home › O nás › Projekty

Máme demokracii a nebojíme se ji použít

Projekt rozvíjí kompetence pro demokratickou kulturu u žáků sekundárního vzdělávání. Žáci připraví a odprezentují projekt vlastní participace na rozhodovacím procesu. Projekty budou hodnoceny nezávislou komisí a autoři nejlepších projektů se s pedagogy zúčastní výjezdu do zahraničí zaměřeného na demokracii a participaci. Vznikne metodika vzdělávacího programu s pracovními listy a webová prezentace žákovských projektů. Ve školách bude během celého projektu působit průvodce demokratickou kulturou.

Hlavním problémem, který projekt řeší, je nezájem mladých lidí o politiku a nízké povědomí o možnostech vlastní participace. Žáci sekundárního vzdělávání jsou sice téměř dospělí, ale chybí jim kompetence pro demokratickou kulturu i důvěra v demokratický systém a instituce.
Podle zprávy OECD z roku 2018 mají mladí Češi nejnižší zájem o politiku ze všech 35 členských států. 57 % lidí mezi 15 a 29 lety se o politiku nezajímá vůbec. Pro porovnání: v Německu se o politiku nezajímá jen 7 % mladých lidí. V srpnu 2020 uspořádala organizace NDI výzkum mezi mladými lidmi, podle kterého se zajímá o politiku jen něco přes polovinu respondentů. V poslední době se zapojili do rozhodování, nebo to v budoucnu plánují, nejčastěji formou podpisu online petice nebo jako voliči ve volbách. Jen pětina z nich uvedla zájem o dobrovolnictví, desetina zájem o zapojení do protestů a demonstrací a jen 12 % ochotu vstoupit do politické strany. I přes nezájem o participaci mladí lidé podporují demokratičtější formy rozhodování oproti nedemokratickým. Čím mají však respondenti nižší vzdělání, tím častěji upřednostňují autoritativní systém.
Podobné závěry nesou i dřívější výzkumy. Například z výzkumu ČvT z roku 2017 vyplývá, že pouze 27 % studentů si myslí, že může ovlivnit společenské problémy ve svém okolí, přičemž optimističtější jsou studenti gymnázií (37 %) nebo středoškoláci s rodiči s vysokoškolským vzděláním (33 %). Sami studenti jsou v některých oblastech angažovanější (např. petice), ale jen 11 % z nich uvedlo, že jsou aktivní v řešení problémů kolem sebe.
Výzkum odhalil velké rozdíly mezi žáky napříč různými typy škol. Zatímco 75 % gymnazistů chce jít volit, na učilištích je to jen 59 %. Žáci učilišť také projevují větší sympatie ke xenofobně a extremisticky zaměřeným politickým stranám. To vše v době, kdy vzrůstá popularita extremistických názorů, které v českém prostředí šíří i oficiální politické subjekty, jak upozorňují i pravidelné zprávy MVČR.

Příčinou nízkého zájmu o politiku u mladých lidí a nedostatečného povědomí o možnostech participace je omezená zkušenost s vlastním zapojením do rozhodovacích procesů. Dalším důvodem je nedostatečný důraz na rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve školách a málo vhodných metodických materiálů, které by žáky zaujaly a problematiku jim přiblížily zajímavou formou tak, aby získali zážitek ze zapojení do rozhodování o tom, co je zajímá. Různé typy škol navíc přistupují k výuce v této oblasti odlišně: větší důraz se na výchovu k demokratickým hodnotám a dalším měkkým kompetencím (např. prezentačním) klade u žáků gymnázií, kteří se připravují na vysokou školu. Menší důraz je na tyto kompetence ale kladen na učilištích a některých středních odborných školách, jejichž absolventi míří rovnou do praxe.
Žáci z různých typů škol spolu nemají téměř žádný kontakt. Odlišné sociokulturní zázemí spolu s důslednou uzavřeností jednotlivých vzdělávacích proudů zapříčiňují, že žáci vyrůstají a vzdělávají se odděleně a následně odděleně prožívají i svůj profesní a soukromý život. I v oblasti vzdělávání tak dochází k reprodukci socioekonomických rozdílů jednotlivých společenských vrstev nebo tříd, jak dokládá například rozsáhlý výzkum Českého rozhlasu s názvem Rozděleni svobodou.
Z Tematické zprávy Občanské vzdělávání v základních a středních školách z roku 2016 od České školní inspekce vyplývá, že pedagogům chybí vzdělávací materiály zaměřené na rozvoj občanských kompetencí a podporu demokratických hodnot. Zpráva rovněž uvádí, že současný vzdělávací proces klade důraz především na poznávací a postojovou složku na úkor osvojování konkrétních praktických dovedností. Pouze necelá desetina učitelů občanského vzdělávání v průzkumu uváděla, že se jim daří propojit teorie občanského vzdělávání s praxí občanského života. Více než sedm desetin pedagogů má problém žáky motivovat k samostatnosti a sebehodnocení, aktivitě a zájmu o politické dění.

Projekt přináší inovativní vzdělávací aktivity a podporu zapojeným školám zaměřenou na rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu. Ve školách budou po celou dobu působit průvodce demokratickou kulturou, který spolu se specialistou implementace KDK pomůže žákům i učitelům s rozvojem demokratického klimatu školy a bude školu propojovat s lokálními aktéry participace. Pedagogům nabídne projekt ucelený vzdělávací program. Prostřednictvím databáze hotových žákovských projektů se učitelé i žáci mohou inspirovat při práci na vlastních projektech.
Vzdělávací program bude plně inkluzivní a je tedy vhodný pro žáky různě zaměřených středních odborných učilišť, středních odborných škol i gymnázií.
Všichni zapojení pedagogové i žáci budou čerpat metodickou podporu při výuce, realizaci žákovské participace i přípravě prezentace projektů.
V rámci prezentace projektových aktivit a exkurze do Berlína se setkají žáci napříč různými typy škol, což pro ně bude obohacující, protože mimo projekt jsou vzděláváni odděleně.
Důraz na posilování participace žáků na rozhodování o vzdělávacím procesu i záležitostech obce zmiňuje také Strategie vzdělávání ČR 2030. Možnost aktivně se podílet se na chodu školy nebo třeba metodách výuky podle strategie zlepšuje vztah žáků ke škole a vzdělání, je prevencí rizikového chování a rozvíjí funkční sociální chování žáků.
Strategie zdůrazňuje, že mladí lidé dnes musí reagovat na nejrůznější společenské výzvy od problematiky migrace až po klimatickou krizi. Pro žáky mohou být tato témata složitá a neschopnost zorientovat se v nich je může vést k pasivitě a rezignaci. Program bude žáky mimo jiné učit vést o složitých tématech demokratickou diskusi, uvědomit si své zájmy a formulovat své názory, ale zároveň respektovat názory druhých. Žáci si sami definují problém, který je trápí na úrovni školy / obce / celé společnosti a pokusí se tento problém pojmenovat, navrhnout řešení a sami se zapojit do rozhodovacího procesu, které k tomuto řešení přispěje.
Na straně žáků:

získají nebo si upevní kompetence pro demokratickou kulturu formou zážitku při workshopech i práci na vlastním participativním projektu,
získají kontakt se žáky z jiných vzdělávacích proudů sekundárního vzdělávání,
získají prezentační dovednosti,
budou mít možnost prosadit se se svým vlastním projektem a zúčastnit se exkurze v jiném kulturním prostředí, kde budou také posilovat kompetence pro demokratickou kulturu.

Na straně učitelů:

budou mít k dispozici hotový vzdělávací program rozvíjející kompetence pro demokratickou kulturu, který budou moci kdykoliv využít ve své výuce,
s programem se seznámí pod metodickým vedením autorů a realizátorů projektu,
část pedagogů bude mít možnost seznámit se s novými výukovými metodami i během exkurze v Berlíně, kde pro ně bude realizován speciální metodický program.

Na straně zapojených škol: