TEST: Co víte z dějin a současnosti RASISMU, antisemitismu a islamofobie
Vyzkoušejte si kvíz o rasismu a xenofobii, kterým Multikulturní centrum Praha připomíná Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. V roce 1960 bylo 21. března v jihoafrickém městě Sharpeville zastřeleno 69 lidí protestujících proti apartheidu a rasové segregaci. Úsilí o odstranění nerovností na základě domnělé „rasové“ odlišnosti mezi lidmi nepřestává být aktuální. Rasismus se dnes v Česku, Evropě a dalších částech světa ukazuje v mnohých podobách.
Vysvětlení a další informace k vybraným otázkám:
Otázka č. 2. Zdroj: Kontroverzní výroky politiků, Česká televize.
Otázka č. 3. „Z původních 6500 protektorátních Romů byla ponechána na svobodě pouze mizivá menšina 300 osob, zatímco zbývající většina se stala objektem nelítostného soustřeďování v táborech nucené koncentrace. Tam byli romští vězňové větším dílem vyhlazeni. Jenom v cikánských táborech zahynulo přes 3000 mužů, žen a dětí (326 v Letech, 207 v Hodoníně a 2645 v Auschwitz – Birkenau). Neznámý počet příslušníků romské populace zahynul také v dalších táborech, kam byli jednak transportování Romové z Protektorátu jako tzv. asociálové, jednak práceschopní protektorátní vězňové a vězeňkyně z cikánského tábora Auschwitz – Birkenau. Fakta o množství Sintů a Romů, kteří setrvali v okupovaném českém pohraničí a byli odtud rovněž odvlečeni na smrt do různých táborů nucené koncentrace, jsou zatím nezjistitelná. Skutečné číslo o českých Romech, respektive Sintech, kteří se stali oběťmi zločinu hromadného vyvražďování, dnešní stav dokumentace nedovoluje přesně určit. Jistotou zůstává pouze to, že po osvobození se vrátilo z koncentračních táborů zpět do vlasti 583 bývalých romských vězňů a vězeňkyň“. (Ctibor Nečas – Holocaust českých Romů, PROSTOR, nakladatelství, s.r.o., Praha 1, 1999, ISBN 80-7260-022-2; str.173)
Otázka č. 4. Více o Křesťansko-sociální straně na Wikipedii.
Otázka č. 5. Zdroj blog Tomia Okamury.
Otázka č. 8. Rosa Parks (1913 – 2005). Ačkoliv měla irské, indiánské a černošské předky, byla kvůli pravidlu jedné kapky krve” (One Drop Rule) považována za Afroameričanku. V roce 1943 se připojila k National Association for the Advancement of Colored People (NAACP). Více na Wikipedii.
Otázka č. 9. Zdroj zde. Více o Martinu Zíkovi zde; Jaroslav Zeman, „Kdo nechce dělat, ať skončí v příkopě“.
Otázka č. 10. Označení „(sociálně) nepřizpůsobivý“ je vágní a populistické označení, kterým se může označit každý, kdo nezapadá do oficiální představy o „slušné“ společnosti. V českém kontextu se toto označení začalo běžně a nekriticky používat pro označení chudých Romů. Uhl a Šabatová kritizovali jeho používání médii, včetně České televize. Představuje anticiganismus: „„Toto označení se používá bez jakéhokoliv odstupu (distance) redaktora čtoucího zprávy, jako kdyby to bylo neutrální pojmenování. V kontextu současné debaty o nepokojích ve Šluknovském výběžku lze důvodně mít za to, že slovo ,nepřizpůsobiví´ (zásadně se používá plurálu) označuje Romy žijící ve velké chudobě ve vyloučených lokalitách. Jsme přesvědčeni, že označení ,nepřizpůsobiví´ plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. Česká televize a další média se tím, že pojem nekriticky převzaly, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim.“ (více na Deníku Referendum).
Otázka č. 11. ad a) ekonomická situace rodiny nesmí být důvodem pro odebrání dětí, dítě má přednostně právo žít a být vychováváno svými (biologickými) rodiči; b) OSPOD či policie má právo v odůvodněných případech přesně stanovených zákonem vstoupit do jakékoliv domácnosti, není však v žádném případě možné, aby tomu byla přítomna média (viz zákon o ochraně osobních údajů 101/2006 Sb.); ad c) toto může být upraveno například obecní vyhláškou, jedná se často o skrytý rasismus namířený vůči Romům. Podobná opatření jsou součástí politiky tzv. nulové tolerance, kterou praktikuje například město Litvínov.