Prohlášení organizací: Xenofobie České republice nepomůže, ba naopak

Česká ultrapravicová Národní strana nejspíše počítá s tím, že její otevřené hlásání rasové, národnostní, kulturní i náboženské nesnášenlivosti padne na úrodnou půdu. Že se jí touto kampaní podaří získat nové sympatizanty/ky a voliče/ky. Pevně věříme ve výsledek zcela opačný.

NS se nejen pokouší hrát na city a zneužívat tragické události, ale ještě vytváří falešný obraz o imigrantech a imigrantkách v ČR. Hranici mezi slušnými lidmi a zločinci však naprosto nelze ztotožnit s hranicemi jednotlivých států nebo kulturních okruhů. Je těžké všechny imigranty a imigrantky posuzovat paušálně, ale přesto lze s jistou mírou zjednodušení pojmenovat dva základní druhy migrací do ČR. V prvé řadě jsou to lidé, kteří utíkají ze svojí země před etnickým či politickým pronásledováním a žádají od nás to, k čemu jsme se zavázali podpisem Úmluvy o právním postavení uprchlíků a ve Všeobecné deklarace lidských práv. (Stejného práva žádat o azyl využilo v letech 1939 – 1945 a 1948 – 1989 více než milion Čechů a Češek.) V druhé řadě jsou to lidé, kteří hledají lepší místo k životu, než jaké jim poskytuje jejich země. Stejně jako jsme to dělali my téměř ve všech dobách, stejně jako to děláme dodnes, aniž nás za to někdo automaticky obviňuje ze zločinného jednání. Přistěhovaleckou a azylovou politiku České republiky dnes rozhodně nelze označit za příliš liberální, ale spíše naopak. Její další zpřísnění a démonizace imigrantů a imigrantek k ochraně země před terorismem nemohou nijak přispět. Proti terorismu je nutno bojovat jiným způsobem, nikoliv obviňovat z něj všechny ne-české obyvatele.

Potkáváme všichni dnes a denně mnoho cizinců/ek a imigrantů/ek. Málokdo z nás má ale zkušenost s tím, že by se jej někdo snažil násilnicky přesvědčovat o své víře, nebo jej jakkoliv jinak ohrožoval. Ba naopak v mnohých oblastech vidíme, že mezikulturní kontakty jsou zpravidla ku prospěchu věci. A my jsme nejen z těchto zkušeností, ale i vzhledem k naší celkové historické zkušenosti přesvědčeni, že kontaktem s příslušníky a příslušnicemi jiných národů a kultur se může česká společnost především obohatit.

V současné době se euroatlantickým prostorem šíří panický strach z terorismu, který je zjednodušeně spojován s islámem, v horším případě s uprchlictvím a v nejhorším případě s cizinci/kami vůbec. Je přitom mnoho varovných historických paralel, kdy nacionalismus, xenofobie či náboľenská a rasová nesnášenlivost vedly k válkám a katastrofám. Jedna z nejčerstvějších a prostorově nám nejbližších byla válka v bývalé Jugoslávii. Po pádu komunismu našli tamní politici/čky nový způsob získávání voličů a voliček – vyhrocený nacionalismus a demagogii. Slavili úspěch a všichni víme, kam to vše dospělo. Stejnou taktiku nyní používá Národní strana v souvislosti s krizí evropského sjednocování. Proti tomu důrazně protestujeme.

Nejde jen o šíření netolerance a nenávisti, ale o jednoznačnou manipulaci, která může být ve svých důsledcích kulturně, ekonomicky i čistě fyzicky nebezpečná nejen cizincům a cizinkám, ale i nám samotným. Jsme přesvědčeni o tom, že nelze postavit naši politiku na nenávisti a uzavřenosti vůči všemu cizímu. Myslíme si naopak, že je potřeba nejen vyjít vstříc lidem, kteří zde hledají pomoc, ale také se snažit přijímat maximum nových možností, které před nás otevřený světový prostor klade. Neboť jedině tak si zajistíme stálý kulturní i ekonomický rozvoj a mezinárodní prestiž.

Více informací podají:
Radim Ošmera, NESEHNUTÍ Brno, 603 531 118
Jiří Koželouh, NESEHNUTÍ Brno, 543 245 342