Vítejte na studiích v České Republice (část 1)

Pokud chci studovat ve Španělsku a České Republice v rámci programu Erasmus Mundus musím zažádat o dvoje víza: španělské vízum v Kyjevě a české v Donětsku.

Aby si člověk mohl domluvit schůzku musí se nejdříve registrovat v systému „Visapoint“ na stránkách české ambasády. Samotný systém Visapoint funguje velmi dobře a s přihlášením jsem neměla  žádný problém. Co mne ovšem zarazilo bylo, že nelze změnit datum mého pohovoru na dřívější termín, lze je pouze odsunout na později - na konzulátu ale bylo jen několik žadatelů o víza. Nechápala jsem proč tedy neumožňují přesun data.

Do Donětsku jsem přijela brzo ráno, měla jsem domluvenou schůzku na ambasádě v 9 hodin.

Dobrá věc byla, že v Donětsku bylo v porovnání s Kyjevem málo lidí (když jsem si jela pro vízum na španělskou ambasádu do Kyjeva, viděla jsem před českou ambasádou neskutečně dlouhou frontu). V Donětsku jsou dvě fronty: jedna pro žadatele o dlouhodobé víza a druhá pro žadatele o víza krátkodobé. Ve frontě pro dlouhodobé víza zde kromě mne byli dva další studenti, kteří také odjížděli studovat do ČR a jeden manželský pár.

Negativní věcí bylo, že po mne žádali za vízum 100 eur a musela jsem tedy jít vyměnit peníze. Byla jsem z toho v šoku. Já jsem žádala o vízum typu „D“, což je na 3 měsíce. Myslela jsem si, že v nejhorším případě zaplatím poplatek 35 eur, jako se platí za všechny schengenské víza. Ale 100 eur?! To by mne ve snu nenapadlo. Naštěstí jsem u sebe pro všechny případy měla více peněz. Nepochopila jsem proč je vízum tak drahé. Za všechny schengenské víza se platí 35 eur a na španělské ambasádě jsem za své studentské vízum neplatila vůbec nic!![1] Někdo mi řekl, že polovina ceny jsou náklady na vízum a druhá polovina jde na platy zaměstnanců ambasády.

Jednalo se o opravdový pohovor. Byli zde dva češi, žena a muž, kteří mluvili velmi dobře rusky. Muž se mne vyptával na detaily mého studijního programu, stipendia,  adresu pobytu, mou hostitelskou universitu,... Na španělské ambasádě se mne neptali skoro vůbec na nic. Jen si vzali mé dokumenty a bylo to. Byla jsem překvapena, že je systém na české ambasádě tak přísný, skoro jako na americké. Přišlo mi to směšné, ale zároveň chápu, že tato opatření souvisí s nárůstem počtu nelegálních pracovních migrantů. Museli proto zavést spoustu restriktivních opatření.

Jeden kluk, taky žádající o studentské vízum, mi vyprávěl, že překlad jeho dokumentů zřejmě nebyl v dobré kvalitě, a proto se musel vrátit a opakovat celý proces znovu. Dokážete si to představit? Byla jsem z toho opravdu nervózní (co když můj překlad také nebude dobrý?), ale nakonec to naštěstí dobře dopadlo.

Další nepříjemná věc byla, že po otevření brány do prostoru konzulátu museli všichni pozvaní žadatelé o dlouhodobé víza stát v jedné řadě na slunci (řada byla totiž venku), nebyly zde žádné židle ani jediná lavička. Je to v pořádku pokud čekáte tak půl hodiny, ale jestliže to trvá déle? Pokud to opět porovnám se španělskou ambasádou – zde bylo dostatek  míst na sezení.

Byla jsem hotová asi v 10.40 a poté jsem se vydala na malou prohlídku po Donětsku. Ale bylo tak příšerné teplo, že jsem sotva mohla chodit.

Julia

12. Srpna 2010