Naštěstí jsem žádal vízum pomocí agentury

Byl u nás jeden přítel rodičů, který pracuje v Česku. Dva dny po té se mě rodiče zeptali, jestli bych nechtěl jet pracovat do Česka. Bylo to pro mě docela šokující, protože jsem si neuměl přestavit, co tam budu dělat a co tam na mě bude čekat. Až po vysvětlení rodičů, že mi ten jejich kamarád bude nějak pomáhat, jsem se trošku uklidnil. Tak jsem se ze zvědavostí a díky podpoře rodičů rozhodl riskovat cestu do cizí země - a především kvůli práci.

Začali jsme shánět nějakou agenturu, která vyřizuje papíry do Česka, protože bychom si je nedokázali zařídit sami. Nakonec jsme našli jednou a chtěli po nás 11 000 USD (tj. skoro 200 000 Kč). Nějaké peníze jsme si půjčili od příbuzných a ostatní jsme si museli půjčit od banky. Ta agentura za mě vyřizovala všechny papíry i zaměstnání a řekla mi, že do půl roku budu mít vízum, které ale bude jen asi měsíc[1]. Až budu v ČR tak mi ho cizinecká policie prodlouží na rok a po roce ho dostanu na 2 roky. To je všechno, co jsem věděl o své cestě do ČR.

Žádost o vízum podala agentura. Pak mi volali, že si mám pro vízum přijít, na Českou ambasádu, a tak jsem tam ten den přišel. Tam byla taková fronta, jakou jsem nikdy v životě neviděl ani si neuměl představit. Stál jsem ve frontě na vízum dva dny. Naštěstí jsem žádal vízum pomocí agentury. Co jsem slyšel, tak lidé tam někdy museli čekat 2 až 3 týdny – a pak teprve možná dostali vízum.

Jakmile jsem dostal vízum, s radostí jsem ho ukázal doma a udělali jsme malou oslavu.

Přiletěl jsem do CR s vízem na měsíc a tak jsem se musel hlásit na cizinecké policii a tam mi dali dlouhodobý pobyt na rok. Samozřejmě s pomoci kamaráda, jinak bych to sám nedokázal vyřešit.

Ted je mi trošku lito, že jsem si rozhodl do CR pracovat protože je tu nuda, zábava pro mě není zajímavá, je tu jiná mentalita a tradice... ale mám ještě dluhy, který musím vrátit, tak snažím tu na chvíli zůstat a pracovat.

Tung

Říjen 2010

Přeloženo z vietnamštiny