Stížnost Evropskému soudu pro lidská práva lze podat ve lhůtě 6 měsíců od rozhodnutí poslední vnitrostátní instance (v ČR je to Ústavní soud). Podání lze napsat i v češtině, zastoupení není nutné, je ovšem doporučováno. Pro nemajetné stěžovatele existuje bezplatná právní pomoc. Stížnost je přidělena určité sekci. Tříčlenný výbor nejdříve posuzuje v řízení o přijatelnosti, zda není stížnost nepřijatelná a bude-li se Soud stížností vůbec zabývat. O nepřijatelnosti musí rozhodnout jednomyslně. Pokud je záležitost předána sedmičlennému senátu, rozhodne senát nejprve v neveřejném řízení o přijatelnosti stížnosti, přičemž může věc postoupit Velkému senátu, jde-li o zásadní právní otázku. Pokud senát rozhodne o přijatelnosti stížnosti kladně, nařídí se slyšení, která jsou zpravidla veřejná a při nichž musí být stěžovatel zastoupen advokátem. Senát pak rozhodne o meritu věci. Během posuzování případu se Soud snaží o smírné urovnání věci.
Proti rozhodnutí senátu mohou obě strany požádat o postoupení věci Velkému senátu, a to ve tříměsíční lhůtě ode dne vydání rozsudku. Kolegium pěti soudců Velkého senátu o tom rozhodne jen tehdy, jde-li v případě o závažnou otázku výkladu Úmluvy nebo o závažný problém obecného zájmu.
(anotoval Pavel Čižinský)