Téma diskuse Migrace a nacionalismus bylo vybráno z důvodu blížícího se vstupu do Evropské unie. Absence kvalifikované veřejné debaty na téma azylová a migrační politika v budoucím evropském prostoru dává vzniknout řadě mýtů, které masová média ještě posilují.

Každý z pozvaných odborníků se zhostil tématu podle svého profesního zaměření. Publikum však mělo možnost zaznamenat jednotný pohled na podobu optimální azylové a migrační politiky ČR a EU. Ten by měl podle hostů spočívat především v rozšiřování nabídky legálních pracovních příležitostí pro cizince. V opačném případě poroste počet případů ilegální migrace, oživí se černý trh práce a obchod s lidmi.

Věra Ivanovičová podrobně přiblížila projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků MPSV ČR, který je podle jejího názoru prvním krokem k tvorbě strategie dlouhodobé migrační politiky České republiky. Projekt si klade za cíl do pěti let vytvořit podmínky, aby do ČR přicházeli odborníci z celého světa (společně se svými rodinami) a měli zájem se v ČR natrvalo usadit. Projekt do budoucna počítá s příchodem zhruba třech až pěti tisíc zahraničních pracovníků ročně, aby se tak splnilo předsevzetí umístit do roku 2030 na českém trhu práce celkem 42 000 cizinců.
Malá mobilita pracovních sil, klesající porodnost (v roce 2002 činila 1,17 dítěte) a stárnutí obyvatelstva (v roce 2001 se ženy dožívaly v průměru 78,5 let a muži 72,1 let) si žádá změnu v oblasti přístupu cizinců na český trh práce. Tato změna by měla tlumit negativní dopady spojené s úbytkem práceschopného obyvatelstva (např. ulevit sociální zátěži). Pilotní projekt zahájený 28.července roku 2003 si pro vypracování metodiky budoucí migrační politiky ČR vybral tři následující státy: Bulharsko, Kazachstán a Chorvatsko. Podle Věry Ivanovičové vytvořená metodika přispěje k potírání nacionalismu a xenofobie a rovněž povede k vytváření multikulturní společnosti.
Zahraniční pracovníci jsou posuzovány na základě bodového hodnocení (maximální počet bodů je 66 a minimální 25), které vyhodnocuje jejich přínos pro českou společnost. Mezi rozhodující kritéria pro zařazení uchazeče do projektu patří: dosažené vzdělání, praxe, věk a rodina. Po 2,5 letech pobytu v ČR (v souvislosti s výkonem práce) může cizinec žádat o trvalý pobyt (podle zákona o pobytu cizinců je jinak možné o trvalý pobyt žádat až po 10 letech). Cizinci zařazení do projektu tak budou po 2,5 letech téměř zrovnoprávněni s občany ČR (s výjimkou služby v armádě a hlasovacího práva). Uchazeč si však musí v ČR najít práci, vyřídit pracovní povolení a vízum, uhradit náklady spojení s dopravou do ČR a v neposlední řadě najít a zaplatit ubytování. Do projektu bylo zatím zařazeno pouze 149 osob. Kvóty se nenaplnily zejména z důvodu obtížného hledání práce na území ČR.  Podle Věry Ivanovičové je nezbytné pro větší efektivitu projektu zajistit lepší podmínky pro zaměstnávání cizinců.

Vedoucí mise Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková představila hlavní cíle celosvětové mezivládní organizace s hlavním sídlem v Ženevě. Poznamenala, že se programy dotýkají zejména následujících okruhů: repatriace, informačních kampaní (mj.pilotního projektu MPSV), humanitární a sociální pomoci, integrace cizinců, rozvojové zahraniční pomoci ČR a boji proti obchodování s lidmi. Programy mají za úkol pokrývat potřeby uprchlíků, vyhnanců, lidí bez státní příslušnosti a dalších migrantů, kteří potřebují pomoc v zemi původu nebo v zemi hostitelské. IOM Praha pomáhá lidem v nouzi způsobené válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami (např. v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Afghánistánu, Iráku aj.), jestliže je o to vláda požádá.
Cílovou skupinou repatriačních programů a dobrovolných návratů jsou osoby, které nesplňují podmínky pro udělení statutu uprchlíka v ČR nebo vezmou svou žádost zpět, popř. osoby v detenčních zařízeních. „IOM zajistí převoz do země původu mnohem rychleji, než jak to umí státní správa,“ dodává Lucie Sládková. Podle zákona o azylu muže být cizinec v detenčním zařízení zadržován až 180 dní, což je podle Sládkové nepřiměřeně dlouho. Migrace z pohledu IOM Praha je vždy přínosná. „Vždy tu byla a vznikly na ni celé státy,“ poznamenává Sládková. Závažným problémem v celé Evropě je podle Mezinárodní organizace pro migraci - migrace ilegální (v roce 2003 zachycená ilegální migrace na hraničních přechodech s ČR představovala 12 000 osob). Národnostní složení ilegálních migrantů zachycených na hranicích z Českou republikou opisuje podle Lucie Sládkové politickou situaci v regionu (např.kosovská krize). Dříve ilegální migranti pocházeli zejména z Rumunska, naproti tomu dnes z Ruské federace (především z Čečenska) a asijských zemí (Čína, Indie). Podle dostupných informací policie ČR se dnes na hraničních přechodech podaří zachytit 2/3 ilegálních migrantů. V polovině 90.let to byla zhruba 1/5. Kolika cizincům se však podaří hranice překročit ilegálně si nikdo netroufá odhadnout.

Zástupkyně sociálního oddělení Poradny pro uprchlíky Tereza Polonyová a právnického oddělení Běla Hejná se ve svém příspěvku zaměřily na charakteristiku českého azylového zákona (na jeho klady a zápory).  Rovněž upozornily na mýty, které o uprchlících ve společnosti kolují.
Žádost o udělení statutu uprchlíka ve znění ženevské konvence a jejího protokolu se podává na hraničních přechodech, nemocnicích, vězeních a zajišťovacích zařízeních. Azylová procedura je v ČR třístupňová. Je-li žádost o udělení azylu Odborem pro azylovou a migrační politiku MV ČR zamítnuta, je možné u Krajského soudu podat žalobu. V případě, že Krajský soud potvrdí správný postup Odboru pro azylovou a migrační politiku při vydávání rozhodnutí, zůstává ještě možnost odvolat se k Nejvyššímu správnímu soudu. Po vyčerpání i této varianty je neúspěšný žadatel o azyl vyzván k opuštění republiky. 
K 31.10.2003 byl v České republice udělen azyl 2 399 osobám z 59 zemí. V roce 2003 byl azyl udělen 182 osobám. Celkově nejvíce azylantů (474, tedy 20 procent) přichází z Rumunska, 263 z Afghánistánu, 175 z bývalého Sovětského svazu, 170 z Ruské federace (zejména Čečenska), 160 z Vietnamu, 152 z Arménie a 122 z Běloruska. Občanům Rumunska byl častěji azyl udělován na počátku 90.let a k současnosti tento trend prudce klesl. V současné době jsou nejúspěšnější žadatelé o azyl občané Ruské federace (v naprosté většině Čečenci), Afghánistánu, Běloruska, Arménie a Kazachstánu.
V rámci diskuse o přetrvávajících mýtech o azylantech v majoritní společnosti, Běla Hejná upozornila na skutečnost, že počet kriminálních činů spáchaných azylanty není o nic větší, než u většinové populace. Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci tuto informaci doplnila statistikou. Počet trestně stíhaných cizinců se pohybuje řádově mezi 5,8 až 6,1 procenty.

Pozvaní hosté se rovněž shodli na tom, že cizinci nepředstavují hrozbu pro domácí pracovní trh, ani žádné zvýšené zdravotní riziko či nadměrnou sociální zátěž. Ochrana pracovního trhu je v České republice velmi propracovaná. Uvolněné pracovní místo musí být nejprve nabídnuto občanovi ČR a teprve po pěti až šesti týdnech nezájmu ze strany českých občanů je uvolněno pro zahraničního pracovníka. Cizinec je však každý rok (u některých úřadů práce každý půlrok) opakovaně podrobován stejné proceduře, zda nějaký český občan by nevyslovil zájem se o příslušné pracovní místo ucházet.

Zavíráním hranic Evropa problém migrace neřeší. Podle pozvaných hostů by se pozornost měla spíše soustředit na usnadňování přístupu cizinců na legální trh práce. Omezila by se tak ilegální migrace a převaděči by přišli o velké zisky.
Přísnější bezpečnostní prověrky by zase měly snížit riziko případných teroristických činů na minimum.