Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V červenci 1921 bylo vládou schváleno nařízení o tzv. Ruské pomocné akci pod osobní záštitou prezidenta Masaryka. Emigranti mohli přijet do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, pomoci zde zakládat ruské a ukrajinské školní zařízení a rovněž pracovat v zemědělství. Do Československa se stěhovali především vědci, ekonomové, inženýři, agronomové, spisovatelé, umělci a mládež, která zde získávala vzdělání. Vzhledem k tomu, že do Československa přišlo velké množství ruských vědců, byla Praha zároveň jakýmsi vědeckým centrem běženců z Ruska. Ruští emigranti zanechali významnou stopu v dějinách československé vědy, kultury, průmyslu i sportu.