Mezi lety 1968 - 1971, během státem sponzorované "Antsemitské kampaně", opustila Polsko skupina 13 000 Poláků, kteří měli židovksé předky. V tomto skupinovém portrétu Jakub Hurrle dokazuje, že se v zásadě jednalo o dvě skupiny lidí, z kterých se na základě společně sdílených osudů odmítání a života v exilu stala skupina jedna. Popisuje jejich rozdílné názory na sebe samé, jejich různá vysvětlení toho, co se jim přihodilo v roce 1968 a co se od té doby změnilo.
Aby autor poskytl čtenáři živější představu o událostech a osudech, o kterých píše, doplňuje svůj článek citacemi z množství písemných dokumentů a rozhovorů, které osobně pořídil minulý rok v New Yorku.