Praha není jen pivo, Varšava není jen vodka. Vychází česko-polské noviny přibližující obě metropole
Když se řekne Praha, vzpomene si většina Poláků na Kafku, Pražský hrad, Václava Havla a jeho krátké nohavice, dobré pivo nebo Studentskou pečeť. Na druhé straně považuje mnoho Čechů Varšavu za město zničené během druhé světové války a znovu vystavěné v nudném socialistickém stylu, maximálně si vybaví jemnou vodku a levné nákupy. Multikulturní centrum proto ve spolupráci se svými polskými protějšky z organizace Stowarzysenie Pracownia Etnograficzna vydává jedinečné česko-polské noviny, které mají čelit stereotypům, jež o svých městech vzájemně máme.
„Pomocí novin vám chceme představit historické události a osobnosti, které nejsou všeobecně známé, a ukázat tak obě města v nových a možná překvapivých souvislostech,“ říká ředitelka Multikultuního centra Praha Zuzana Schreiberová. Noviny, které si budete moct přečíst třeba v čekárnách u lékařů, na vysokých školách a kolejích nebo u kávy ve vybraných kavárnách, se budou věnovat především historii obou měst v meziválečném období, hledají podobnosti i rozdíly mezi vývojem Prahy a Varšavy.
Kibucy i kavárny
Najdeme v nich tedy články, které popisují hebrejskou Varšavu, přinášejí informace o kibucu, který se nacházel nedaleko hlavního města Polska, zavedou čtenáře na pražskou česko-německou hudební scénu nebo představí významná místa pražského sionismu.
Na obsahu novin se podíleli jak čeští, tak polští historici, mezi nimi například Vít Strobach, Daniela Bartáková nebo Eva Bendová, která v rámci projektu Praha sdílená a rozdělená vedla úspěšnou procházku po pražských kavárnách.
Hledání historických paralel
Společný projekt Čechů a Poláků se soustředí na meziválečnou dobu, která byla v obou městech nejen časem modernizace, rozkvětu a aktivního kulturního života, ale také obdobím ekonomické krize, společenské radikalizace, politické nestability a eskalace nacionalistických tendencí. „Na meziválečné období se zaměřujeme kvůli tomu, že bylo neskutečně bohaté a zajímavé, ale také proto, že i dnes můžeme ve středoevropských zemích sledovat nárůst autoritářských tendencí. A z historie se můžeme poučit, jak neopakovat znovu ty stejné chyby,“ říká Anna Czyzewska z organizace organizace Stowarzysenie Pracownia Etnograficzna.