Pohled jinam – jak se Dánsko vyrovnává s příchodem uprchlíků z Ukrajiny?
Článek se věnuje reakci státu, aktivitám občanské společnosti i veřejné správy a zmiňuje rizika a problémy, kterým mohou nově příchozí z Ukrajiny v Dánsku čelit.
Zvláštní zákon přijatý dánským parlamentem
Dánsko není kvůli výjimce v právních otázkách vázáno směrnicí EU o dočasné ochraně. Přesto zde byl v polovině března přijat zvláštní zákon, který je až na několik výjimek jejím zrcadlem: do jeho působnosti nespadají osoby bez státní příslušnosti z Ukrajiny a povolení k pobytu bude udělováno nejprve na dva roky s možností prodloužení o další rok.
Zvláštní zákon byl v Dánsku předmětem velké kritiky a protestů ze strany organizací na ochranu lidských práv a uprchlíků, protože zvýhodňuje pouze Ukrajince (v ČR je tento aspekt tematizován spíše výjimečně). To je obzvláště problematické, neboť Dánsko je jedinou zemí EU, která syrským uprchlíkům povolení odebírá, a v roce 2021 poskytlo mezinárodní ochranu pouze 3 % afghánských uprchlíků, kteří podali žádost. Dobrá vůle a pozitivní opatření přijatá státní správou i místními samosprávami jsou také v příkrém rozporu s tím, jak byly v Dánsku přijímány jiné skupiny uprchlíků – vláda měla až do napadení Ukrajiny Ruskem za cíl nulový počet žadatelů o azyl. Podle dánské imigrační služby k 25. březnu přicestovalo z Ukrajiny a zaregistrovalo se v Dánsku 28 000 osob. Dánská vláda odhaduje, že jich může přijít až 100 000.
Obavy ze zneužívání zranitelného postavení Ukrajinců
Na Facebooku vzniklo obrovské množství skupin, jejichž prostřednictvím občané a soukromé společnosti shromažďují pomoc, koordinují dopravu z Ukrajiny a nabízejí soukromé ubytování v Dánsku. Bohužel rostou obavy, že ukrajinské ženy a děti jsou vykořisťovány a zneužívány, ať už sexuálně, nebo jako bezplatná pracovní síla. Dánský Červený kříž, Dánské centrum proti obchodování s lidmi a ministr pro přistěhovalectví a integraci vydali veřejná prohlášení, v nichž varují, aby se lidé domlouvali pouze s osobami, které již znají, nebo pouze oficiální cestou a aby hlásili jakékoli podezřelé chování.
Většina ukrajinských uprchlíků je dočasně ubytována v soukromých domech, u příbuzných nebo u Dánů. Některé ubytovávají obce v prázdných budovách, jako jsou uzavřené školy, sportovní zařízení a vojenská kasárna. Dánské obce přispívají soukromým osobám, které ubytovávají osoby prchající z Ukrajiny, na úhradu nákladů. Hostitelé mohou na radnicích požádat o přijetí vysídlené osoby a dostanou až 500 dánských korun na den na úhradu stravy a nájemného (výše příspěvku regionálně liší).
Politici usilují o to, aby se na příchozí z Ukrajiny nevztahovala tvrdá omezení, s nimiž se setkávají ostatní cizinci a uprchlíci, přesto jsou při hledání bydlení kategorizováni jako „nezápadní“, a proto se nesmějí stěhovat do problematických lokalit (dříve vládou označovaných jako „ghetta“).
Práce a vzdělání
Nově vytvořené partnerství mezi vládou, místními obcemi, regionálními správami, odbory a Konfederací dánských zaměstnavatelů má koordinovat a usnadňovat integraci Ukrajinců. Zaměřuje se na přístup na trh práce, poskytování kurzů dánštiny, rekvalifikace a hodnocení individuálních kompetencí.
Dánská rada pro uprchlíky (DRC) pořádá semináře, které mají připravit odborníky, jako jsou učitelé, zdravotní sestry, sociální pracovníci a pracovníci úřadů práce, na přijímání nově příchozích z Ukrajiny.
Ač mají uprchlíci v Dánsku garantovánu možnost vzdělávat se za stejných podmínek jako Dánové, povolení vydaná podle nového zvláštního zákona umožňují Ukrajincům přístup pouze k odbornému a nikoliv vysokoškolskému vzdělání. Kurzy dánštiny jsou však volně přístupné a všechny děti včetně nově příchozích mají plný přístup do škol.
Budoucnost v Dánsku?
Dánsko čelí nedostatku pracovníků a 16 000 Ukrajinců žilo v zemi – většinou kvůli práci – již před ruskou invazí. Z tohoto důvodu jsou nyní příchozí z Ukrajiny přijímáni s předpokladem, že budou soběstačnější a na trhu práce se uplatní lépe než třeba syrští uprchlíci. Dánsko však není zemí, kde je snadné se usadit.
Hlavní překážkou je existence přísných požadavků pro přístup na trh práce. Dánsko potřebuje především kvalifikovanou pracovní sílu, zejména odborníky v oblasti zdravotnictví a péče. Ukrajinci ale v Dánsku obvykle pracují na nekvalifikovaných a špatně placených místech, například v zemědělství, protože většina dobře placených míst vyžaduje vysoké kvalifikační předpoklady a dobrou znalost dánštiny. V Dánsku je problém nostrifikovat zahraniční vzdělání – polovina cizinců s VŠ titulem ze své země zde proto vykonává nekvalifikovanou práci.
Navíc ti, kteří dnes přicházejí z Ukrajiny, jsou z velké části ženy a děti, zatímco jejich manželé a partneři zůstávají na Ukrajině. Obecně platí, že v celé Evropě mají ženy z různých důvodů tendenci se hůře integrovat na trhu práce než muži, což platí zejména pro ženy z etnických menšin. Pokud by osoby prchající z Ukrajiny nakonec zůstaly v Dánsku déle než několik let, budou čelit velmi přísným požadavkům na zajištění trvalého pobytu či sloučení rodiny.