

Valerie zavzpomínala na přijímačky. Chvíli měla strach, že ji na gympl nevezmou. Dlouho se totiž na Donum Felix věnovala tomu, co ji baví, k čemuž nepatřila kupříkladu matematika. Během několika měsíců se stihla naučit obsah učiva za čtyři roky a přijímací zkoušky zvládla. Stejně tak i další absolventi. Důležité podle ní bylo, že ji do toho nikdo netlačil, škola totiž klade na děti zodpovědnost, aby si vše uvědomily samy. Dojdou k tomu pak snadněji a trvaleji, než kdyby na ně byl činěn nátlak či se drtily při frontální výuce. Jak je z hovoru Valerie znát, má kritické myšlení a dokáže si přebrat, pokud by na ni někdo zkoušel manipulaci.

Lucie Dobešová řekla, co ji napadlo, když se ocitla poblíž Památníku Lidice, kde se seminář konal – je si jista tím, že absolventi Donum Felix by ruce pro Hitlera nezvedli a k tragédii by nedošlo. Děti v jejich škole se dokážou ozvat, kdykoli se jim něco nelíbí. Dokonce už organizovaly i petici. „Nikdy v budoucnu si neřeknou, že jeden hlas nic nezmění,“ vysvětlila. Vyzdvihla též to, že ve škole se neznámkuje, ale hodnotí slovně. Někteří učitelé píší vyložené eseje, mnohdy vycházejí i z toho, jak samy sebe hodnotí děti, což je dobrá zpětná vazba i pro rodiče. Škola Donum Felix je inspirována prvky Summerhill, v mnohém je ale svá, hledá a nachází různé možnosti.

Nabít si čumáček v bezpečném klimatu

V Donum Felix neexistuje hierarchie, kdy starší dětí učí mladší, neboť obohacovat se mohou vzájemně. Na rozdíl od Sudbury se děti nepodílejí na tvorbě kurzů, protože ve škole zastávají názor, že „když není kůň, nikoho nenapadne na něm jezdit“, takže nabídka je daná a musí samozřejmě také odpovídat Rámcovému vzdělávacímu programu. Důležité jsou i hry. Když si totiž děti hrají na obchod, cvičí si počítáním matematiku a tvorbou jídelního lístku češtinu. „Když děti při hře prodávají kafe za korunu, zjistí, že by prodělaly, tak cenu zvednou. Je lepší nabít si čumáček v dětství a bezpečném klimatu, než pak později,“ řekla Lucie Dobešová.

Ve škole není hierarchie ani mezi pracovníky, funkce ředitele je formální. Specifikem školy jsou komunitní kruhy, které mohou být řešící, sdílecí či například krizové. V rámci kruhů má hlas prvňáčka stejnou váhu jako hlas lektora. Účastnice a účastníci semináře si vyzkoušeli kruh, kde řešili fiktivní otázku, zda při školení nechat doma mobily, počítače a podobně, neboť jednu z kolektivu to dráždí. Debatou o fiktivním problému, v níž byla uplatněna nenásilná komunikace, dospěli ke kompromisu, že mobily – na rozdíl od počítačů – je možné si vzít, avšak je třeba se chovat při jejich používání ohleduplně k ostatním.

Vztahy založené na respektu a rovnosti

Víkendového semináře se zúčastnila i pedagožka a lektorka zážitkové pedagogiky a dramatické výchovy Jitka Gabašová z Gymnázia Arabská v Praze, která byla patnáct let aktivní instruktorkou Prázdninové školy Lipnice, je autorkou knihy Otevřená komunikace a řešení konfliktů ve třídě a spoluautorkou knihy Asistent pedagoga a klima třídy. Během kurzu účastnice a účastníky skrze zážitkovou pedagogiku seznámila s principy bezpečného klimatu ve třídě a s metodami, jak ho ve vytvářet a podporovat. Má totiž za to, že jedině v prostředí, kde se cítíme bezpečně a navzájem si důvěřujeme, můžeme budovat otevřené vztahy založené na vzájemném respektu a rovnosti. Její lekce účastnice a účastníky vždy po ránu „nakoply“ a v závěru semináře si je všichni velmi pochvalovali.

Účastnice a účastníci si víkend v Lidicích pochvalovali a shodli se na tom, že je program příjemně překvapil. Seminář se uskutečnil v rámci kurzu Kompetence pro demokratickou kulturu, jehož cílem je seznámit pedagogy a pedagožky s konceptem demokratického vzdělávání. O úvodním setkání, které se v červnu uskutečnilo v Praze a kde odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek představil školy, které v praxi ukazují, jak může fungovat změna přístupu k žákům, si můžete více přečíst tady.

Kurz je zdarma a stále je možné se hlásit

Během víkendového semináře účastníci zmiňovali, že by díky svobodnému vzdělávání mohli být lidé více rezistentní vůči populistům nejrůznějšího zabarvení. Jedna z učitelek, která se snaží přenést principy svobodného vzdělávání do klasické školy, zmínila, že jí program „vlil energii do žil“. Další účastnice si pochvalovala, že to byly dny plné podnětů, přičemž přiučit se mohla jak od přednášejících, tak těch, kteří se účastnili. Jinou účastnici napadlo, že by pro začátek mohla zavést komunikační kruhy doma.

Dalších částí kurzu Kompetence pro demokratickou kulturu se mohou zdarma účastnit všichni, kteří působí ve školství nebo studují pedagogické školy a usilují o principy svobodného vzdělávání i v českém prostředí.