Taiwanský ostrov ve Vietnamu: Jak fungují dohodnuté mezinárodní sňatky
Manželství je podnik, do kterého se v dnešní době pouštíme se stále větší obezřetností. Představa dohodnutého sňatku s výhodnou partií ze zahraničí za asistence dohazovací agentury se na první pohled může jevit jako zvláštní. V jihovýchodní Asii to ale není nic neobvyklého a důvody pro vstup do mezinárodních manželství jsou často složité.
V Česku ovlivňují tradičně konzervativní hodnoty také životy druhé generace českých Vietnamců. V případě, že se tu vietnamským rodičům narodí holčička, tak jim to ostatní rodiny, které měly to štěstí, že se jim narodil syn, dají pořádně „sežrat“, řekla v rozhovoru pro Radio Wave mladá filmařka Diana Cam Van Nguyen. Také z vlastní zkušenosti ví, že dle kritérií vietnamské kultury se od „správné“ ženy očekává, že bude „tichá, poslušná a opravdu jen stínem muže“. Mužský potomek je ve Vietnamu také potřebný k uctívání předků, a proto je v rodinách preferovaný. Tyto patriarchální hodnoty jsou jedním z faktorů, které přispěly k rozmachu dohodnutých mezinárodních manželství mezi Vietnamkami a muži z Taiwanu a Jižní Koreje.
Vnímání vietnamských manželek jako dobrých a poslušných, ale na druhou stranu také jako podřadných, se ostatně promítlo i do jihokorejských telenovel, které jsou v jihovýchodní Asii velmi populární. V jedné z nich spílá matka svému synovi alkoholikovi, že ani žena z Vietnamu by si ho nevzala. Tato poznámka vyvolala rozčílené reakce na sociálních sítích. Byť se právě na vietnamské manželky v regionu nahlíží s určitým despektem a předsudky, do mezinárodních sňatků často vstupují také ženy z Číny, Filipín, Indonésie a Thajska.
Sňatky s cizinci, do kterých vstupují ženy z jižního Vietnamu, bývají zprostředkovány dohazovači a ženy se stávají manželkami dobrovolně. Ne v celém Vietnamu ale sňatky s cizinci obnáší souhlas ze strany nevěsty. Na severu země se na hranici s Čínou obchod s lidmi v posledních dekádách rozrostl o unášení mladých dívek. Ty se v důsledku politiky jednoho dítěte, kterou Čína zavedla v roce 1979, proměnily v cennou komoditu.
Taiwanský ostrov
Na jihu Vietnamu se nachází jedno místo, které na mapě najdete pod názvem „Tan Loc“. Místní jej ale lidově přejmenovali na „Taiwanský ostrov“, protože z něj odešly již tisíce žen do manželství s Taiwanci a později také Jihokorejci. Provincie Can Tho, do které ostrov spadá, vede v počtech žen uzavírajících sňatky s muži z Jižní Koreje a Taiwanu. Can Tho leží na deltě řeky Mekong a obzvlášť její rurální oblasti byly před dvaceti lety sužované chudobou a nedostatkem pracovních příležitostí. I to je jeden z důvodů, proč na ženy vyvíjely tlak především jejich rodiny, které v mezinárodních sňatcích spatřovaly příležitost si přilepšit. Z rozhovorů z této oblasti, kterých se autorka textu měla možnost zúčastnit v rámci terénního výzkumu letní školy projektu KNOTS[1], ale vyplývá, že za posledních 20 let se motivace žen vstupujících do manželství postupně proměňují. Dnes to jsou často ženy samotné, které o tato manželství stojí. Jejich rodiče je od takových rozhodnutí spíše odrazují.
Důvodů, proč počty mezinárodních svazků i nadále rostou, je několik. Na jednu stranu ženám provincie Can Tho nenabízí mnoho šancí na nadějnou budoucnost. „S lepšími podmínkami a pracovními příležitostmi by moudré ženy nemusely volit opuštění své země a rodiny,“ řekla Oh Soon Hwa, korejská učitelka fotografie, která měla nedávno výstavu ukazující dívky z Tan Loc, jež se chystaly vstoupit do manželství s korejskými a taiwanskými muži. Oh Soon Hwa vypozorovala, že většina vietnamských žen touží po sňatcích s cizinci kvůli ekonomickým poměrům regionu. Na stranu druhou hraje v setrvání mezinárodních sňatků velkou roli také mašinerie dohazovačství, která se za dvacet let, co funguje, stala samonosnou. Dříve roli dohazovače zastával cizinec, který z vesnic vybíral vhodné adeptky. Dnes se v dohazovačky proměnily samy ženy, které jsou za cizince provdané, popřípadě jejich rodinné příslušnice. Sňatky mají tedy oproti minulosti o něco delší námluvy a nevěsty se s nadcházejícím manželem stihnou potkat vícekrát než jen v týden svatby samotné.
Instituce dohazovačství
Instituce dohazovačství je zároveň velmi lukrativní. Na začátku tisíciletí mohl muž z Taiwanu zaplatit za týdenní dohazovací tour okolo 7000 USD (necelých 200 000 CZK dle tehdejšího kurzu). Během daného týdne měl možnost se setkat s libovolným počtem žen, než si některou vybral. Sňatek se obvykle uzavřel ten stejný týden. Jedna z žen, která se chystá odjet do Jižní Koreje tento rok, nám v rozhovoru řekla, že člověku, který sňatek zprostředkoval, zaplatil její nadcházející 200 milionů VND (cca 200 000 CZK). Tento poplatek zahrnoval letenku do Jižní Koreje a rodina nevěsty získala z celé transakce 30 milionů VND (cca 30 000 CZK). Příběh této ženy je plný naděje stejně jako zdravé skepse. Nepovažuje za férové, že si dohazovač z celého procesu odnese tak velkou částku, zároveň je pro ni ale vize lepších životních podmínek v Koreji lákavá. Je si však vědoma toho, že sňatek po krátké známosti je riskantní. Také si přeje lepší život pro své budoucí děti a pro svou rodinu, které chce v budoucnu zasílat peníze.
Příprava na odjezd do Koreje probíhá v Korea Centre for United Nations Human Rights Policy (KOCUN), které je podporované korejskou vládou a jihokorejským podnikem Hyundai. Toto centrum navštěvují ženy, které se do Koreje chystají v blízké době odjet a manželství již mají uzavřené. Mají možnost zde absolvovat přípravný kurz zaměřený na korejskou kulturu, jazyk a očekávání, která vůči nim manželé nebo jejich rodiny mohou mít. Zároveň centrum nabízí zázemí pro ženy, které se s korejskými manželi rozvedly. Mezi lety 2005 a 2018 se ze 75 tisíců žen, které se z této oblasti provdaly za korejské muže, rozvedlo 15 tisíc. V těchto kulturách je ale rozvod stále chápán jako stigma, čísla tedy pravděpodobně mnoho nevypovídají o reálné spokojenosti těchto manželství. Dle The Korea Times se některé ženy do Vietnamu vrací i bez legálního rozvodu, ať už z důvodu neznalosti korejského práva, finančních obtíží nebo také kvůli domácímu násilí. Tyto ženy se v KOCUN centru mohou zapojit do rekvalifikačních kurzů, aby se lépe uplatnily na pracovním trhu po návratu. Své potomky mohou dát do místního klubu, kde se děti z vietnamsko-korejských rodin mohou věnovat jazyku a kultuře Jižní Koreje.
Dá se předpokládat, že fenomén mezinárodních manželství, někdy ze zcela pochopitelných důvodů nazývaných také komodifikovaná manželství, bude žít svým životem i nadále. Síť dohazovačů je dobře ustálená a celý proces se do velké míry stal mnohem více strukturovaným a organizovaným. I když se to z pozice západního feminismu může zdát jako absurdní, pro místní ženy mohou mezinárodní sňatky představovat určitou formu „empowermentu“. Často se jim daří posílat do Vietnamu peníze, čímž se jejich pozice v celé mocenské hierarchii může pomalu měnit. Jedna z žen, se kterými jsme vedli rozhovory, s korejským manželem dokonce řešila možnost následného magisterského studia, ke kterému by ve Vietnamu neměla přístup. I když tyto ženy vědí o rizicích náročné kulturní a jazykové adaptace, domácího násilí, komplikovaných situací s rodinou manžela nebo následné sociální stigmatizace v případě rozvodu a návratu zpět do Vietnamu, i nadále se do tohoto riskantního podniku s vizí lepší ekonomické budoucnosti chtějí pouštět. Mašinerie domluvených sňatků je ostatně tak dobře zaběhnutá, že i kdyby se místní komunita rozhodla, že ji považuje za problém a že ji chce zastavit, byl by to běh na dlouhou trať.
Zdroje:
ZBOŘIL, J.(2017). Rodiče odejdou, my zůstaneme. Mladí čeští Vietnamci o sobě a svých rodinách točí filmy. Radio Wave. Dostupné na:
https://wave.rozhlas.cz/rodice-odejdou-my-zustaneme-mladi-cesti-vietnamci-o-sobe-a-svych-rodinach-toci-5962331 [navštíveno dne 16.8.2019].
TUOI TRE NEWS (2014). Korean drama’s defamatory line against Vietnamese brides sparks fury. Dostupné na: https://tuoitrenews.vn/features/24564/s-korean-dramas-defamatory-line-against-vietnamese-brides-sparks-fury [navštíveno dne 16.8.2019].
United Nations ESCAPE, 2015:42
HODAL, K (2017). 'I hope you’re ready to get married': in search of Vietnam's kidnapped brides. The Guardian. Dostupné na:
https://www.theguardian.com/global-development/2017/aug/26/ready-married-kidnapped-brides-vietnam-china [navštíveno dne 16.8.2019].
WANG, H. (2007). Hidden Spaces of Resistance of the Subordinated: Case Studies from Vietnamese Female Migrant Partners in Taiwan. International Migration Review, 41, 3, 706–727.
VIETNAMNEWS (2019). Assistance offered to Vietnamese women married to Koreans. Dostupné na: http://vietnamnews.vn/society/522010/assistance-offered-to-vietnamese-women-married-to-koreans.html#b8z2Vjc0JZySSzBe.99 [navštíveno dne 16.8.2019].
JAE-HYUK, P. (2018). Hyundai supports returned Vietnamese divorcees. Korean Times. Dostupné na:
http://www.koreatimes.co.kr/www/tech/2019/01/419_243063.html [navštíveno dne 16.8.2019]
KNOTS (Erasmus+ CBHE Project). UNIVIE.Dostupné na: https://knots.univie.ac.at/ [navštíveno dne 16.8.2019]
Zdroj fotografie: http://www.nbcnews.com/id/26124698/ns/world_news-asia_pacific/t/vietnamese-women-wed-foreigners-aid-family/#.Xkp_j0qLqUk
[1] https://knots.univie.ac.at/
Tento projekt vznikl za finanční podpory Evropské komise. Tato publikace odráží pouze názory autorky a Komise nemůže nést odpovědnost za jakékoli použití informací v ní obsažených.