V Košířích stojí pomník věnovaný Pablovi Nerudovi
Letos 11. září uplyne 47 let od událostí v Chile, které zemi nadlouho poznamenaly. Vojska generála Augusta Pinocheta v roce 1973 zaútočila na prezidentský palác v Santiago de Chile, došlo k puči a začala tvrdá diktatura, která si vyžádala tisíce mrtvých či zmizelých a desetitisíce vězněných a mučených. Události si lze připomenout kupříkladu u pomníku chilského básníka, diplomata a politika Pabla Nerudy (12. července 1904 – 23. září 1973), který krátce po počátku chilské diktatury dostal infarkt (byl v té době hospitalizován se zhoubným onemocněním) a jeho pohřeb se stal prvním veřejným protestem proti vojenské juntě.
Pablo Neruda kdysi pobýval i v Praze či Dobříši, stejně jako další levicoví umělci, politici a aktivisté, kteří utekli před vojenskými diktaturami Latinské Ameriky. Jemu věnovaný pomník se nachází v Husových sadech (u Vrchlického ulice v pražských Košířích, poblíž stanice tramvaje U Zvonu).
Tvrdí se, že pseudonym používal po Janu Nerudovi, jiné tamtamy zase uvádějí, že po jisté tanečnici. On sám nikdy nezveřejnil, jaká je skutečnost. Jisté je, že se narodil jako Ricardo Eliezer Neftali Reyes y Basoalto, psal milostnou poezii, historické eposy i politické manifesty. V 50. letech na něj chilský prezident González Videla vydal zatykač, neboť v zemi tehdy bylo zakázáno šířit komunismus. Skrýval se, následně přes horský průsmyk utekl do Argentiny. O tomto období pojednává film Neruda (2016, režie Pablo Larraín, scénář Guillermo Calderón), který byl s českými titulky uveden i v tuzemských kinech. Pablo Neruda byl nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1971), svého času působil i jako diplomat a senátor. V jeho životopise je i výrazná skvrna, k níž se sám přiznal ve své tvorbě. Jednalo se o znásilnění ženy, které bylo důvodem protestů proti záměru pojmenovat po něm letiště v Chile.