Text představuje moderní migraci jako fenomén vázaný ke geopolitické organizaci prostoru podle logiky národního státu. Všeobecně vzato, sociální věda přistupuje k moderní migraci buď deskriptivně a přijímá pohledy politické regulace migrace, anebo kriticky analyzuje tyto pohledy, hledá podmínky jejich vzniku a přináší do studia migrace novou terminologii. Různé vědecké diskurzy o migraci jsou v textu představeny skrze globální statistiky migrace OSN, diskuzi o platnosti Ženevské konvence v současném světě s novým termínem “falešný uprchlík“ a skrze všeobecný přehled disciplín, které se migrací zabývají. Existují čtyři náležité aspekty jakéhokoliv teoretického přístupu k migraci: zda je konvenční, či kritický vůči politickému diskurzu o migraci, jaký stupeň analýzy upřednostňuje, na který moment migračního procesu se zaměřuje a kterou vědeckou tradici sleduje. Dále jsou v textu představeny hlavní sociálně vědecké disciplíny zabývající se migrací a to jak z pohledu těchto čtyř aspektů, tak podle svých základních hypotéz. Na závěr je také pojednáno o tom, že i přes poměrně malý počet migrujících lidí jsou moderní migrační události a koncepty spojeny s rekonfigurací světového geopolitického uspořádaní a s novými pojetími sociální nerovnoprávnosti a prostoru.