Třináctý imigrant: jak česká veřejnost vnímá migraci?
V roce 2016 Evropská unie vytvořila systém kvót pro přijímání uprchlíků, podle kterého mělo Česko přijmout 2691 uprchlíků z jižní Evropy. Přijalo jich pouze 12, čímž porušilo své právní závazky vůči EU a princip solidarity. Strach z přijímání uprchlíků, který v době tzv. migrační krize převládal mezi českou veřejností, přetrvává dodnes. Podle výzkumu veřejného mínění z května 2019 (Hanzlová 2019), je 63 % české populace zcela proti přijímání uprchlíků ze zemí zasažených válkou, 31 % je ochotno je přijmout pod podmínkou, že se vrátí do země původu po skončení konfliktu a pouze 2 % hodnotí přijímání uprchlíků kladně. Tento výzkum též ukázal, že uprchlíci jsou vnímáni jako ohrožení bezpečnosti: 72 % populace vidí uprchlíky jako hrozbu pro bezpečnost České republiky, 84 % pro bezpečnost Evropy a 75 % je vnímá jako globální hrozbu.
Co je za obavami z přijetí imaginárního „třináctého imigranta“? Jak česká veřejnost vnímá fenomén migrace? Tyto otázky si klademe v rámci tříletého kvalitativního výzkumu postojů české veřejnosti k migraci, který jsme zahájili v lednu 2020 na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V týmu pěti kulturních socioložek a sociologů pod vedením docentky Bernadette Nadyi Jaworsky zkoumáme klasifikace, na jejichž základě Češi utvářejí symbolické hranice ve vztahu k lidem, kteří do Česka přicházejí žít ze zahraničí. Zajímá nás taky, jaké je kulturní pozadí těchto klasifikací, tedy jakým způsobem se vážou na významy sdílené v českém kulturním prostředí. Naším cílem je poskytnout hloubkovou sondu do postojů české populace k migraci a rozlousknout analytickou hádanku: proč jsou v zemi, ve které žije v porovnaní s ostatními evropskými státy tak malý počet cizinců a uprchlíků, postoje k migrantům tak negativní?
V oblasti vědeckého výzkumu postojů k migraci v rozvinutých zemích existuje velké množství studií. Tyto studie jsou většinou založeny na kvantitativních datech pocházejících z výběrových šetření a testování teoretických předpokladů, například tzv. kontaktní hypotézy. V našem výzkumu jsme naopak zvolili přístup induktivní. Za pomoci kvalitativních výzkumných metod zkoumáme procesy utváření významů ve vztahu k migraci a pokoušíme se lépe porozumět tomu, jak lidé fenoménu migrace rozumí.
Opíráme se přitom o principy „strukturní hermeneutiky“ a hloubkové interpretativní analýzy vycházející z kulturní sociologie (Alexander and Smith 2003). Koncept symbolických hranic (symbolic boundaries), se kterým ve výzkumu pracujeme, nám umožňuje popsat kritéria, na základě kterých sociální aktéři vytváří symbolické hranice mezi „my“ a „oni“ (Jaworsky 2016; Lamont 2000). Práce s hranicemi (boundary work) zároveň není jednorázový akt, ale dynamický proces, který obnáší jejich udržování (maintenance), upevňování (solidification), nebo naopak jejich překračování (crossing) nebo stírání (blurring). Tento koncept nám tak umožňuje prozkoumat celou řadu procesů spojených s utvářením postojů a lépe porozumět tomu, jakým způsobem Češi upevňují hranice, aby posílili rozdíly mezi „my“ a „oni“, udržují hranice, aby zachovali status quo, stírají hranice, aby je učinili prostupnějšími a umožňují vybraným migrantům překročit hranice a stát se součástí „my“, aniž by se stávající hranice proměnily.
Zkoumat postoje a vnímání migrace je v současném kontextu klíčové; objem mezinárodní migrace (jak nucené, tak dobrovolné) se každým rokem zvyšuje a je to zároveň silně politizované téma. Zároveň, jak jsme již zmínili, v českém kontextu se objevuje ještě další analytická hádanka – i když je úroveň imigrace relativně nízká, veřejné mínění o migraci je spíše negativní. Cílem tohoto projektu je zjistit, proč tomu tak je a lépe porozumět přijímajícímu kontextu pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl v Česku. Chceme též více prozkoumat myšlenku o „zneklidněném středu“ (anxious middle) mezi českou veřejností (Katwala & Somerville 2016), který přesto, že nemá zvlášť silný názor na migraci, je skeptický k jejím ekonomickým, sociálním a kulturním důsledkům.
Ke zkoumání toho, jaké významy lidé přikládají migraci, jsme zvolili hloubkové polostrukturované rozhovory jako metodu, která umožňuje lidem vyjádřit své názory a pocity, aniž by je omezoval předem stanovený výběr několika typů odpovědí. Na začátku rozhovoru představujeme cíl našeho výzkumu a průběh rozhovoru, ve kterém nejsou správné ani špatné odpovědi. Důležité je pro nás získat různorodé výpovědi obsahující množství narativních prvků. Nejdůležitějšími tématy rozhovorů, které trvají cca 60–90 minut jsou: obecné vnímání migrace a toho, jak se migrace vztahuje ke každodennímu životu účastníků rozhovoru, názory a pocity ohledně různých typů migrace, povědomí a zájem o politickou diskuzi o migraci v českém veřejném prostoru. Zajímá nás též, jaká média účastníci rozhovorů sledují, a jak získávají informace o migraci.
Našim plánem je sesbírat přibližně osmdesát rozhovorů. Při výběru účastníků výzkumu kombinujeme záměrný výběr a výběr metodou sněhové koule, ve kterém žádáme účastníky o doporučení na další potenciální respondenty. Naším cílem je získat různorodý vzorek s ohledem na pohlaví, vzdělání či věk. Při výběru lokalit pro realizaci rozhovorů bereme v úvahu kontextuální proměnné, které mají potenciál ovlivnit postoje k migraci, jako je například velikost populace přistěhovalců v dané lokalitě, urbánní či rurální kontext, úroveň nezaměstnanosti či podpora pravicových politických stran. V rámci výzkumu plánujeme též zorganizovat 5–6 fokusních skupin v různých lokalitách, do kterých zapojíme ty, kteří budou o tématu migrace ochotní společně diskutovat. Účastníci fokusních skupin budou kontaktováni skrze různá občanská uskupení (např. Český červený kříž, mateřské skupiny či sousedská sdružení).
Jelikož vnímáme důležitou roli médií v utváření toho, jak lidé nahlíží na migraci, součástí výzkumu je i analýza mediálního pokrytí tématu migrace, skrze niž budeme schopni uvést naše zjištění z analýzy kvalitativních rozhovorů do kontextu a porozumět též vztahu mezi mediálním zobrazením migrace a veřejným míněním. Výzkumy z českého prostředí poukazují na to, že v období, které bývá označováno jako Evropská migrační krize, byla migrace hlavním politickým tématem diskutovaným českými politiky a měla výrazné mediální pokrytí (Hrabálek and Đorđević 2017). Taktéž poukázali na to, že politici mluvili o migraci převážně negativně a o kvótách jako o závažném bezpečnostním riziku pro českou a evropskou společnost. Mediální pokrytí migrace akcentuje zejména bezpečnostní hrozbu, kterou migrace představuje, s důrazem na naléhavost, bezprecedentnost, přetížení a nejistotu (Tkaczyk 2017). Migranti a uprchlíci jsou popisováni negativně a spojováni s obrazy ohrožení bezpečnosti, kultury, blahobytu a občanů. Humanitární a lidskoprávní perspektiva fenoménu migrace je upozaděna nebo zcela chybí. Dalším z cílů našeho výzkumu je proto prozkoumat, jakým způsobem média, které lidé sledují, ovlivňují jejich postoje k migraci.
Naším výzkumem chceme přispět k rozuzlení výše nastíněných problémů skrze hloubkové zkoumání a kulturně-sociologickou analýzu, která zatím v Česku chybí. Chceme též prohloubit vědění ohledně veřejného vnímání migrace a role médií a politiky v utváření těchto percepcí. Dalším cílem je rozvinout sociologickou teorii symbolických hranic a jejich utváření v kontextu imigrace. V neposlední řadě naše práce poskytne poznatky užitečné pro tvůrce imigračních politik a ty, kteří ji uvádějí do praxe skrze lepší porozumění kontextu, do kterého jsou imigranti přijímáni, a může tak pomoci při prosazování konstruktivního dialogu ve veřejné sféře.
Autoři studie: Bernadette Nadya Jaworsky, Radka Klvaňová, Ivana Rapoš Božič, Alica Rétiová a Jan Krotký
Kontakt pro další informace o výzkumu: Radka Klvaňová, Fakulta sociálních studií MU, klvanova@fss.muni.cz
Uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu, komentáře či návrhy k našemu výzkumu od kolegů a kolegyň zabývajících se oblastí migrace a přijímání cizinců i zainteresované veřejnosti.
References
Alexander, J. C. & P. Smith. “The Strong Program in Cultural Sociology: Elements of a Structural Hermeneutics.” In The Meanings of Social Life, Jeffrey C. Alexander, 11–26. New York: Oxford University Press.
Hanzlová, R. 2019. “Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků - květen 2019.” Tisková zpráva Centra pro výzkum verejného mínění (CVVM), 26.6.2019. Available at https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4966/f9/pm190626.pdf
Hrabálek, M. & V. Đorđević. 2017. “The ‘Heretic’ Debate on European Asylum Quotas in the Czech Republic: A Content Analysis.” KONTAKT 19(4): e296–e303.
Jaworsky, B.N. 2016. The Boundaries of Belonging: Online Work of Immigration-Related Social Movement Organizations. Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan.
Katwala, S. & W. Somerville. 2016. Engaging the Anxious Middle on Immigration Reform: Evidence from the UK Debate. Washington, DC: Migration Policy Institute.
Lamont, M. 2000. The Dignity of Working Men: Morality and the Boundaries of Race, Class, and Immigration. New York: Russell Sage.
Tkaczyk, M. 2017. “Between Politicization and Securitization: Coverage of the European Migration Crisis in Czech Online News Media.” Communication Today 8 (2): 90-111.
Titulní foto: Freepik.com