Moldavská masová emigrace
Anglický článek Moldova Seeks Stability Amid Mass Emigration vyšel z pera Michaela Jandla, odborníka z mezivládní organizace International Centre for Migration Policy Development (ICMPD), která sídlí ve Vídni. Velmi informativní a aktuální text vznikl na základě studijní cesty do Moldavska v květnu 2003 na objednávku Migration Policy Institute (MPI), který také článek na svých stránkách vydal (http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=184) v rámci projektu Migration Information Source).
Autor v úvodu cituje odhady moldavských úřadů, podle kterých odešlo ze země za prací kolem 600 000 až jenoho milionu Moldavanů (což je asi 25% čtyřmilionové Moldávie). Jandl rekapituluje politický vývoj země na počátku devadesátých let a připomíná, že již krátce po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 začaly sílit problémy v Podněstří - regionu, který je oficiálně součástí Moldavska, ale jež Rusko považuje za oblast v ruské sféře vlivu.
Masová migrace, kterou Moldavsko prožívá, je podle autora důsledkem katastrofální hospodářské situace a nestabilní politické scény země. Dnes je tak podle odhadů asi 200 000 Moldavanů v Rusku, kde pracují většinou na stavbách, podle jiných odkadů je téměř 200 000 Moldavanů v Itálii a kolem 160 000 Gagauzů pracuje v Turecku.
Zvláštní pozornost věnuje autor otázce občanství, zejména možnosti dvojího občanství (moldavského a a rumunského) a remitencím. Michael Jandl cituje údaje Mezinárodního měnového fondu, podle nichž v roce 2002 dosáhly oficiálně převáděné prostředky ze zahraničí zpět do země 223 milionů dolarů, tedy asi 15% moldavského HDP.
Žádný článek o moldavské migraci by dnes bohužel nebyl úplný bez části o obchodování s lidmi, převážně žen a nezletilých za účelem sexuálního zneužití. Autor popisuje, jak jsou oběti lákány do zahraničí skrze často oficiální turistické společnosti a zprostředkovatelské pracovní agentury.
V závěru autor konstatuje, že osud Moldávie je značně nejistý, zejména proto, že jde dnes o jedinou evropskou zemi, v jejímž čele stojí nepokrytě komunistická strana. Vyslovuje myšlenku, že by moldavská emigrace mohla další vývoj státu zásadně ovlivnit.
(anotovala Hana Kabeleová)
Autor v úvodu cituje odhady moldavských úřadů, podle kterých odešlo ze země za prací kolem 600 000 až jenoho milionu Moldavanů (což je asi 25% čtyřmilionové Moldávie). Jandl rekapituluje politický vývoj země na počátku devadesátých let a připomíná, že již krátce po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 začaly sílit problémy v Podněstří - regionu, který je oficiálně součástí Moldavska, ale jež Rusko považuje za oblast v ruské sféře vlivu.
Masová migrace, kterou Moldavsko prožívá, je podle autora důsledkem katastrofální hospodářské situace a nestabilní politické scény země. Dnes je tak podle odhadů asi 200 000 Moldavanů v Rusku, kde pracují většinou na stavbách, podle jiných odkadů je téměř 200 000 Moldavanů v Itálii a kolem 160 000 Gagauzů pracuje v Turecku.
Zvláštní pozornost věnuje autor otázce občanství, zejména možnosti dvojího občanství (moldavského a a rumunského) a remitencím. Michael Jandl cituje údaje Mezinárodního měnového fondu, podle nichž v roce 2002 dosáhly oficiálně převáděné prostředky ze zahraničí zpět do země 223 milionů dolarů, tedy asi 15% moldavského HDP.
Žádný článek o moldavské migraci by dnes bohužel nebyl úplný bez části o obchodování s lidmi, převážně žen a nezletilých za účelem sexuálního zneužití. Autor popisuje, jak jsou oběti lákány do zahraničí skrze často oficiální turistické společnosti a zprostředkovatelské pracovní agentury.
V závěru autor konstatuje, že osud Moldávie je značně nejistý, zejména proto, že jde dnes o jedinou evropskou zemi, v jejímž čele stojí nepokrytě komunistická strana. Vyslovuje myšlenku, že by moldavská emigrace mohla další vývoj státu zásadně ovlivnit.
(anotovala Hana Kabeleová)
11. 1. 04
Zdroj: Migration Information Source