Informace, na jejichž základě byla sestavena výzkumná zpráva, byly získány prostřednictvím rozhovorů nebo vyjádření pracovníků Pobytových středisek pro uprchlíky MV ČR, pracovníků MV ČR v Praze, včetně člena Útvaru pro boj s organizovaným zločinem, dále konzultací s pracovníky Českého helsinského výboru, humanitární organizace Charita, La Strada, Organizace pro pomoc uprchlíkům a rozhovorů se samotnými uprchlíky.
Součástí výzkumné zprávy je také výsledek dotazníkového šetření provedeného zahraničními nevládními organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se problematikou uprchlíků v zemích Evropské unie.

V úvodu výzkumné zprávy autoři charakterizovali příčiny a důsledky obchodování s lidmi v historickém kontextu, dále nastínili potenciální zranitelné osoby (pro účely výzkumné zprávy se soustředili zejména na žadatelky o azyl) a v závěru podali výčet možných řešení.

Úvod

Rozšíření obchodu s lidmi v Evropě posledních let se dává často do souvislosti se specifickou migrační situací, která se vytvořila po rozpadu komunistického bloku a po ratifikaci Schengenské dohody. Možnost volného pohybu přes hranice velké části zemí Evropské unie vytváří velký a špatně kontrolovatelný prostor, který skýtá nové možnosti skupinám organizovaného zločinu. Také větší prostupnost hranic mezi zeměmi bývalého komunistického bloku dává možnosti k velkému pohybu osob, zboží, peněz.

V rozmachu obchodu s lidmi hrají důležitou úlohu také média globalizovaného světa. Pozitivní fakt dostupnosti důležitých informací na celém světě současně způsobuje, že obrazy způsobu života v západních zemích denně pronikají prostřednictvím televizních obrazovek, plakátů, obchodní reklamy i do těch nejchudších oblastí planety a i ty nejméně majetné konfrontují s bohatstvím, přepychem, pohodlím a dalšími sociálními a kulturními vymoženostmi nejbohatších zemí světa. Velká část lidí se s těmito ikonami ztotožňuje a snaží se jejich poselství naplňovat. V řadě zemí světa je však naplňování těchto poselství nesmírně obtížné, nákladné, vysilující a někdy také nemožné. Nejedná se jen o ikony luxusního spotřebního zboží, ale také o ikony zdraví, štěstí nebo života v míru. Vedle motivačních faktorů, které autoři zahrnují pod název survival migration a pracovní migrace, jsou právě tyto motivace jednou z příčin zvýšeného migračního toku.

Další příčinou rostoucího obchodování s lidmi je sice relativní prostupnost, ale stálá existence státních hranic. Hranice lze překonat, ale často velmi obtížně bez pomoci další osoby. Specializované skupiny najímané k překonání těchto překážek přijímají od migrantů peníze a ti se jim pak vydávají zcela do rukou a mohou být jimi obchodováni. Skupiny převaděčů jako součást řetězce obchodu s lidmi samy zvyšují poptávku po migraci inzercí a rozšiřováním nepravdivých zpráv.

Obchod se ženami

Obchod se ženami je dnes pravděpodobně nejpodstatnější komponentní složkou obchodu s lidmi. Mezi faktory, které na toto postavení působí, je individualizace a feminizace migrace. Mezinárodní organizace práce ukazuje, že feminizace migrace je charakteristická zvětšujícím se podílem žen, migrantek na migračních tocích (poměry mužů a žen se liší v závislosti na zemi původu). Jejich postavení může být charakterizováno silnou subordinací na možném zaměstnavateli. Migrující ženy jsou najímány na různé typy prací, ale často právě na práce v prostředí obchodu se sexem a zábavou. Ženy, jejichž rodiny jsou v obtížné situaci dané politickými, ekonomickými a společenskými podmínkami v zemi původu, jsou často v postavení hlavního živitele rodiny.
Problematická situace v zemi původu nutí ženy hledat prostředky k živobytí za hranicemi národního státu, a vstoupit tak do migračního proudu. Migrace na "Západ" je pro ně většinou jedinou možností, jak změnit jejich vlastní kritickou situaci. V takové situaci člověk dle autorů výzkumné zprávy často přijme jakoukoli nabídku pomoci, což dostává ženu do velmi zranitelné pozice. S touto situací souvisí také skutečnost, že práce, která je jim nabízena v cílových zemích, je často pololegální nebo se jedná o takzvanou "nechráněnou" práci, na níž nelze uplatnit pracovní právo (např. práce v domácnostech bez řádné smlouvy). 

Souvislosti obchodu se ženami a žadatelkami o azyl v České republice

Souvislosti obchodu se ženami a žadatelkami o azyl byly pro účely výzkumné zprávy zjišťovány jednak pomocí rozhovorů s pracovníky státních a nestáních institucí, které se v České republice zabývají žadateli o azyl a azylanty, a jednak pomocí rozhovorů a pozorování žadatelů o azyl a azylantů.
 
První variantou, jak souvisí obchod se ženami s žádostmi o azyl je, že dojde k zatčení a k vyšetřování "majitele" obchodované ženy, které hrozí jako nelegálnímu imigrantovi vyhoštění. Žena požádá o azyl, a tím oddálí odchod ze země a návrat do země původu, který by za daných okolností pro ni mohl být společensky neúnosný nebo problematický.

Druhou variantou je, že žena se z vlastní iniciativy z obchodu se ženami vyváže a požádá o udělení azylu. Většinou se jedná o určitou formu útěku, po které žena hledá bezpečné útočiště před obchodníky s lidmi, kteří by ji mohli pronásledovat.

Třetí variantou je, že prostřednictvím žádosti obchodované ženy o azyl si sami "majitelé" zabezpečují legalizaci pobytu prostitutky. Zejména pracovníci ministerstva vnitra (včetně pracovníků azylových zařízení) se domnívají, že právě tato forma je poměrně častá.

Čtvrtou variantou je, že žena obchodovaná v západní Evropě je do České republiky vrácena jako do bezpečné třetí země a zde žádá o udělení azylu.

Respondenti se shodovali v názoru, že obchod s lidmi bude vázán spíše na žadatelky o azyl ubytované mimo pobytová střediska (nabídnutí ubytování může s tímto obchodem souviset).
Rozsah, v jakém jsou žadatelky o azyl v České republice oběťmi obchodu se ženami, je obtížně zjistitelný. Nejsnáze lze kvantifikovat oběti obchodu se ženami, které požádaly o azylové řízení po té, co byly zadrženy policií a dostaly se do pobytového střediska.

Doporučení

Autoři se domnívají, že azylová procedura a pomoc hledaná v pobytových střediscích může problém obchodovaných žen řešit jen krátkodobě. V této oblasti je třeba úzce spolupracovat s orgány v trestním řízení a s nevládními institucemi, které se na pomoc obětem obchodu s lidmi specializují. Vedle organizace La Strada v České republice působí Charita, Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU), UNHCR,  IOM Praha a další organizace, které jsou schopny pomáhat na profesionální úrovni.

Autoři výzkumné zprávy zdůrazňují, že obchod se ženami je závislý na poptávce po jejich službách. V této souvislosti upozorňují na skutečnost, že zákazník zůstává stranou většiny systémových kroků. S ohledem na české prostředí autoři výzkumné zprávy proto doporučují vést účinnou informační kampaň zaměřenou na tuzemské, ale zejména zahraniční zákazníky, kteří většinou netuší, že neprovozují pouze sex za peníze, ale že jsou posledním článkem obchodu se ženami.

Závěr

V závěru výzkumné zprávy autoři poznamenávají, že obchod se ženami je součástí obecnějšího jevu feminizace chudoby a feminizace migrace a bezprostředně souvisí s charakterem změn, které zde proběhly jak z hlediska prostupnosti hranic, tak z hlediska ekonomických možností.