Jak pomáhat uprchlíkům a nepřepálit start aneb zkušenosti dlouholeté dobrovolnice

Slavný detektiv Hercule Poirot se poprvé objevuje v románech Agathy Christie jako válečný uprchlík evakuovaný z Belgie. Nechci hledat za každou cenu paralely s první světovou válkou, ale tehdy vojáci odcházeli v červenci 1914 do boje s přesvědčením, že budou do Vánoc zpátky. Válka nakonec trvala do listopadu 1918. Co z toho vyplývá pro nás? Válka je stejně nepředvídatelná jako přírodní katastrofa nebo pandemie, proto zní první příkaz pomoci uprchlíkům: Šetřit silami!

Aktuální situace na hranicích (28.2.–1.3.):

Stále jsme na začátku, přes polské i slovenské hranice se dostali prakticky jen ti lidé, kteří vyrazili ve čtvrtek ráno. Všude jsou obrovské fronty, kolony, a to se ještě nevydali na cestu všichni. Mnozí se zatím snaží zůstat v sousedních zemích, nechtějí cestovat někam dál. Kolony způsobují vedle velkého počtu lidí také kontroly ukrajinských pohraničníků, kteří hlídají, aby zemi neopouštěli muži, pro které je vyhlášena branná povinnost.

Situace je nepřehledná. Nejezděte k hranicím, pokud nejste domluveni s konkrétní rodinou a nemáte jasno, kde rodinu ubytujete. Mimo to začínají jezdit evakuační vlaky. -

• Vyplatí se sledovat analytika Dalimila Petriláka z organizace Pomáháme lidem na útěku. 

• Řidiči se mohou zaregistrovat zde: bit.ly/autonaukrajinu. Zatím je velký převis a prý se vyplatí nechat si dovolenou a benzin na půlku března.  U všech nabídek pomoci platí, že když se vám někdo obratem neozve, vůbec to nemusí znamenat, že o vaši pomoc není zájem. Váš čas určitě přijde.

Další klíčový princip, jak úspěšně pomáhat: Nedělejte to, o čem si myslíte, že je správně, ale zjišťujte potřeby (lidí, kterým pomáháte, neziskových a humanitárních organizací).

Nemusíme být všichni hrdinové. Přehnaná snaha může být kontraproduktivní. Všichni jsme na nádražích či hranicích zažili tzv. „neřízené střely“ – lidi, kteří přílítli, poučili nás, co všechno děláme špatně, udělali spoustu zmatků a za pár dnů i týdnů po nich nebylo ani vidu ani slechu. Co se počítá, je ta nenápadná, mravenčí práce. Někde jsem zaslechla příběh o katolickém knězi, který chodil na jeden z hotspotů uklízet záchody. To samozřejmě nemusí dělat každý, ale i taková drobnost je strašně důležitá. Když utíkáte z války, máte strach, nejistotu a nervy i žaludek na pochodu, tak je docela klíčové, aby se vám na záchodech neudělalo ještě víc zle. Já bych toho faráře okamžitě vyměnila za všechny hrdinské neřízené střely, se kterými jsem se setkala. Možná i za sebe samotnou zpočátku mého dobrovolnického působení.

Desatero bezprostřední pomoci na nádražích, hotspotech, shromaždištích

Tohle desatero vzniklo kvůli předání zkušeností, které jsme získali během organizování orientačního infostánku, nouzového ubytování a dalších služeb, provozovaných na pražském hlavním nádraží. Může to být inspirace pro města nebo správu železnic, které třeba podobná centra budou zařizovat, pro ty, kdo v nich budou působit jako dobrovolníci, nebo při náhodném setkání s uprchlíky. Rozhodně to není návod na akce na vlastní pěst. Ideálně byste měli být ve spojení s některou humanitární organizací nebo zavedenou iniciativou, např. Iniciativou Hlavák.

1. Zařídit nabíječky, sim karty, wifi, nepoužívané mobily – všichni se chtějí spojit s blízkými

• lidé z Ukrajiny často používají chatovací aplikace (WhatsApp, Viber), zajištění wifi klíčové – v nejhorším případě pomůže přenosný modem se sim kartou s neomezenými daty nebo hotspot na mobilním telefonu,
• přístup k elektřině, nabíječky k dispozici, powerbanky,
• věnovat nepoškozené telefony, které vydrží alespoň jeden den být nabité.

2. Zajistit přístup na toalety, na bezprostřední hygienu stačí vlhčené ubrousky (+ plenky a vložky)

• menstruační hygiena – přece jen je spojena z rozpaky si o hygienické potřeby říct, je vhodné nechat na toaletách košíček s vložkami atd.,
• košíček na toaletách (kartáčky, pasta, ústní voda a kelímky, pánský/dámský deodorant ve spreji – ten může plus minus hygienicky použít víc lidí, dezinfekční gely, suchý šampon, základní hygienické potřeby, potřeby pro malé děti, roušky),
• kdyby byla šance – místnost pro matky s dětmi, klidný „kojící“ koutek, konvice s teplou vodou na sunar,
• dbát na čistotu toalet, dostatek papíru, papírových ubrousků atd.

3. Informace se dají předat „rukama nohama“ či pomocí překladače

• neznalost jazyka je nejčastější obava začínajících dobrovolníků, ale překladače dělají dobrou práci (Google Translator nebo Deep L)
  • dřív se doporučovalo psát do Google Translatoru v angličtině – má to svou logiku, překlad je lepší, když vy používáte cizí jazyk, jdete „přímo k věci“,
  • funkce „Google Lens“ umí vyfotit a přeložit.

4. Víc záleží na vašem klidu, tónu hlasu, gestech.

5. Mateřský jazyk ale uklidní – alespoň leták, orientační cedule, a nebo rodilý mluvčí na telefonu

• nemusí to být nutně tlumočník, prostě rodilý mluvčí, co umí i česky,
• tady nejde o informace, ale o uklidnění,
• lze vytisknout na velké papíry informace v ukrajinštině z webu ministerstva vnitra.

6. Z jídla na začátek stačí voda a dobrá čokoládová tyčinka, maximálně ještě jídlo pro malé děti (sunar, příkrmy)

• horký nápoj (čaj, káva, ovocný čaj) s možností oslazení – příjemná pozornost. J

7. Zbavit nejistoty – i když se toho nedá nabídnout mnoho, srozumitelně říct, co se bude dít dál

• i kdyby to mělo být: „Tady v teple počkáte a my jdeme zjišťovat další kroky“,
• ujistit, že bude vízum uděleno, že je velká ochota úřadů a zase odkázat na informační balíček pro Ukrajince.

8. Nesbírejte oblečení – zjistěte kam pro něj případně dojít, ale při bezprostřední pomoci spíš překáží

• lidé chtějí něco udělat a sbírka oblečení je první věc, co člověka napadne, pak to ale skončí tak, a to mluvím z vlastní zkušenosti, že nemůžete připravit bezpečnou místnost pro matky s dětmi, protože jste zavaleni pytli s hadry,
• radši zjistěte potřeby uprchlíků, a pak napište třeba do swapovací nebo sousedské skupiny, určitě něco seženete a budete mít jistotu, že dostanete, co chcete.

9. Možná budou unavení, zamlklí nebo protivní – a nikdo se nemůže divit

• zkuste poskytnout hlavně klid a ptejte se, co potřebují. Klidně zase rukama nohama nebo s překladačem,
• nehrajte si na hrdiny ani všeználky, přiznejte, že něco nevíte, chybu nebo únavu,
• myslete i na sebe! Ani vy nebudete oporou, když budete unavení. Prakticky všem teď mozek funguje rychleji než tělo, jsme v extrémním stresu, který si neuvědomujeme. Tělo by chtělo odpočívat, ale mozek stále jede. Donuťte se odpočívat, i když budete sedět ve vaně s bublinkami a v hlavě vám bude lítat, co všechno ještě musíte udělat. Když to nepobírá hlava, tělo si to dobré pamatuje. Zkuste si každý den udělat něčím radost, ale radši pozor na alkohol, příliš kávy a junk food.

10. V davu lidí nejsou jen andělé – nenechte se odradit, pokud dojde k nějaké nepříjemné situaci

• nejde ani tak o bezpečností riziko, ale spíš o to, že v každém větším počtu lidí, i mezi prchajícími z Ukrajiny, najdete vzteklouny, šťouraly a trouble-makery všeho druhu,

• nenechte se tím odradit, ale zároveň zkuste neočekávat vděčnost. Když se vám jí pak dostane, z vlastní zkušenosti můžu říct, že zažijete spoustu krásných a dojemných setkání.

A prosím mějte vždycky na paměti:

Může za to Putin, ne Rusové. Prchat budou i rusky mluvící Ukrajinci z východu země.  Mezi Ukrajinou a Ruskem existuje mnoho smíšených manželství, dlouholetých rodinných či přátelských vazeb, stejně jako třeba mezi Čechy a Slováky. Možná si budete myslet, že je nadáváním na Rusy povzbudíte, ale doporučuji to nedělat. První obětí Putinovy diktatury jsou obyčejní Rusové.

Nabídli jste ubytování a přišla vám „vaše“ rodinka – co vás a vaše hosty čeká?

Moc doporučuji se spíš než přes živelné dobrovolnické iniciativy zaregistrovat k ubytování přes některou z neziskových organizací či městskou část. Zvyšujete tím šanci, že mnohé z administrativních povinností, o kterých tady budu psát, budou mít vaši hosté už za sebou.

Krátkodobé ubytování:

• https://www.pomahejukrajine.cz/ 

Dlouhodobé ubytování (6 měsíců a více):

• https://uprchlici-vitejte.cz/ – pod dozorem Sdružení pro integraci a migraci, kdy už bude možnost i nějakého levnějšího nájmu/příspěvku na energie a celým procesem vás provede sociální pracovník a tlumočník

Víme, že ubytování na několik měsíců zdarma není pro mnoho lidí udržitelné. Detaily se ještě vyjednávají, ale podle všeho budou mít rodiny nárok na příspěvky v hmotné nouzi či na bydlení.

Administrativa/pojištění/právní rámec:

• Všechny aktualizované informace k administrativě najdete na: www.mvcr.cz/ukrajina.
• Příchod uprchlíků z války na Ukrajině v tuto chvíli nebude řešen azylem či doplňkovou ochranou, ale speciálními dlouhodobými vízy, která pak umožní získat práci, zdravotního pojištění, případně sociální pomoc (v právnickém jazyce se jim říká „víza strpění“, která umožní přečkat v hostitelské zemi nepříznivou situaci, ale jsem moc ráda, že se slovo strpění v tomto případě nepoužívá).
• K žádosti o vízum byla zrušena povinnost zaplatit kolek za 300 Kč.
• Pokud bude šance, nechte příchozí si samostatně přečíst informace v ukrajinštině (nenechávejte je zbytečně v pasivitě, i oni potřebují mít pocit, že mají svůj osud ve svých rukou) a pomozte například se zařízením pasových fotografií či doprovodem na úřady.
• V tuto chvíli vznikají asistenční centra pro Ukrajince minimálně v každém kraji, kde bude možné zařídit veškerou administrativu naráz. 

  • Mapu a seznam Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) najdete tady  https://www.mvcr.cz/clanek/seznam-kontaktnich-asistencnich-center-pomoci-ukrajine.aspx Mezi jejich členy mimo jiné patří i pracovníci OAMP, Center na podporu integrace cizinců a v řadě případů i nestátních neziskových organizací.

  • Například v Praze veškerou administrativu zařídíte v Kongresovém centru.

Obecně je potřeba zařídit tyto kroky:

• registrace na Policii ČR je potřeba do 3 dnů – není se toho třeba bát, je to čistě administrativní úkol podobný tomu, když na hotelu při ubytování předkládáte občanský průkaz,
• podání žádosti o speciální dlouhodobé vízum – za běžných okolností by zařizovala místní kancelář Odboru azylové a migrační politiky,
• registrace u zdravotní pojišťovny – uprchlíci z Ukrajiny budou patřit pod VZP,
• úřad práce – pracovní povolení (formalita, bude uděleno), případně sociální dávky,
• ke školám vydá Ministerstvo školství speciální metodiku, ale obecně platí princip spádovosti a děti mají nárok na školní docházku.

Ale vše bude možné zařádit naráz v administrativních/kontaktních střediscích. Opět se hodně vyplatí nabídnout ubytování přes neziskovou organizaci nebo městskou část, protože tam by měli být schopni s administrativou pomoci.

Je potřeba si dávat pozor na následující:

• Dříve byly často problémy s vydáváním víz, zejména Ukrajinci, kteří už tu žijí, mohou mít nedůvěru nebo špatné zkušenosti, proto je prosím ujistěte, že se skutečně změnila situace a víza pro Ukrajince mají podporu vládních představitelů.  

• V minulosti bohužel často docházelo k tomu, že se mnoho Ukrajinců stalo obětí pracovního vykořisťování prostřednictvím různých pracovních „agentur“ či zprostředkovatelů –„mafiánů“, mezi kterými byli i Ukrajinci nebo občané bývalého Sovětského svazu, kteří tu žijí dlouhodobě a využívají toho, že se orientují a mají přístup k informacím. Bývají označování slovem „klient“. Pokud se vaši hosté budou odkazovat na to, že pro ně administrativu zařídí nějaký známý, zkuste se nenápadně zeptat, zda za to nebude chtít nějaké peníze. „Klienti“ vybírají peníze i za pomoc, která je v České republice poskytována zdarma v rámci sociálních služeb. Po udělení víza už nebudou třeba pracovní agentury, lze si sjednat smlouvu přímo se zaměstnavatelem, což velmi doporučuji.

• Na Ukrajině je také menší důvěra v úřady a v jejich schopnost poskytnout kvalitní pomoc zadarmo. To je snad jediný významný kulturní rozdíl. Na Ukrajině je nějaký typ „všimného/úplatku“ úředníky bohužel často vyžadován. Vyvolává to pak dojem, že zadarmo nemůže být poskytnuta kvalitní služba. Zkuste svým hostům vysvětlit, že ani služby sociálního poradenství nejsou v ČR zadarmo – jsou buď placeny přímo státem, nebo stát platí pomáhající neziskovou organizaci, která služby poskytuje. Lidé, kterým je poradenství poskytováno, už ale nic platit nemusí (a ze zákona po nich ani poplatek za sociální poradenství nesmí nikdo vyžadovat).

Rozcestník

Doprava:

bit.ly/autonaukrajinu

Vlaky ČD a pražská MHD zadarmo.

Ubytování:

https://uprchlici-vitejte.cz/ –  pod dozorem Sdružení pro integraci a migraci, dlouhodobé ubytování na více než 6 měsíců.

Celá platforma zprostředkující pomoc:

https://www.pomahejukrajine.cz/

Když budete komunikovat s humanitárními organizacemi, tak myslete na to, že na údaje od vás mají jeden řádek v excelu. Pište telegraficky – co nabízíte a telefonní kontakt na sebe. Buďte trpěliví, když se nebudou ozývat, a neověřujte např. telefonáty, zda vaši nabídku pomoci opravdu dostali.

Dlouhodobá vyhlídka:

• Jak jsem psala na začátku, skutečně není možné předpovídat, jak se bude situace vyvíjet. I kdyby ruská invaze skončila brzy, bude nějakou dobu trvat uklidnění situace a obnova země.

• Proto rozvrhujte své síly tak, abyste zvládli poskytnout pomoc dlouhodoběji – s hledáním práce a trvalejšího bydlení, se zařizováním bytu, doučováním dětí nebo třeba se zapojením do sousedské komunity.
• Snažte se po celou dobu být spíš poradcem, mentorem a ne pečovatelem.
• Nebude to snadné, ale opravdu z vlastní zkušenosti vím, že se mohou utvořit celoživotní krásná přátelství.