Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
13. 2. 20
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace

Brazilská vláda rozjela „projekt genocidy, etnocidy a ekocidy," varují domorodci

Brazilská vláda rozjela „projekt genocidy, etnocidy a ekocidy," varují domorodci

V brazilském městě Manaus (hlavní město státu Amazonas na severozápadě Brazílie) byl loni v březnu zavražděn 53letý Francisco Pereira. Propojoval domorodé obyvatele ze 42 vesnic, usiloval o ochranu jejich i území, na kterém žijí. Jeho smrti přihlížely manželka i dcera. Do domu vtrhli muži s kapucí, dali nohu mezi dveře a zastřelili ho. Jeho manželka uvedla, že neměl nikdy s nikým žádný spor a celý život pracoval pro komunitu. Pereirova vražda není zdaleka ojedinělý případ.

Podle policie jsou obdobné vraždy, motivované etnickou příslušností, v Brazílii stále častější. Napjatá atmosféra by se dala krájet, neboť vláda prezidenta Jaira Bolsonara svádí s domorodým obyvatelstvem Brazílie vážné konflikty. To přimělo členy pětačtyřiceti etnických skupin sejít se ve vesnici Mato Grosso, kde v lednu proti vládě protestovali. Zástupci domorodého obyvatelstva vydali manifest, v němž mimo jiné uvádějí, že brazilská vláda rozjela „projekt genocidy, etnocidy a ekocidy“.

Text po skončení schůzky sepsali ve vesnici Piaraçu zástupci domorodých organizací brazilské Amazonie a Aty Guasu. „Hrozby a projevy nenávisti současné vlády podporují násilí proti domorodým národům, vraždy našich vůdců a invazi na naše území,“ stojí mimo jiné v manifestu. Je to jasné slovo a zároveň volání o pomoc. O vyhrocené situaci svědčí i to, že proti setkání a manifestu domorodého obyvatelstva protestovala skupina místních zemědělců, která je nakloněna Bolsonarovi. Tvrdí o sobě, že zastupuje některé etnické skupiny, neuvádí ale které.

Stačilo by málo – žít a nechat žít

Podle údajů Brazilského institutu pro geografii a statistiku (IBGE) žije v Brazílii 305 domorodých etnických skupin, které hovoří nejméně 274 jazyky. Část skupin je už po staletí zapojena mezi současnou většinovou společnost – jedná se i o vysokoškolské studenty či státní zaměstnance. Jiné skupiny žijí v dobrovolné izolaci, život dalších se pohybuje mezi těmito dvěma póly. Ačkoliv ani v minulosti nebyla situace ideální a život některých etnických skupin komplikovala (a netřeba si nic nalhávat, i ničila) kupříkladu těžba, v Brazílii donedávna platil jakžtakž úzus „žít a nechat žít“.

Nikdo z demokratických politiků si nedovolil nutit původním obyvatelům jiný život, než jaký chtějí žít. To se s nástupem Bolsonara radikálně proměnilo. Brazilský novinář João Fellet, pracující pro BBC News Brasil, shrnul nedávno pět hlavních bodů konfliktů mezi brazilskou vládou a zástupci některých skupin domorodých obyvatel. Prvním zdrojem konfliktu je tvrzení Bolsonara už v průběhu prezidentské kampaně, že domorodému obyvatelstvu nevymezí žádné další území a omezí i ta stávající. „Vymezené domorodé země jsou přitom v ,trvalém vlastnictví‘ a ,výhradním užívání‘ původních obyvatel, nelze je prodat,“ upozornil João Fellet.

Populistická linka „málo lidí a hodně půdy“

Bez ústavní změny je to nedotknutelný stav. Jedná se o oblasti soustředěné v Amazonii, které představují 12,6 % území Brazílie. Podle sčítání lidu v roce 2010 žije v oblastech 817 900 obyvatel, tedy asi 0,4 % z celkového počtu obyvatel v zemi (v Brazílii podle údajů z roku 2017 žije přes 209 milionů obyvatel). Bolsonaro používá populistickou figuru, že pro „málo lidí je v Brazílii hodně půdy“.

Už ale nedodává, že většina obyvatel žije a chce žít ve velkoměstech a do Amazonie by se stejně nestěhovali. Nemluvě o neetickém rozměru takových výroků. „Ačkoli několik etnických skupin má velké ohraničené oblasti, mnohé mají malá ohraničená území nebo stále čekají na jejich regularizaci,“ uvedl João Fellet. „Jedná se například o velkou část etnických skupin, které obývají jižní, jihovýchodní, středozápadní a severovýchodní regiony,“ dodal.

Strach z environmentálních a sociálních dopadů

Druhou příčinou konfliktu je těžba v oblastech obývaných původním obyvatelstvem. „Bolsonaro tvrdí, že původní země by měly být otevřeny rozsáhlým hospodářským činnostem, jakými jsou těžba a zemědělství,“ uvedl João Fellet. Podle prezidenta to zlepší životní úroveň komunit. „Ústava stanoví možnost těžby na domorodých pozemcích, avšak za předpokladu, že činnost je regulována zákonem. Vzhledem k tomu, že v této oblasti nebyl schválen žádný zákon, tato praxe je nyní nezákonná," uvedl João Fellet. Bolsonaro avizoval, že brazilskému kongresu pošle legislativní změnu. Domorodé obyvatelstvo se obává environmentálních a sociálních dopadů.

Mimochodem, ekologičtí aktivisté, kteří hájí práva domorodého obyvatelstva, jsou častým terčem Bolsonarových slovních útoků. S tím podle João Felleta souvisí i třetí zdroj konfliktu. Bolsonaro chce kongresu poslat i legislativní změnu týkající se povolení rozsáhlé zemědělské činnosti na pozemcích domorodců. Podle něj by to pomohlo kupříkladu snížit cenu hovězího masa. Jenže – jaké by byly oběti?! „V současné době většina domorodých komunit provozuje tradiční zemědělství zaměřené na spotřebu samotných obyvatel nebo na místní trhy,“ napsal João Fellet.

„Existují ale výjimky. V posledních letech začaly některé komunity pronajímat půdu pěstitelům obilí. Iniciativy jsou napadány u soudu, protože Ústava zakládá ‚výhradní požitek‘ původních obyvatel nad bohatstvím půdy, řek a jezer na svých územích. V Mato Grosso začali původní obyvatelé na svém území pěstovat sóju, kukuřici a fazole, a to za pomoci moderních strojů na 18 000 hektarech, což odpovídá rozloze 18 tisíc fotbalových hřišť," uvedl novinář. Vláda jim chce poskytnout technickou pomoc a financování jako jiným zemědělcům. Kritici však upozorňují na rizika v podobě kontaminace pesticidy či ztráty biologické rozmanitosti.

Diskurs „integrace“ jako za vojenské diktatury

Čtvrtý rozměr konfliktu souvisí podle Felleta s kulturou a integrací. „Bolsonaro často říká, že původní obyvatelé musí být ‚integrováni‘ do národní společnosti, přičemž stejný diskurs byl přijatý vládou během vojenské diktatury (1964–1985),“ upozorňuje novinář. V projevu na Valném shromáždění OSN loni v září brazilský prezident uvedl, že „někteří lidé v Brazílii i mimo ni, podporovaní nevládními organizacemi, trvají na tom, abychom s našimi domorodými obyvateli zacházeli jako s jeskynními lidmi“. Prezentuje to tak, že jim chce pomoci, podle kritiků ale nebere vůbec v úvahu, že některé to může i zabít. Navíc brazilská ústava z roku 1988 uznala zvyky, jazyk i tradice domorodých obyvatel. 

Pátý zdroj konfliktu nachází novinář v tom, že Bolsonaro se (ačkoli mu v tom již zabránil brazilský kongres a poté federální nejvyšší soud) snaží vzít národní nadaci domorodého obyvatelstva (Funai) pravomoc rozdělovat mezi domorodé obyvatelstvo území. Je to tedy neustálý boj. Kamínkem naděje zůstává, že ne všichni zástupci jednotlivých států brazilské federace tomu nečinně přihlíží. Kupříkladu guvernér státu Maranhao Flávio Dino vyzval již krátce po Bolsonarově nástupu do prezidentské funkce ostatní guvernéry, aby v rámci svých pravomocí chránili domorodé obyvatelstvo, které je v ohrožení. Ozývají se i politici a organizace z celého světa.

Zdroj fotografie: pragmatismopolitico.com.br

Andrea Cerqueirová

Andrea Cerqueirová se narodila v Praze 17. 8. 1972, její matka je Češka, otec Brazilec. Vystudovala SEŠ. Poté krátce pracovala v Československé obchodní bance, následně již převážně v tisku. Nejprve jako písařka a korektorka, později jako redaktorka. Momentálně publikuje mimo jiné v magazínu Náš Region nebo Revue Sondy.

13. 2. 20
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace
...nahoru ▲