Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
9. 2. 05

O zajímavých debatách na konferenci "Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit"

V této stručné zprávě Jana Grilla jsou shrnuty hlavní body a debaty, které zazněly na konferenci "Soudobé spory o multikulturalismus" pořádané organizací Člověk v tísni a Západočeskou univerzitou 24. ledna 2005. Podle Jana Grilla patřilo k vrcholům celé konference debata sociálních antropologů Tomáše Hirta a Marka Jakoubka s politologem Pavlem Baršou. Ve svém příspěvku přirovnal Tomáš Hirt některá východiska multikulturalismu k východiskům nacionalismu. Především kritizoval praxi multikulturalismu, která produkuje esenciální etnické kategorie. Pavel Barša reagoval na tento příspěvek a publikace zmíněných sociálních antropologů a představil svoji vizi liberálního multikulturalismu a model duální identity. Podle něho lze v takovém modelu odlišit mezi občanským a etnickým principem. Na rozdíl od Tomáše Hirta pak chápe multikulturalismus jako „strategii boje proti nacionalismu, aby ti, co jsou vylučováni“, dosáhli rovnosti šancí.

Zpráva z konference

Dne 24.1.2005 se v prostorách Masarykovy koleje v Praze uskutečnila akademická konference na téma „Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit.“ Tato akce byla organizována společností Člověk v tísni-společnost při ČT, o.p.s. ve spolupráci s Katedrou antropologie FHS ZČU v Plzni. Konference se zúčastnilo kolem 150 zájemců jak z řad akademické obce, tak i z oblastí zabývajících se problematikou menšin a sociálně vyloučených skupin.

Jak ve svém úvodu do konference uvedl Tomáš Hirt, cílem konference byla snaha o hledání „konceptuálních východisek“ pro současnou debatu na téma multikulturalismu v ČR; diskutovat možnosti aplikace tohoto konceptu a navázat jak na širší zahraniční diskuse, tak i na otázky týkající se romské menšiny v českém a slovenském kontextu. Na pozadí konference se pak rovněž nacházelo nedávné publikování dvou knih Marka Jakoubka a Tomáše Hirta, které otevřely debatu na poli zabývající se romskou problematikou.

Konference byla rozložena do dvou tématických bloků, dále dělených do dvou dalších sekcí. První část dopoledního bloku (nesoucí stejný název jako celá konference) začínal sekcí „Koncepce a teorie multikulturalismu“ ve které I. Budil, Z. Nešpor a J. Fulka prezentovali obecnější témata. Např. Ivo Budil nastínil na příkladu vybraných autorů některé obecnější historické tendence v debatách na téma multikulturalismu, převážně v severoamerickém kontextu. Další, dopolední, sekce byla tematicky zaměřena na „Multikulturalismus a nacionalismus.“ Odpolední část, nazvaná „Aplikovaný multikulturalismus v kontextu ČR“ pak byla rozdělena do dvou sekcí věnující se tomuto tématu - „Menšiny“ v ČR a „Romové“ v ČR. Tyto příspěvky se, snad kromě spíše akademických prezentací Zdeňka Uherka (užití konceptu „hranic“ F. Bartha při studiu Romů) a Marka Jakoubka (kritizující podle něj „kryptorasistické tendence“ v biologizujícím, a proto zavádějícím a nebezpečném užívání konceptu kultury představiteli české romistiky), věnovali spíše problematice užití a/či zneužití konceptu multikulturalismu ve vztahu k menšinám (Roman Krištof „Mezinárodní aktivity zaměřené na integraci Romů“; Pavel Uhl „Identitární politika v kontextu mezinárodního práva a hlavních trendů ústavního práva“; Andrea Baršová „Integrace přistěhovalců v Evropě: od občanské integrace k multikulturalismu a zpět“; Štěpán Moravec „Situace romských populací v ČR: interpretační rámce, jejich vady a možné alternativy“).

Navzdory poměrně velkému počtu prezentovaných příspěvků si domnívám, že k vrcholům celé konference patřila debata Tomáše Hirta a Marka Jakoubka s Pavlem Baršou, který ve svém příspěvku směřoval kritiku na některá teoretická východiska a závěry těchto dvou autorů. Zaměřím se tak podrobněji na příspěvky ve kterých byli artikulovány sporné body. Je však nutno zdůraznit, že navzdory adresované kritice je možné říci, že (slovy P. Baršy) jejich základní „cíl“ shodný - tj. společnost založená primárně na občanském a nikoliv etnickém principu. V čem se však jejich názory diametrálně rozcházejí je jejich postoj k „cestě a způsobům,“ kterými bychom se měli k tomuto cíly vydat.

Diskuse na dané téma vznikla v druhé části dopoledního programu. V prvním příspěvku tohoto panelu se Petr Lozoviuk snažil o vysvětlení konceptu tzv. etnické indiference a jeho významu pro český kontext. Klíčem k jeho výkladu bylo definování etnicity jako určité formy sociální organizace. Ta však není přirozenou a danou, ale spíše jednou z mnoha možných forem kolektivní identity. U skupin „etnicky indiferentních“ pak etnicita není centrálním organizačním principem a jejich členové sami sebe nechápou v etnických kategoriích. Existence takových skupin, podle autora pak např. Židů či Romů, je však v „etnizovaném“ (tj. prostředí, ve kterém kultura nabývá etnických rozměrů) prostředí ČR „nemyslitelná.“

Na tento příspěvek navázal Tomáš Hirt, který se zabýval otázkou „Reprodukuje multikulturalismus ideová východiska nacionalismu?“ s ústřední tezí odmítající podle jeho názoru frekventované spojení mezi kulturou a biologickou rozdílností jako smyšlené. Členění lidí do etnických skupin v rámci národních států je pouze důsledkem rozšíření nacionalistické ideologie nadřazující etnickou/národní identitu nad jiné sociální a kulturní identity. Etnopolitika menšin je pak „doslovnou analogií nacionalistických hnutí 19. století.“ Jedná se podle něj o kopie stejné ideologie s jediným rozdílem, který spočívá pouze v odlišném historickým kontextu. Debata kolem multikulturalismu se musí „zbavit primordialismu,“ tj. myšlenky, že člověk získává svoji etnickou identitu narozením do tohoto kolektivu a která je takto nezměnitelná, brána jako přirozená. Podle Hirta pak multikulturalismus stojí na stejných ideových předpokladech rozdělujících lidi do etno-kulturních skupin. Poněkud paradoxně tak hlásá „pluralitu,“ ale striktně dodržuje jednorozměrné „etnické“ vidění světa. Multikulturalismus je tedy chápán jako praxe, která produkuje esenciální etnické kategorie a přehlíží tak možnou diferenciaci a organizaci založenou na jiných principech.

Pavel Barša pak ve svém příspěvku zhodnotil jak pozitiva názorů Tomáše Hirta a Marka Jakoubka, ale zároveň vyslovil zajímavou kritiku. Ve svém vystoupení se snažil obhájit pozice tzv. „liberálního multikulturalismu“ a nabídl model tzv. duální identity. V tomto pojetí lze odlišit mezi občanským a etnickým principem. Na jedné straně jsou tedy příslušníci menšiny rovnoprávnými občany státu ve kterém žijí (a jsou tedy integrováni politicky), na druhé straně je jim ovšem umožněno zachovat si svá „minoritní“ specifika (ať už jsou tato etnická, kulturní, či založena na jiném principu) na nepolitické úrovni. Na rozdíl od Tomáše Hirta pak chápe multikulturalismus jako „strategii boje proti nacionalismu, aby ti, co jsou vylučováni“, dosáhli rovnosti šancí. V tomto pohledu by odmítnutí „multikulturalismu“ (ve smyslu definovaném a navrhovaném T.H.) nevedlo k „přihlášení se k univerzálnímu lidství“ (tedy univerzálním lidským právům), ale spíše by zastřelo tzv. „falešný univerzalizmus národních většin“ (v tomto případě české většiny). Podle Barši je však takové „odmítnutí“ a snaha asimilovat (či začlenit) příslušníky „rómské“ kultury do českého „občansky“ vymezeného národního státu pouze iluzorní, neboť by jen dále přispívala k reprodukci českého etnického nacionalismu.

Zajímavá diskuse se strhla v momentu, kdy Petr Lozoviuk rozlišil mezi multikulturalismem jako „ideologií“ a konkrétními „politickými projekty.“ Podle něj je to pak ona „ideologie“, která by měla být studována. Proti tomuto názoru se však ohradil Pavel Barša, neboť podle něj bychom se stále pohybovali na poli bezbřehých a nekonkrétních abstrakcí. On sám pak navrhl diskutovat konkrétní příklady, kdy byla myšlenka multikulturalismu nějakým způsobem implementována v praxi (tzn. zkoumat konkrétní projekty provedené ve jménu multikulturalismu jako státní politiky vůči menšinám).

Co se týče formy akce, konferenci by zřejmě prospělo pokud by byla vedena v několika svých částech na poněkud vyšší „kultuře diskuse.“ Tím mám na mysli, že by se debata (a to nejen na poli této konference) vedla ve více diskusním tónu a konstruktivněji a v některých reakcích poněkud méně agresivně. Rovněž by také zřejmě přispělo lepšímu a jasnějšímu dojmu pokud by namísto časté záplavy cizích slov a odborného žargonu bylo použito jasných formulací, které by požadovanému úmyslu jistě posloužily stejnou měrou (a stali by se přístupnější i širšímu publiku a nejenom lidí obeznámených se slovníkem a pojmy sociálních věd).

Na samotný závěr pouze dodávám, že příspěvky prezentované na konferenci by se měly ve sborníkové podobě objevit na pultech knihkupectví koncem února 2005 a to zřejmě pod názvem Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit: Antropologické perspektivy.

Jan Grill

Autor je sociální antropolog

Literatura

Barša, P. „Konec Romů v Čechách? Mladí antropologové z Plzně kladou kacířské otázky“ Lidové Noviny (příloha Orientace), 15.1.2005. (Rovněž i následné reakce v podobě článků Karla Holomka (LN(Orientace), 22.1.) a Ivo T. Budila (LN(Orientace), 29.1.); či články publikované v týdeníku Respekt XVI(4): 13-15,19.)

Hirt, T. & Jakoubek, M. (2005) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit: Antropologické perspektivy, Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk.

Jakoubek, M. (2004) Romové. Konec (ne)jednoho mýtu, Praha: Socioklub.

Jakoubek, M. & Hirt, T. (eds) (2004) Romové: Kulturologické etudy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čaněk.

Lozoviuk, P. (1998) „K problematice etnické indiference,“ Český lid 84(3): 201-212.

Jan Grill
Autor je doktorandem na St Andrews University.
9. 2. 05
...nahoru ▲