Migrace a Ostravsko
Ostravská aglomerace je prostorem, který se v období rané industrializace de facto zformoval díky přistěhovalectví za prací. Migrační saldo se ovšem během sto padesáti let postupně začalo přesouvat do negativních hodnot a z hlediska celorepublikového srovnání není Ostravsko v současné době výrazně atraktivní oblastí pro přes-hraniční přistěhovalce. V období rakousko-uherské monarchie se na Ostravsko přistěhovali tisíce lidí ze Slovenska a okolních horských a venkovských oblastí. V Ostravě a okolí se hovořilo moravskými a slezskými dialekty češtiny, polsky, německy, ale také jidiš. Po druhé světové válce utichly německé a židovské hlasy a nahradila je romština, řečtina, ale také vietnamština. Zkušenosti vietnamských studentů Vysoké školy báňské posílily rozhodnutí některých přistěhovalců po roce 1989 začít podnikat právě na Ostravsku. Samostatnou kapitolu tvoří část opavského okresu nazývaná „Prajská“, která byla v 18. století přiřazena k Prusku a kulturní vazby na Německo byly v 90. letech 20. století posíleny znovu-nabýváním německého občanství, což strukturálně podpořilo emigraci a dojížďku za prací do Německa a západní Evropy obecně. Nejnovějším trendem je pak vznik průmyslové zóny Hrabová, vstup nových zahraničních investorů, s nimiž do Ostravy a okolí přišly také první jihokorejské rodiny a stovky mladých absolventů univerzitních oborů se zaměřením na výpočetní techniku.
Ostravsko svou dynamikou a rychlými změnami reprezentuje bouřlivý vývoj moderních a post-moderních společností, kde nejen přistěhovalci, ale také prostory, kam se lidé stěhují za prací, jsou jeden den vítězi a přes noc se stávají poraženými.
Koordinátorkou tématu je Kateřina Janků, email: katerina.janku(at)osu.cz