Migrační tendence a potírání nelegálního pobytu a migrace cizinců na území Moldavské republiky

V důsledku demokratizačních procesů v Moldavské republice, jejího vstupu do různých mezinárodních organizací a přistoupení k mezinárodním smlouvám, dohodám, ujednáním atd., se rozšířilo spektrum ekonomických, sociálních, vědeckých a kulturních styků s jinými státy, což vedlo i k zesílení přílivu cizinců, kteří do Moldavské republiky přijíždějí legálně i nelegálně. Dalším faktorem je, že Moldavská republika se z geopolitického a ekonomického hlediska nachází na křižovatce cest vedoucích z Asie do Evropy. Zároveň zůstává nevyřešen územně strategický konflikt mezi Moldavskou republikou a separatistickými úřady svévolně vyhlášené podněsterské republiky, přes jejíž území přichází od roku 1992 většina nelegálních migrantů. Všechny tyto faktory lákají migranty z jihovýchodní Asie a Afriky, jejichž cílem je další přesun na Západ.

Nebezpečí nepředstavuje migrace jako taková, nýbrž z ní vyplývající následky. V prvé řadě ohrožuje veřejný pořádek, národní bezpečnost, podrývá autoritu státu na mezinárodní úrovni, vytváří sociální problémy spojené se šířením infekčních chorob a podstatnou měrou přispívá k rozvoji negativních jevů, jako je nelegální obchod s lidmi, prostituce, obchod s lidskými orgány, narkomanie, které mají v prvé řadě dopad na mladou generaci.

V současné době, v porovnání s předcházejícími lety, je příliv cizinců do země na vzestupu, stejně tak jako i počet cizinců, kteří nedodržují pravidla pobytu v zemi nebo se na jejím území nacházejí nelegálně.

Ovlivňování migračních procesů a problémů spojených s cizinci je pro ústřední veřejné orgány novou oblastí studia.

V současné době je MV se svým odborem specializovaným na tuto oblast jedinou silou, která klade odpor rostoucímu přílivu cizích státních příslušníků a osob bez státního občanství přicházejících do země nelegálně, zajišťuje dodržování režimu pro pobyt v naší zemi a boj proti nelegální migraci cizinců.

Činnost MV v této oblasti je upravena celou řadou mezinárodních dohod, k nimž Moldavská republika přistoupila, jakož i třinácti legislativními normami, třemi nařízeními vlády a dalšími právními předpisy, jejichž znalost a správné uplatňování v praxi vyžaduje dlouhodobou přípravu a přímo ovlivňuje dosahované výsledky.

Výskyt a pobyt cizinců na území státu není stejnoměrný a liší se podle geografického umístění různých lokalit, takže např. většina cizinců je soustředěna ve statutárním městě Kišiněv a Bălţi, přičemž v jiných lokalitách se počet cizinců podstatně liší.

Za účelem organizace a provádění přísné kontroly dodržování pravidel pobytu cizinců a nelegální migrace cizinců, bylo zároveň se zřízením Odboru veřejného pořádku vytvořeno uvnitř tohoto odboru Oddělení boje proti nelegálnímu pobytu a migraci cizinců.

Základní úkoly tohoto oddělení jsou:

účast na boji proti ilegální migraci v rámci jeho kompetencí;

dohled a kontrola nad dodržováním pobytového režimu cizinců;

provádění kontroly jak cizinci, podniky, školní zařízení a další organizace dodržují pravidla pro vstup, pobyt a vycestování cizinců;

organizace a provádění zvláštních operací zaměřených na odhalování cizinců, kteří se nacházejí v Moldavské republice nelegálně a vyhýbají se opuštění jejího území;

zadržování a vyhošťování z Moldavské republiky těch cizinců, kteří se dopustili trestných činů

Legislativa Moldavské republiky stanoví úkoly a odpovědnost jednotlivých ministerstev, odborů a správních orgánů, týkající se výkonu kontroly režimu pro vstup, pobyt, dokumenty a výjezd cizinců ze země, včetně postupů pro jejich vyvezení ze země, jakož i organizování práce za účelem prevence proti akcím, které by mohly ohrozit bezpečnost státu.

S cílem účinně bojovat proti ilegálnímu pobytu a migraci cizinců, se mimořádná pozornost věnuje preventivním opatřením, odhalování, dokumentaci a vyhošťování cizinců, nedodržujících předpisy pro pobyt nebo zdržujících se na území státu nelegálně, organizačním opatřením a legislativním iniciativám zaměřeným na vypracování právních předpisů a speciálních pokynů.

Byly vypracovány, zdokonaleny a předloženy vládě: návrh na Nařízení vlády Moldavské republiky „K vytvoření Střediska pro dočasné umístění cizinců“ a Řád tohoto střediska; nařízení MV „Ke schválení Pokynů týkajících se identifikace cizinců nacházejících se na území státu bez dokladů totožnosti“, jakož i návrh zákona týkající se změny a doplnění „Zákona o vstupu do Moldavské republiky a výjezdu z ní“.

Navrhuje se, aby tento návrh byl realizován v rámci platné legislativy, v kapitole nákladů na vyhošťování cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti.

K vypracování tohoto návrhu vedla potřeba zavést některé nové úpravy za účelem stanovení odpovědnosti fyzických a právnických osob, které vydávají pozvání do Moldavské republiky pro cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti.

Cizinci po vstupu do Moldavské republiky se ve valné většině nedostavují ke zvláštní registraci u příslušných orgánů, nedodržují stanovené lhůty pro pobyt v Moldavské republice a když jsou odhaleni, prohlašují, že nemají finanční prostředky na zaplacení udělených pokut, na repatriaci nebo vyhoštění.

Někteří podnikatelé si pod záminkou pozvání cizinců do země za účelem navázání vztahů spolupráce vytvořili z tohoto postupu metodu, jak hromadit nezákonné příjmy tím, že od zvaných ždímou pohádkové částky za poskytnuté služby.

Zkušenosti z minulých let ukázaly, že postihy stanovené za nedodržování předpisů pro pobyt cizinců na území státu jsou nedostatečné vzhledem k nedostatku finančního krytí nákladů spojených s jejich realizací v praxi.

V poslední době bylo zaznamenáno několik případů, kdy úřady Ukrajiny vrátily vyhoštěné cizince zpět do naší země, neboť jim nepovolily vstup na jejich území.

Tak dne 26.09. 2003 Obvodní soud městské části Botanica v Kišiněvu vydal rozhodnutí vyhostit z Moldavské republiky azerbajdžanského občana Muradova Azera Alima Oglî, narozeného dne 10.07. 1975, který si obstaral jízdenku na vlak „Kišiněv-Kyjev-Baku”, aby se vrátil do své vlasti, ale ukrajinské úřady ho při kontrole dokladů ve stanici Razdelinaja vrátily zpět s odůvodněním, že dotyčná osoba má pas typu bývalého Sovětského svazu a že v něm má razítko „vyhoštění”.

Rozbor provedený v oblasti využívání azylového řízení v naší zemi ukazuje, že v současné době někteří cizinci zneužívají azylové řízení pro legalizaci svého pobytu na území Moldavské republiky.

Tak například Hlavní správa pro uprchlíky při Odboru migrace vydala dočasný průkaz totožnosti žadateli o statut uprchlíka, tureckému občanovi Guven Orhan (alias Erdamar Abuzer), narozenému 03.07. 1970, který byl v Moldavské republice odsouzen za trestný čin padělání, v Turecku za nedodržení pasového režimu a v Německu za nelegální obchod s drogami.

Hlavní správa pro uprchlíky, která měla veškeré tyto údaje k dispozici, téměř celý rok prodlužovala zkoumání žádosti a žadatel, který nebyl pod kontrolou, se mezitím dopustil dalších 2 správních přestupků. Dne 06.11. 2003 byl výše jmenovaný vyhoštěn ze země na základě soudního rozhodnutí.

V tomto zařízení byli rovněž zdokumentováni súdánští občané Tarig Hassan Osman Ahmed, narozený dne 23.04. 1969 a Mutwaki Hassan, narozený 03.10. 1979, kteří se po vyloučeni ze studia na ULIM vyhýbali opuštění Moldavské republiky a za účelem legalizace pobytu v zemi se obrátili na Hlavní správu pro uprchlíky, kde nehledě na skutečnost, že uvedli nepravdivé důvody pro svůj pobyt v zemi, byli bez jakéhokoliv prověření zaregistrováni jako žadatelé o azyl.

Tak zjišťujeme, že Hlavní správa pro uprchlíky při Odboru migrace vydává dočasné průkazy totožnosti pro žadatele, aniž by provedla jakékoliv preventivní ověření. V důsledku toho se mezi žadateli o azyl nacházejí cizinci již dříve odsouzení, kteří nedodržovali pravidla pro pobyt cizinců, kteří byli vyloučeni ze školních zařízení, neopustili zemi a pobývají na jejím území nelegálně.

Současné řízení pro registraci, vedení evidence a rozhodování o udělování ochrany ze strany státních úřadů může významně poškodit bezpečnost státu a veřejnosti.

Zaměstnanci Oddělení boje proti nelegálnímu pobytu a migraci cizinců provedli kontrolu legálnosti pobytu na území Moldavské republiky těch cizinců, kteří se účastní muslimských církevních procesí, jež ve statutárním městě Kišiněv pořádají různá občanská charitativní sdružení.

Na základě výsledků kontroly bylo zjištěno, že uvedené organizace nelegálně propagují muslimské náboženské tradice a rituály.

V tomto kontextu uvádíme, že podle povolení k registraci č. 1804, vydaného Ministerstvem spravedlnosti dne 23.05. 2001, účelem občanskocharitativního sdružení „Călăuza“ je poskytovat materiální pomoc a bezplatné služby invalidům, nemocným osobám, osamělým osobám, sirotkům, rodinám s mnoha dětmi, nezaměstnaným a dalším potřebným vrstvám. Ve skutečnosti se pod „krytím“ tohoto sdružení skrývá propagace církve, která není registrována na území Moldavské republiky, což je v rozporu s platnou legislativou a účelem organizace.

Během tohoto roku došlo k intenzifikaci organizačních i praktických opatření v oblasti boje proti nelegálnímu pobytu a migraci cizinců. Výsledkem jsou ukazatele dosažené v hlavních oblastech činnosti, které v porovnání s předcházejícími roky ukazují podstatný nárůst.

V příslušném období bylo zkontrolováno 6852 cizích státních občanů s trvalým pobytem (10 měsíců 2002 - 2833 cizinců) a 19178 s přechodným pobytem (10 měsíců 2002 - 7174 cizinců). Z těchto prověrek bylo sepsáno 4116 (10 měsíců 2002 - 3242) protokolů ze správního řízení týkajících se osob, které nedodržely předpisy pro pobyt cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti, přičemž souhrnná částka pokut, které soudy udělily osobám, které se dopustily přestupků, činila 1.516.927 Lei (10 měsíců 2002 - 116.522 Lei). bylo sepsáno 42 dokladů o zkrácení délky pobytu (10 měsíců 2002 - 13) a v případě 214 cizinců (10 měsíců 2002 - 52) soud rozhodl o jejich vyhoštění z Moldavské republiky.

Rozhýbání činnosti v této oblasti ovlivnilo pozitivním způsobem trestnou činnost cizích státních příslušníků. V průběhu tohoto roku bylo cizími státními příslušníky spácháno 68 zločinů (10 měsíců 2002 - 93) a proti nim jich bylo spácháno 57 (10 měsíců 2002 - 72).

Nejčastější trestné činy spáchané cizinci jsou: krádeže - 13, padělání veřejných listin - 12, nelegální držení a prodej narkotik - 11, nelegální přechod hranic - 8, přepadení - 5, loupeže - 2, vydírání - 2, nelegální obchod - 2, znásilnění - 2 atd.

Proti nim byly spáchány tyto trestné činy: krádeže - 36, loupeže - 4, krádeže dopravních prostředků - 4, přepadení - 3, těžká ublížení na zdraví - 3 atd.

Hlavní problémy, které se negativně projevují na potírání tohoto jevu:

Činnost v této oblasti vyvíjí větší počet veřejných orgánů (Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, Odbor pro migraci, Odbor informačních technologií, DTG) a díky tomu jsou síly roztříštěné a každý rozhoduje pouze o svých zájmech a řeší problémy svého odboru.

Neexistuje automatizovaný systém evidence cizinců, kteří vstoupili do země, kteří na jejím území pobývají a kteří ho opustili, jakož i rozsáhlejší informace a způsobu jejich činnosti.

Neexistuje účinný mechanismus pro evidenci a kontrolu vydávání pozvání cizinců, jejich registrace a prodlužování doby pobytu v zemi.

Povrchní posuzování žádostí o vízum a vydávání vstupních a výstupních víz ze strany úředníků moldavských zastupitelských úřadů a konzulátů v zahraničí, v rozporu se stávajícím postupem.

Pravomoci MV při výkonu kontroly a schvalování legalizace pobytu cizinců v zemi byly zásadně zmenšeny. Odboru informačních technologií byly přiděleny funkce, které podle dřívějších zkušeností spadaly do kompetence MV.

Prakticky lze říci, že Ministerstvo vnitra přišlo o rozhodování v otázkách týkajících se cizinců, včetně otázek pozvání a zejména legalizace jejich pobytu (registrace, prodlužování pobytu a dokumentace). Rozhodování o vstupu a legalizaci pobytu cizinců bylo jednostranně převzato Odborem informačních technologií, Odborem pro migraci a Ministerstvem zahraničních věcí, přičemž Ministerstvo vnitra je postaveno před výsledek legalizace, aniž by byla provedena preventivní prověření a konzultace o vhodnosti pozvání a legalizace pobytu cizince.

doporučení:

Vytvoření vládní nebo parlamentní komise za účasti odborníků ze všech k tomu způsobilých institucí v dané oblasti s cílem doplnit, upravit a sladit platnou legislativu s mezinárodními standardy a požadavky, jakož i se zájmem veřejné a národní bezpečnosti.

Vytvoření jednotné automatizované databáze týkající se pobytu cizinců v naší zemi od chvíle jejich vstupu na její území až do chvíle jejich výjezdu, k níž by měly volný přístup zainteresované osoby (vstup/výjezd, registrace, dokumentace, prodlužování víz, používání správních a trestních postihů atd.).

Vytvoření Střediska dočasného umístění cizinců a mechanizmu vyhošťování, repatriace a hrazení finančních nákladů.

Odpovídající vyškolení a vybavení personálu, který pracuje v této oblasti.