Z obecného hlediska v loňském roce firmy průměrně přijaly šest pracovníků. Přičemž u společností, které v roce 2006 přijaly minimálně jednoho zahraničního pracovníka, je průměr nově přijatých zahraničních zaměstnanců téměř poloviční z celkového stavu.

Noví zaměstnanci jsou nejčastěji rekrutováni prostřednictvím úřadů práce (61% firem), dále pak prostřednictvím inzerce v tisku (47% firem) a inzercí na internetu (38% firem). Důležitým, ale v uvažování o fungování trhu práce často opomíjeným způsobem, je doporučení stávajících zaměstnanců (30% firem).

Čtvrtina dotazovaných společností uvedla, že v jejich firmě jsou a byli zaměstnáváni zahraniční pracovníci. Ve větším procentu to byly velké firmy, firmy se zahraničními vlastníky a firmy s mezinárodní působností. Nejčastěji se jednalo o kvalifikované dělníky, obsluhu strojů a řidiče (ve 41%) nebo o vysoce kvalifikované odborníky s VŠ vzděláním (29%). Z pohledu národností se z větší části jednalo o zaměstnance ze Slovenska (46%), dále pak z Polska (13%) a Ukrajiny či Ruska (13%). K vyhledávání zahraničních pracovníků respondenti používají vyrovnaně především tři způsoby: inzerci na internetu, služby personálních agentur a tuzemských úřadů práce.

V otázce budoucí poptávky po vybraných kategoriích pracovníků se firmy shodují na tom, že v budoucnu vzroste zájem především o kategorii kvalifikovaných dělníků, obsluhy strojů a řidičů. Nabízena budou i místa vysoce kvalifikovaných odborníků s VŠ vzděláním, technických a zdravotnických pracovníků se SŠ vzděláním.

„Výzkum ukázal, že v rámci evropského pracovního trhu je výhodou specializace a vyšší kvalifikace spojená s nižšími mzdovými nároky, které ve vzájemné kombinaci vytváří konkurenční výhodu potenciálních zaměstnanců. V jistém ohledu stále existují odlišnosti v chování zahraničních či nadnárodních společností, které na rozdíl od společností s tuzemskými vlastníky či společností působícími pouze na českém trhu zaměstnávají zahraniční pracovníky častěji.

Příčiny, proč zaměstnávání pracovníků ze zemí EU není tak běžné, je třeba hledat v tom, že zaměstnavatelé nemají potřebu přijímat zahraniční zaměstnance. A když ano, dávají mnohdy přednost jiným řešením, než která představuje síť EURES. To je také důvod, proč zaměstnavatelé nemají o službách sítě EURES velký přehled a proč v jejím využití cítíme rezervy. Na druhou stranu je to pro nás výzva, abychom dokázali být pro české firmy volbou a představovali pro ně efektivní personální řešení“ shrnuje PaedDr. Věra Kolmerová, EURES manažerka v České republice.

Sociologický výzkum pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zaměřený na zaměstnávání zahraničních pracovníků, byl proveden firmou CCcentre, s.r.o. Dotazovány byly firmy s více jak deseti pracovníky a jejich výběr probíhal náhodně. Bylo dotazováno celkem 600 respondentů. Výzkum proběhl na přelomu roku 2006/07 a byl zadán sítí EURES, jejímž prostřednictvím mohou zaměstnavatelé inzerovat své pracovní nabídky v zemích EU/EHP.

Jiří Sezemský
vedoucí oddělení styků s veřejností MPSV