LŠM: Moderní technologie mění migraci. Mohou škodit i pomáhat
Smartphone se satelitními mapami a užitečnými aplikacemi je neocenitelnou pomůckou v rukou člověka, který přichází do nového prostředí, stejně tak ale můžou sociální sítě rozdmychávat nenávist a být zneužity ke skrytým cílům. To se projevilo nedávno při skandálu Cambridge Analytica, kdy byla ukradena data více než 50 milionů uživatelů. V rámci první letošní Lidové školy migrace jsme se o migraci a digitalizaci bavili s odborníky ze státní správy, komerčního i neziskového sektoru.
Původně to mělo být bezpečné místo, kde se setkávají spolužáci, sousedé nebo rodina. Dnes je Facebook globálním hráčem, který ovlivňuje veřejné mínění i politiku. A výborně se zde daří nenávisti a rasistickým projevům. Islamofobní stránky jsou v prostředí českých sociálních sítí velmi úspěšné: Naštvané matky nebo Pro vlast mají desítky tisíc sledujících, stránka Islám v ČR nechceme ve své době byla schopná svolávat tisícové demonstrace. Proč se jim na internetu daří více než neziskovým organizacím a subjektům, které se zasazují za toleranci a otevřenou společnost?
Hra na emoce
„Naši názoroví oponenti jsou tak úspěšní, protože využívají sebepotvrzující hoaxy a fake news, hodně pracují s emocemi. Otázkou je, zda i nevládní organizace mají emoce využívat anebo vystupovat a komunikovat spíše v expertní roli,“ uvedla v diskuzi ředitelka Multikulturního centra Zuzana Schreiberová.
Masha Volynsky z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty doporučuje vsadit na pozitivní emoce: „Spustili jsme skupinu pro maminky a babičky a vytvořili v rámci ní úplně jinou komunitu než kolem našich ostatních stránek. Základním pojítkem byla témata mateřství, dětství, ochrany dětí, a proto se obsah spíš soustředil na pozitivní emoce, které sdílí hodně lidí. Zároveň jsme nezveřejňovali hned informace, které mají tendenci rozdělovat, naopak hledali prostory, kde spolu můžeme mluvit. Myslím, že genderový aspekt hrál tady velkou roli, bylo možné sdělovat příspěvky o diverzitě, kolem kterých by se jinak hned vytvářely rozhořčené diskuze.“
Jednoduchost nebo informace?
Tomu, co chceme na sociálních sítích komunikovat, by měla odpovídat také forma sdělení. „Na sociální sítě se lidé chodí většinou pobavit, práce s informacemi je spíše nezajímá. Pozitivní emoce lze přiblížit skrze příběhy. Funguje to, články musí být pro široké publikum napsané jednoduše. Pokud je komunikace příliš vážná, rozjíždí se diskuze plná negativity,“ vysvětluje Marie Škardová, která se v iniciativě Hate Free zabývá sociálními sítěmi.
Na druhou stranu ale musíme brát v potaz také to, že existují i náročnější publika, která se nespokojí s jednoduchými příběhy. Pro oslovování těchto lidí je vhodná pracovat s daty (například po vzoru datové žurnalistiky) a s infografikami. Inspiraci je v tomto případě možné hledat v byznysu – komerční subjekty cílí na zákazníky podobně, jako se neziskové organizace snaží zasáhnout pro ně relevantní publikum.
Aplikace pro cizince
Moderní technologie mohou také pomáhat. „Když člověk přijede do jiné země, ocitne se v informačním vakuu, proto je potřeba rozcestník informací pro cizince,“ říká Myroslava Danylyuk z Integračního centra Praha. Její organizace proto vyvinula mobilní aplikaci Praguer, která nově příchozím usnadňuje zorientovat se v neznámém městě. Díky ní se v Praze mohou pohybovat stejně jako její dlouhodobí občané – zahrnuje informace o dopravě, zdravotnictví, vzdělávacím systému nebo o tom, na koho se obrátit, pokud se člověk ocitne v krizové situaci. Momentálně je dostupná v češtině, ruštině, angličtině a vietnamštině.
Rozcestník pro cizince z dílny magistrátu
Podobným směrem se vydal také Magistrát hlavního města Prahy, který spustil stránku PRAHA | Metropole všech. Kromě praktických rad a tipů, které osvětlují například dopravu v Praze, obsahuje odkazy na kurzy češtiny, informace o vízech a pobytu nebo kontakty na migrantské a komunitní organizace. „Analýza postavení migrantů a migrantek v Praze nám potvrdila, že by cizinci uvítali, kdyby pro ně na internetu existoval jednotný zdroj informací. Vedle migrantů jsou cílovou skupinou našeho webu i odborníci, zveřejňovány zde jsou i příběhy a rozhovory s migranty žijícími v Praze, které by zas mohly oslovit majoritu“ dodává Jan Janoušek, specialista integrace cizinců z Magistrátu hlavního města Prahy.
Informace už před příjezdem
Moderní komunikační technologie budou do budoucna hrát čím dál větší roli při komunikaci o migraci i při integraci cizinců. A neziskové organizace a další subjekty, které se tímto tématem zabývají, na to budou muset reagovat. Jaké jsou výzvy do budoucna? Jednou z nich je větší zapojení samotných cizinců. „Chybí zde místo, kde by měli migranti svůj hlas. Hodně jich ztratilo zájem se veřejně vyjadřovat, média se nenaučila ukazovat jejich příběhy,“ říká Masha Volynsky.