Migrační politika v Moldavsku - vyhodnocení 2003
Mezinárodní organizace pro migraci v Moldavsku (IOM Moldavsko) vydala počátkem roku 2004 první souhrnnou studii hodnotící soudobou migrační politiku v Moldavsku. IOM Moldavsko svoji pozornost soustředila zejména na rozbor institucionálního rámce, přijatých nebo plánovaných legislativních opatření a praktických dopadů jejich implementace. V závěru každé z pěti kapitol, do kterých je studie členěna, IOM Moldavsko vždy připojuje svá doporučení, jež by měla vést k nápravě stávající situace.
Základní nedostatky IOM Moldavsko spatřuje především v oblasti legislativního rámce (např.komplikovaného vízového režimu), personálního obsazení (nedostatečné kvalifikace pracovníků), technického vybavení (nedostatečné a zastaralé vybavení) a v neexistenci Informačního centra, které by poskytovalo moldavským občanům ucelené informace o možných rizicích plynoucích z pracovní migrace. Vytvoření takového Informačního centra je podle závěrů hodnotící studie nezbytné už z toho důvodu, že přibližně jedna třetina celé populace pracuje v zahraničí (vesměs ilegálně), a je tak vystavena nebezpečím organizovaného zločinu (sexuálnímu zneužívání, vykořisťování atd.).
Studie vychází z poznatků získaných během tříměsíčního pobytu mezinárodních odborníků na příslušnou problematiku v Moldavsku (od října do prosince roku 2003).
Výzkumný projekt financovala Švédská mezinárodní rozvojová agentura.
SHRNUTÍ:
Legislativní rámec
Od roku 1992 do roku 2002 moldavské úřady zaznamenaly celkem 15 597 imigrantů, dále 6 804 případů sloučení rodiny, 6 777 zahraničních studentů a 1 998 zahraničních náborových pracovníků. Nejčastějšími zeměmi původu byla Ukrajina, Ruská federace, Sýrie, Jordánsko, Turecko a Rumunsko.
Moldavsko přijalo svůj první zákon o migraci v roce 1990. Ovšem komplexněji se otázkou migrace začali zákonodárci zabývat až v roce 2002, kdy byl přijat Koncept moldavské migrační politiky a nový Zákon o migraci. Oba dva dokumenty vykreslují hlavní principy a priority moldavské migrační politiky a zároveň upřesňují kompetence státních orgánů v této oblasti. Zákon o migraci ovšem naráží na základní nedostatky. V zákoně se například vůbec neřeší otázka azylu.
Institucionální rámec
Významným posunem pro tvorbu moldavské migrační politiky bylo vytvoření Odboru migrace (na základě Zákona o migraci z roku 2002).
Odbor migrace se zavázal:
-podporovat implementaci komplexní migrační politiky v Moldavsku,
-předkládat návrhy na změny neefektivních zákonů a opatření,
-přispívat k harmonizaci národní legislativy s mezinárodními normami,
-monitorovat a předvídat migrační pohyby,
-vytvořit a spravovat databázi o migraci,
a vydávat normativní akty, instrukce atd.
Dalším státním orgánem vykonávajícím migrační politiku v Moldavsku je Služba pro potírání ilegální migrace na Ministerstvu vnitra v Moldavsku, která kontroluje oprávněnost pobytu cizinců na území a bojuje s ilegální migrací. Úloha Služby pro potírání ilegální migrace spočívá v tom, že kontroluje, zatýká a deportuje případné ilegální migranty z území Moldavska. Služba pro potírání ilegální migrace má po republice 60 místních poboček, které naplňují její poslání v konkrétních místech. Místní pobočky si ovšem stěžují na špatnou kooperaci mezi sebou a nedostatek navzájem poskytovaných informací o pohybu cizinců, neboť mnohé pobočky nedisponují ani pevnou telefonní linkou.
Významným orgánem působícím na poli migrační politiky je Ministerstvo zahraničních věcí. Do jeho kompetence spadá vydávání víz. Víza jsou cizincům poskytována na základě předložení zvacího listu, jehož autentičnost moldavské orgány kontrolují. Zvací list může napsat jak právnická osoba (např.turistická agentura), tak fyzická osoba, která trvale sídlí na území Moldavska. Víza jsou vydávána na dobu od jednoho měsíce do jednoho roku prostřednictvím moldavských diplomatických misí a konzulárních úřadů. Ministerstvo vyděluje pět druhů moldavských víz: diplomatická, obchodní, obyčejná, turistická a tranzitní.
Krátkodobý pobyt
Podle platné moldavské legislativy se musí cizinec, který přijede do Moldavska na dobu kratší něž 90 dní povinně do tří dnů od vstupu na území přihlásit na příslušném registru Odboru pro informace a technologii. Registrační lístek musí cizinec nosit u sebe po celou dobu pobytu. Neuposlechnutí by pro něj mohlo v krajním případě znamenat pokutu ve výši 540 lei (cca 41 USD).
Dlouhodobý pobyt – Imigrační certifikát
Cizinec, který hodlá v Moldavsku setrvat déle než 90 dní si musí za tímto účelem vyžádat tzv. imigrační certifikát. Certifikát vydává Odbor pro migraci, přičemž žádost musí být podána nejpozději jeden měsíc před vypršením 90 denní lhůty určené pro turistická víza. Imigrační certifikát se vydává za účelem práce, podnikání, studia a sloučení rodiny (viz níže).
Zaměstnání
Přibližně 500 osob za rok dostane v Moldavsku pracovní povolení. Vlastnit pracovní povolení je pro výkon práce nezbytné. Splní-li cizinec předpoklady pro nabytí pracovního povolení, je oprávněn získat i imigrační certifikát. Získat pracovní povolení není v Moldavsku vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti vůbec jednoduché. Zahraniční pracovník musí prokázat, že po know-how, které nabízí je na moldavském trhu práce velká poptávka. Pracovní povolení je obvykle vydáváno na dobu jednoho roku, jen ve výjimečných případech natrvalo.
Podnikání
Cizinec, který se rozhodne v Moldavsku podnikat, musí splnit legislativní náležitosti a disponovat kapitálem v celkové hodnotě 400 USD.
Studium
Každým rokem přijíždí do Moldavska studovat přibližně 700 až 900 zahraničních studentů. Předpokladem pro přijetí na moldavskou školu je mít dobrý prospěch a být pozván příslušnou vzdělávací institucí v Moldavsku. Na celý průběh přijímací procedury dohlíží Ministerstvo školství. Jakmile je studium ukončeno, vzdělávací instituce musí obratem informovat Odbor pro migraci, který vystaví tzv. exit víza.
Sloučení rodiny
Institut sloučení rodiny zahrnuje choť, děti, rodiče a závislé osoby sídlící v Moldavsku. Předpokladem pro sloučení rodiny je disponovat adekvátními prostředky pro krytí pojistného příslušného člena rodiny a mít kde bydlet. Žádost o sloučení rodiny se podává Odboru pro migraci, který rovněž její věrohodnost prověřuje.
Převaděčství
Moldavská vláda přijala doporučení plynoucí z Paktu stability (kterého je Moldavsko členem), aby ustavila Národní komisi s jejími pracovními skupinami kvalifikovanými pro prevenci a trestní stíhaní osob zapletených do nelegálních aktivit spojených s migrací. Diskuse o tomto jevu se od druhé polovině 90.let až do současnosti omezovaly především na diskuse mezi nevládními a mezinárodními organizacemi. Nyní si zákonodárci začínají uvědomovat šíři problému a v připravovaných legislativních opatřeních zohledňují mezinárodní priority.
Studie vychází z poznatků získaných během tříměsíčního pobytu mezinárodních odborníků na příslušnou problematiku v Moldavsku (od října do prosince roku 2003).
Výzkumný projekt financovala Švédská mezinárodní rozvojová agentura.
SHRNUTÍ:
Legislativní rámec
Od roku 1992 do roku 2002 moldavské úřady zaznamenaly celkem 15 597 imigrantů, dále 6 804 případů sloučení rodiny, 6 777 zahraničních studentů a 1 998 zahraničních náborových pracovníků. Nejčastějšími zeměmi původu byla Ukrajina, Ruská federace, Sýrie, Jordánsko, Turecko a Rumunsko.
Moldavsko přijalo svůj první zákon o migraci v roce 1990. Ovšem komplexněji se otázkou migrace začali zákonodárci zabývat až v roce 2002, kdy byl přijat Koncept moldavské migrační politiky a nový Zákon o migraci. Oba dva dokumenty vykreslují hlavní principy a priority moldavské migrační politiky a zároveň upřesňují kompetence státních orgánů v této oblasti. Zákon o migraci ovšem naráží na základní nedostatky. V zákoně se například vůbec neřeší otázka azylu.
Institucionální rámec
Významným posunem pro tvorbu moldavské migrační politiky bylo vytvoření Odboru migrace (na základě Zákona o migraci z roku 2002).
Odbor migrace se zavázal:
-podporovat implementaci komplexní migrační politiky v Moldavsku,
-předkládat návrhy na změny neefektivních zákonů a opatření,
-přispívat k harmonizaci národní legislativy s mezinárodními normami,
-monitorovat a předvídat migrační pohyby,
-vytvořit a spravovat databázi o migraci,
a vydávat normativní akty, instrukce atd.
Dalším státním orgánem vykonávajícím migrační politiku v Moldavsku je Služba pro potírání ilegální migrace na Ministerstvu vnitra v Moldavsku, která kontroluje oprávněnost pobytu cizinců na území a bojuje s ilegální migrací. Úloha Služby pro potírání ilegální migrace spočívá v tom, že kontroluje, zatýká a deportuje případné ilegální migranty z území Moldavska. Služba pro potírání ilegální migrace má po republice 60 místních poboček, které naplňují její poslání v konkrétních místech. Místní pobočky si ovšem stěžují na špatnou kooperaci mezi sebou a nedostatek navzájem poskytovaných informací o pohybu cizinců, neboť mnohé pobočky nedisponují ani pevnou telefonní linkou.
Významným orgánem působícím na poli migrační politiky je Ministerstvo zahraničních věcí. Do jeho kompetence spadá vydávání víz. Víza jsou cizincům poskytována na základě předložení zvacího listu, jehož autentičnost moldavské orgány kontrolují. Zvací list může napsat jak právnická osoba (např.turistická agentura), tak fyzická osoba, která trvale sídlí na území Moldavska. Víza jsou vydávána na dobu od jednoho měsíce do jednoho roku prostřednictvím moldavských diplomatických misí a konzulárních úřadů. Ministerstvo vyděluje pět druhů moldavských víz: diplomatická, obchodní, obyčejná, turistická a tranzitní.
Krátkodobý pobyt
Podle platné moldavské legislativy se musí cizinec, který přijede do Moldavska na dobu kratší něž 90 dní povinně do tří dnů od vstupu na území přihlásit na příslušném registru Odboru pro informace a technologii. Registrační lístek musí cizinec nosit u sebe po celou dobu pobytu. Neuposlechnutí by pro něj mohlo v krajním případě znamenat pokutu ve výši 540 lei (cca 41 USD).
Dlouhodobý pobyt – Imigrační certifikát
Cizinec, který hodlá v Moldavsku setrvat déle než 90 dní si musí za tímto účelem vyžádat tzv. imigrační certifikát. Certifikát vydává Odbor pro migraci, přičemž žádost musí být podána nejpozději jeden měsíc před vypršením 90 denní lhůty určené pro turistická víza. Imigrační certifikát se vydává za účelem práce, podnikání, studia a sloučení rodiny (viz níže).
Zaměstnání
Přibližně 500 osob za rok dostane v Moldavsku pracovní povolení. Vlastnit pracovní povolení je pro výkon práce nezbytné. Splní-li cizinec předpoklady pro nabytí pracovního povolení, je oprávněn získat i imigrační certifikát. Získat pracovní povolení není v Moldavsku vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti vůbec jednoduché. Zahraniční pracovník musí prokázat, že po know-how, které nabízí je na moldavském trhu práce velká poptávka. Pracovní povolení je obvykle vydáváno na dobu jednoho roku, jen ve výjimečných případech natrvalo.
Podnikání
Cizinec, který se rozhodne v Moldavsku podnikat, musí splnit legislativní náležitosti a disponovat kapitálem v celkové hodnotě 400 USD.
Studium
Každým rokem přijíždí do Moldavska studovat přibližně 700 až 900 zahraničních studentů. Předpokladem pro přijetí na moldavskou školu je mít dobrý prospěch a být pozván příslušnou vzdělávací institucí v Moldavsku. Na celý průběh přijímací procedury dohlíží Ministerstvo školství. Jakmile je studium ukončeno, vzdělávací instituce musí obratem informovat Odbor pro migraci, který vystaví tzv. exit víza.
Sloučení rodiny
Institut sloučení rodiny zahrnuje choť, děti, rodiče a závislé osoby sídlící v Moldavsku. Předpokladem pro sloučení rodiny je disponovat adekvátními prostředky pro krytí pojistného příslušného člena rodiny a mít kde bydlet. Žádost o sloučení rodiny se podává Odboru pro migraci, který rovněž její věrohodnost prověřuje.
Převaděčství
Moldavská vláda přijala doporučení plynoucí z Paktu stability (kterého je Moldavsko členem), aby ustavila Národní komisi s jejími pracovními skupinami kvalifikovanými pro prevenci a trestní stíhaní osob zapletených do nelegálních aktivit spojených s migrací. Diskuse o tomto jevu se od druhé polovině 90.let až do současnosti omezovaly především na diskuse mezi nevládními a mezinárodními organizacemi. Nyní si zákonodárci začínají uvědomovat šíři problému a v připravovaných legislativních opatřeních zohledňují mezinárodní priority.
29. 4. 04